Eric Voegelin Knihy

Voegelinova Nová věda o politice je jedním ze stěžejních děl moderní politické filozofie. Voegelin vychází z otázky reprezentace, kterou rozebírá filozoficky tak důkladně a svědomitě, že se mu stává východiskem skutečně „nové vědy o politice“.

V 50. letech rozvinul Eric Voegelin tezi o gnostické povaze modernity. Teze narazila na zásadní kritiku, dnes však s diferenciací přístupů k projektu moderny znovu nabývá na aktualitě. Tento svazek přináší nejdůležitější texty, v nichž Voegelin analyzuje základní rysy gnóze a snaží se ukázat jejich přítomnost v moderní politické teorii, filosofii dějin i praktické politice.

Eric Voegelin (1901-1985) byl německo-americký politický filosof. Jeho dílo Řád a dějiny mělo být ojedinělým příspěvkem k filosofii dějin. Tématem byl řád v lidské duši, ve společnosti a v dějinách a metodou mělo být zkoumání symbolů tohoto řádu, jak se historicky proměňovaly od starověkých orientálních civilizací po současnost. Voegelin však tento projekt záhy přerušil, protože pokládal za nutné revidovat jeho teoretická východiska; posledním svazkem uskutečňujícím původní rozvrh se tak stal svazek věnovaný Platónovi a Aristotelovi. Ten ukazuje filosofii (právě v její vrcholné fázi) jako symbolickou formu, jíž duše artikuluje pohyby kosmu a společnosti a především svůj vlastní pohyb mezi řádem a neuspořádaností, pravdou a nepravdou, spravedlností a nespravedlností, vzestupem a upadáním, láskou k moudrosti a láskou ke zdání a vposled mezi životem a smrtí.

Kniha představuje pro českého čtenáře příležitost blíže se seznámit s životem a dílem E. Voegelina (1901–1985), který bezesporu patří k největším myslitelům 20. století. Autobiografii zpracoval na základě magnetofonového záznamu ředitel Institutu Erica Voegelina a přední znalec jeho díla prof. Ellis Sandoz. Na Západě se jeho vzpomínky setkaly s okamžitým úspěchem a dnes jsou doporučovány jako nejlepší úvod do Voegelinova myšlení.

Výbor z esejů „euroamerického“ autora, jehož pozornosti se těší ta filozofie, která je výslovně zaměřena na politickou dimenzi člověka, neboť řád či chaos vládnoucí v politické sféře je přesným odrazem řádu či chaosu v lidských duších. Voegelin považuje zlo pustošící v tomto století svět za důsledek pádu evropského ducha, úpadku filozofie a myšlení vůbec, který vedl i k zatemnění jeho skutečných příčin. Obnovu myšlení proto pokládá za první předpoklad nápravy.

Ecrit en 1938, alors que Voegelin venait d'être interdit d'enseignement par le nazisme, Les Religions politiques analyse la montée en puissance des mouvements de masse totalitaires dans l'entre-deux-guerres, et cherche à déterminer quel est leur noyau religieux et métaphysique. C'est dans la dynamique même de la modernité qui amena avec elle la "décapitation de Dieu" et l'idée d'humanité qu'Eric Voegelin décèle les origines de la crise qui affecte son époque. Dans une rapide succession de tableaux, Voegelin parcourt l'histoire de l'Occident et met en lumière l'articulation entre l'existence humaine et l'ordre politique.

Podtitul: Texty z let 1960–1977 Výbor z pozdních textů, v nichž se Voegelin silněji než ve svých dřívějších pracích soustředí na individuální zkušenost transcendence a její symbolizaci. Ústředním tématem jsou tedy na jedné straně zkušenosti člověka o jeho bytostném napjatém vztahu k transcendentnímu základu skutečnosti i jeho vlastní existence, na druhé pak symboliky, které z těchto zkušeností vzcházejí a jsou díky nim pochopitelné – symboliky člověka, duše, kosmu a Boha; smrti, života a nesmrtelnosti, smrtelníků a bohů; stvoření, zjevení, vtělení a Božího syna; zajetí a exodu, obrácení, víry, soudu a dalších. Historickou rozmanitost těchto symbolik sleduje Voegelin v sondách do myšlení starověkého Egypta, biblického Izraele, řeckých filosofů, Nového zákona, gnóze a novověku. Za jejich vznikem a zpřesňováním, deformacemi, nepochopením a novým objevováním se snaží zahlédnout jediný konstantní proces hledání pravdy o lidské existenci a celku skutečnosti.

In Part II Voegelin deals with race ideas, which he distinguishes from race theories. Race ideas, like other political ideas, form a part of political reality itself, contributing to the formation of social groups and societies. Voegelin shows that the modern race idea is just one "body idea" among others, such as the tribal state and the Kingdom of Christ, each offering a different symbolic image of community.

The series will publish all of philosopher Voegelin's (1901-1985) works, including the previously unpublished, multi-volume History of Political Ideas, of which this is the second volume. Completed in 1944, it is not a conventional chronological account but an original comprehensive account of the political thought and experiential underpinnings that typified the medieval period. A survey of the structure of the period is followed by analysis of the Germanic invasions, the fall of Rome, and the rise of empire and monastic Christianity, climaxing in a study of Saint Thomas Aquinas. Annotation copyrighted by Book News, Inc., Portland, OR

Volume 6 of the Collected Works of Eric Voegelin presents the first complete translation of the full German text of Anamnesis, originally published in 1966. The prior English edition, translated by Gerhart Niemeyer, primarily focused on sections related to Voegelin's philosophy of consciousness, omitting significant historical studies essential for a comprehensive understanding of his work. This complete version maintains the integrity of Voegelin's vision, balancing empirical and philosophical elements, and adhering to the standards of historiographic scholarship while exploring the texts' significance for human existence in society and history. Anamnesis is a crucial work in Voegelin's intellectual journey, as it reflects on his growth rather than advancing into new territories. It serves as both a personal recollection, reaching back to his early memories, and a demonstration of the anamnetic method applied to various historically remembered materials. More than a mere collection of essays, it represents Voegelin's reconceptualization of Order and History, marking a departure from his usual scholarly approach. Parts I and III include biographical and meditative reflections from 1943 and 1965, respectively. The first part chronicles his breakthrough in recovering consciousness from contemporary theories, while Part III reexamines Aristotelian interpretations and expands into previously unexplored areas of awareness. Betwe