Guy de Maupassant Knihy

Jeanne sa vracia z kláštorného penzionátu, žije s rodičmi, časom stretáva muža, o ktorom si myslí, že je stelesnením jej dievčenských snov. No po krátkom šťastí nastáva trpké rozčarovanie, ostáva sklamaná ako dcéra, žena i matka...

Fantastické povídky, v nichž autor vystihuje vnitřní konflikty naplněné dramatičností, tajemstvím nebo bláznivými výstřednostmi. Poviedky: Uspávačka, Portrét, Noc, Pani Hermetová, Horla, Prípad jednéhorozvodu, Neznáma, Tik, Blázon ?, Vlasy, Ruka, On ?, Matka netvorov, Zjavenie, Pri mŕtvom, Vianočná poviedka, Vlk, Strach, Sny, Magnetizmus, Na vode, Doktor Héraclius Gloss. Prvé vydanie.

Miláčik je Maupassantov najvýznamnejší satirický román. o karieristovi, ktorý sa pomocou žien vyšvihne z biedneho postavenia až do vládnucich kruhov. Dobrodruh bez vzdelania, poddôstojník Georges Duroy sa vďaka priateľovi uchytí ako novinár. Zapáči sa bohatému Walterovi, zvedie mu ženu a po ďalších ľúbostných dobrodružstvách a politických intrigách sa ožení s jeho dcérou Suzanne. Pekný, šarmantný mladík využíva svoje fyzické prednosti na získanie postavenia a majetku, jeho život miláčika žien sa zmení... Hoci autor sa nezaujímal o politické udalosti, francúzska koloniálna expanzia a koristenie z nej sa odrážajú aj v tejto satire politických a novinárskych kruhov.

Jeanne sa vracia z kláštorného penzionátu, žije s rodičmi, časom stretáva muža, o ktorom si myslí, že je stelesnením jej dievčenských snov. No po krátkom šťastí nastáva trpké rozčarovanie, ostáva sklamaná ako dcéra, žena i matka...

Od vrážd cez nevery a vojny až po pôžitky z jedenia a pitia... Krásne jednoduché a prekvapivé... Také sú poviedky Guy de Maupassanta. A v románe Miláčik, o mužovi, ktorý sa cez postele dám dostáva na výslnie, nájde nejeden čitateľ mimoriadne pobavenie.

Devastujúci román o zrade lásky od Maupassanta. Olivier Bertin je na vrchole svojej kariéry ako maliar. Po tom, čo sa ako mladý muž preslávil svojou Kleopatrou, sa etabloval ako „vybraný maliar Parížaniek, najzručnejší a najgeniálnejší umelec, ktorý odhaľuje ich pôvab, postavy a duše.“ Hoci má vlasy biele, zostáva atraktívnym, energickým a pôvabným mládencom, ceneným hosťom na každom stole a salóne. Olivierovou milenkou je Anna, grófka de Guilleroy, manželka zaneprázdneného politika. Ich vzťah je dlhoročný, blízky, takmer manželský. Grófkinou dcérou je Annetta, ktorá je presnou kópiou svojej matky v jej krásnej mladosti. Po ukončení štúdia sa Annetta vracia do Paríža. Jej rodičia pre ňu pripravili vynikajúce manželstvo. Všetko je tak, ako má byť—kým sa maliar a grófka neocitnú v agonizujúcom podozrení, ako smrť. V devastujúcom zobrazení zradnej povahy lásky je Silná ako smrť rovnako významná ako Cesta Swanna.

Slávny francúzsky poviedkár a románopisec Guy de Maupassant vložil do románu Naše srdce kus svojho osobného poznania a azda aj svojich osobných osudov. Naše srdce je prenikavou štúdiou nenaplnenej lásky zámožného milovníka umenia Andrého Mariolla k mladej vdove Michéle de Burnovej, ktorá nie jeschopná bezvýhradne opätovať jeho vášeň. Kým André Mariolle je romanticky založený muž, pani de Burnová je predobrazom modernej, nezávislej ženy, ktorá chce byť mužovi plnohodnotnou partnerkou, má triezvy pohľad na lásku, vie rozobrať svoje city a pocity, ba odvažuje sa o nich aj nahlas hovoriť. Maupassant hlboko nazerá do záhad ľudského srdca, vie vystopovať a v jemnej drobnokresbe zachytiť jeho najtajnejšie prejavy, jeho najprenikavejšie rozpory. Naše srdce, v poradí posledný Maupassantov román, je najmä vďaka večnej téme lásky dodnes čitateľsky príťažlivý.

Novela o Yvette, ktorá sa nechcela stať vydržiavanou ženou.

Román francúzskeho spisovateľa je psychologickou štúdiou rozpadu rodinných vzťahov v dôsledku nečakaného dedičstva. Dvaja dospelí bratia žijú v usporiadanej rodine bývalého klenotníka Rollanda, až kým mladší z nich nezdedí veľký majetok po rodinnom priateľovi. Staršieho Pierra trápi skryté podozrenie, prerastajúce do istoty, že mladší brat je plodom matkinho intímneho vzťahu s rodinným priateľom Maréchalom....

V románe cítime, aký nežný súcit prejavuje autor k hrdinke románu Mont - Oriol, ku Christiane, jedinej naozaj statočnej postave celého románu, ktorú chápe ako obeť spoločnosti. Christiane je žena, ktorú otec a brat predali bohatému bankárovi, aby sa sami mohli sanovať, napriek jej protestom. Christiane ako mladá žena sa zamiluje do muža, ktorý ju zvedie a nakoniec nechá, hoci čaká jeho dieťa. Na tomto bežnom, možno povedať banálnom príbehu ukazuje nám autor absolútnu prehnitosť buržoázie, skutočnosť, že u nej i vo veciach lásky, ako vo všetkom inom, sú rozhodujúcim činiteľom peniaze.

ýber z noviel francúzskeho spisovateľa, ktorý vo svojich dielach opisoval skutočnú realitu sveta bez ilúzií. Sú to poviedky ako napríklad: Gulôčka, Menuet, Svák Milon, Vendetta, Motúzik, Tetka Sauvage, Žobrák, Yvette, Zajatci.

Exkluzívna prehliadka dielok tohto majstrovského rozprávača a jedinečného znalca parížskych zákutí.

Výber z noviel francúzskeho spisovateľa, ktorý vo svojich dielach opisoval skutočnú realitu sveta bez ilúzií. Sú to poviedky ako napríklad: Pierre a Jean, Poleno, Slečna Fifi, Vojačik, Otcovrah, z cyklu Nedele parížskeho meštiaka, atd.

Hrdinka prvého románu Jeanne odchádza z kláštorného penzionátu plná túžob a nádejí. Sníva o láske, šťastí a pokojnom harmonickom živote na vidieku. Julien, do ktorého sa zaľúbi a za ktorého sa vydá, nie je stály v láske. Hrdinkou románu Mont - Oriol je Christiana, žena, ktorú otec a brat predali bohatému bankárovi. Hrdinom románu Miláčik je Georges Duroy, sedliacky syn, ktorý sa hanbí za svojich rodičov a po neúspechu na štúdiách chce urobiť vojenskú kariéru. Pobyt v alžírskych posádkach mu poslúži na to, aby nasiakol vlastnosťami, ktoré mu neskôr dopomôžu rýchle kráčať nahor.

Pierre a Jean - Zlodej - Šperky - Vyznamenanie - Večierok - Čo s latinčinou? - Ca ira - Nedele parížskeho meštiaka - U pani Tellierovej - Rodinný kruh - Košíkárka - Strýko Jules - Náhrdelník - Prechádzka - Márna krása - Prístav - Muž-prostitútka - Odysea prostitútky - Zvieratko strýka Belhomma - Tóno - Motúzik - Predaj - Dom na predaj - Boitelle - Normandský žart - Dievča z majera - Krvná pomsta - Súdok - Na vidieku - Návrat - Otec Amable - Tulák - Žobrák - Svedomie - Starký - Martinová - Dobrodružstvo Waltera Schnaffsa - Zajatci - Súboj - Guľôčka - Slečna Fifi - Strýko Milon - Plukovníkove úvahy - Dvaja priatelia - Matka Divoška

Souborné vydání tří povídkových sbírek: Ďábel a jiné povídky, Milostná schůzka a jiné povídky a V rodině a jiné povídky obsahující desítky Maupassantových povídek.

Dvě novely (Yvetta, Dědictví) a povídky francouzského klasika, zahrnující dvojí tematiku, a to jednak příběhy ze života nevěstek a jednak příběhy z patologie lidského nitra.

Kniha obsahuje třicet šest kratších povídek z pera významného - ač kontroverzního - francouzského spisovatele Guy de Maupassanta (1850-1893). Už samotné jejich názvy dávají tušit tajemnou atmosféru, která většinu příběhů spojuje. Obliba autorových textů ale pramení i z mistrovství, se kterým ličí psychologii svých psotav, a z jeho schopnosti zachytiti a kriticky popsat často šokující jevy společnosti své doby.

18 povídek, v nichž je vylíčen život městský (Skříň, Rogerův prostředek) i venkovský (Miss Harriet, Toník). Kromě milostných příběhů se objevuje také psychologická studie lidského tiku (povídka Tic) nebo černohumorná válečná próza (Zajatci).

Shrnuje povídky s tematikou rodinných vztahů, především vztahů rodičů a dětí. Popsal vztahy láskyplné i drsné, až kruté, plné vypočítavosti a cynismu, soucitné i bezcitné a mistrovsky zachytil lesklou bídu měšťáků, tvrdý úděl venkovanů, ale i historky poněkud pikantní.

Tato kniha je druhým ze tří svazků průřezu Maupassantovou povídkovou tvorbou a tématicky je věnovaná milostné problematice, vztahům mezi mužem a ženou, tedy tématu pro autora nejcharakterističtějšímu. Svazek obsahuje 39 povídek zabývajících se všemi možnými formami lásky.

Jeden z prvních francouzkých realistických románů, který vypráví nejen o velké lásce dvou mladých lidí, ale líčí také poměry ve Francii za vlády Ludvíka XV. Hrdinka románu se stala nesmrtelnou literární postavou, jež inspirovala četné další umělce, básníky, hudebníky i malíře. Byla předlohou ke stejnojmené rozsáhlé básni národního umělce V. Nezvala.

Soubor 54 erotických povídek francouzského klasika, jejichž hrdiny jsou měšťáci, úředníci a drobní lidé.

"Kulička", mistrná novela, která rázem Maupassanta proslavila, je prvou povídkou tohoto výběru. Jí je umělecky i dějově blízká "Slečna Fifi". V obou je hrdinkou prostitutka, jejíž statečné chování vůči okupantům konfrontoval autor s frázovitým vlastenčením a zbabělou amorálností společnosti měšťáků, šlechty a zástupců kleru, a tím zároveň ostře vykreslil nabobskou tupost prušáckých oficírů. V této linii pokračují i ostatní povídky vesměs čerpající z prusko-francouzské války r. 1870-71.

Výbor z bohaté povídkové tvorby slavného francouzského prozaika Guy de Maupassanta. Dvojjazyčná, francouzsko-česká verze, nezkrácený text. Stejně jako ve své románové tvorbě i v povídkách akcentuje autor, který usiloval o to, aby jeho díla působila jako "kurzy lidské existence vyrvané ze skutečnosti", erotické vztahy, pojímané v duchu naturalismu.

Výbor třinácti krátkých realistických, přitom však poetických milostných příběhů (např. Baronka, Martinova dcera, Večerní zábava, Vzteklá, Zpověď či Odyssea kurtizány). Každý z nich je okořeněn odvážnými poznámkami, někdy až jakoby neslušnými žerty nebo lechtivými a dvojsmyslnými narážkami. Povídky: Král růží paní Hussonové Pohroma Vzteklá Model Baronka Prodej Martinova dcera Večerní zábava Zpověď Rozvod Odysea kurtizány Okno Dědictví

Guy de Maupassant, protégé Gustava Flauberta, napsal za svůj život pouhých šest románů, mezi nimiž se největšímu úspěchu dodnes těší věhlasný Miláček. S mnohem větším zanícením se Maupassant jako autor věnoval tvorbě povídkové. Krátký literární útvar, do té doby nepříliš obvyklý, jako jeden z prvních spisovatelů přivedl k dokonalosti zkratkovitého, ostře pointovaného vyprávění s hlubokým obsahem. Výbor Maupassantových povídek v tomto uspořádání a překladu vychází v češtině poprvé.

Peut-être parce qu'il la constatait dans sa famille et la pressentait en lui, peut-être aussi parce que l'époque est celle des grands aliénistes, de Charcot en particulier dont (quelques années avant Freud) il suivit assidûment les leçons à la Salpêtrière, Maupassant est le premier écrivain du XIXe siècle à avoir abordé de front le problème de la folie, non comme un délire romantique mais en termes de clinique et de peur. Le Horla, c'est l'Autre, notre frère nocturne, le Double qui s'insinue en nous, nous caresse, nous épie, donne à chacun de nos gestes leur versant négatif et pervers. Notre Double, notre frère, mais aussi notre rival : l'extra-terrestre dont la prochain venue signifiera la fin du règne de l'homme. Le conte de la folie s'achève ainsi en cauchemar parapsychique et en roman d'anticipation.

Ústředním tématem Maupassantových Povídek o ženách je "žena - ženství - ženskost". Jednou je to potlačovaná, plachá ženskost staré panny, jindy živočišná ženskost mladé Neapolitánky nebo teprve se probouzející ženskost děvčátka, jež však vyprovokuje "počestného" muže ke spáchání krutého zločinu. Maupassant umí mistrně zachytit jak ženskou, tak mužskou psychiku a rozehrává vzrušující partie jejich vzájemného - někdy láskyplného, někdy tragického - střetávání a míjení.

Pozadí Dědictví tvoří jednak kanceláře ministerstva námořnictví, jednak domov ministerských úředníků Cachelina a jeho zetě Lesabla. Hlavním cílem manželství Lesablových je mít dítě, na jehož zrození je vázáno miliónové dědictví. Postup v úřadě, majetek, peníze a zase peníze určují smysl života těchto počestných pařížských měšťaků, ochotných připustit i nevěru, jen když dopomůže potomku a tím i k dědictví.

Z Rouenu obsazeného pruským vojskem odjíždí dostavník se zajímavou společností. Cestují v něm měšťanský, kupecký a šlechtický pár, dvě jeptišky, mladý radikální republikán a baculatá nevěstka Kulička. Ta se dobrodušně se spolucestujícími rozdělí o své hojné zásoby jídla a cesta jim všem pak rychle utíká až do večera, kdy musí zastavit v zájezdním hostinci. A tam začnou problémy... Kulička je skvělou Maupassantovou povídkou nemilosrdně odhalující maloměšťáckou ubohost a pokrytectví, které se během půl druhého století vlastně vůbec nezměnily. Kniha obsahuje i další výtečné mistrovy příběhy, například Věno, Zločin otce Bonifáce, Štěstí a Mstitel. Celkem soubor 19 povídek, přetisk vydání z roku 1933.

This translation of twenty tales shows Maupassant at his bitter, bawdy, chilling best. It features some of his grimmest and most famous stories such as A Vendetta and The Grove of Olives, and it also reflects both his moods and his mastery of the short story.

Nestydaté čtení od mistra erotické literatury.

Próza s titulem Příběhy pařížské kokoty napsaná nejspíše v první polovině 80. let předminulého století, bývá automatiocky připisována Guy de Maupassantovi, spisovateli francouzského (kritického) realismu, potažmo naturalismu. (z předmluvy) Ale zpět k domnělému Maupassantovu autorství: Co pro ně svědčí dále? Třebas zasvěcené vhledy do prostředí novin, šantánu, případně burzy, s nimiž měl spisovatel a svého času aktivní novinář svoji bohatou zkušenost; třebas postava vykutáleného žurnalisty Alberta Tisina, adepta polosvěta, ochotně manipulujícího veřejným míněním podle přízně, které se mu dostává od vybraných objektů, šplhajícího - podobně jako Georges Duroy v Miláčkovi (1885) - přes srdce i klíny žen po společenském žebříčku vstříc kariéře a všem jejím skvělým atributům. A paralely najdeme taky v Kuličce (1880): Léna je možná vypočítavá a snad i neslitovná kurva, ale některé obrazy, v nichž účinkuje se svým manželem Stanislavem, ji ukazují málem jako ideální manželku, jako ženu respektující a milující svého muže. Možná by Léna posloužila jako příklad dnešním feministkám: odečteme-li hodnocení, je vlastně nezávislou a svobodnou bytostí. Podobně jako jí byla Maupassantova matka. Na ni by rovněž pasovala píseň, v níž jedna z postav příběhu, Elvíra, tančíc nahá budoárem, opěvuje titulní "kokotu" a s ní ženu jako takovou: "Tobě, ženo, patří celý svět!"

Deset povídek. Dvanácti dřevoryty vyzdobil Jaroslav Lukavský. Vyšlo jako XI. svazek "Příběhů" v Pourově edici. Náklad 600 výtisků, z nichž 240 je na ručním velínu Maršov číslováno a opatřeno suchou pečetí vydavatele.

Obsahuje 3 romány: Miláček (Bel-Ami), Mont-Oriol, Petr a Jan. Miláček je sociál. satirický obraz života franc. buržoasie za III. republiky se zdůrazněním jejího nejpodstatnějšího rysu, totiž honby za majetkem. Mont-Oriol zachycuje ještě širší úsek společnosti: měšťanstvo i aristokracii,venkovany v bídě i zbohatlé statkáře. Petr a Jan zpodobuje měšťan. rodinu, narušenou neobvyklým dědictvím.

Malá sbírka povídek známého francouzského spisovatele. Povídky - Sám a sám, Košíkářka, Dítě, Na hrobě, Opilec, Vdova, Koko, Vojáček, Křtiny, Ještě džbánek, Záhrobní tajemství, Náruživost, Paní Babtistová, Slepec, Korsický bandita, Yvelina Samorysova.

První svazek výboru obsahuje 30 povídek a román Historie jednoho života. Vydáno jak připomínka stého výročí narození Guy de Maupassanta.

Sbírka povídek, jejichž námětem je především láska a erotika v nejrůznějších podobách.

Soubor čtyř Maupassantových povídek. První povídka, Provázek, vypráví, jak na trhu v Brodevillu narazí Hoškorn na zapomenutý provázek a strčí si jej do kapsy. Přitom jej ale zahlédne jeho sok, sedlářský mistr Malandén – a později Hoškorna udá, že sebral ztracenou tobolku s penězi.

Soubor povídek věnovaných milostné tematice (Vášeň, Vyplétačka, Lůžko 29, Miss Harrietová, Alexandr, Noc u mrtvé, Modelka, Naše dopisy, Závěť, Pan Iokaste, Poustevník, Paní Parisová, Kulhanka, Lítost, Hrobničky, Znamení, Baronka, Pokoj 11, Mrtvá, Neužitečná krása, Otec a syn, Vdova, Měsíční svit, Boitelle, Pan Parent, Misti, Dítě, Šálí, Z cest, Slečna Perla, Babiččiny rady, Rez, Maska, Berta, Muška). Mistrovsky napsané příběhy o lásce vynikají poutavým dějem, přinášejí jemnou psychologickou analýzu postav a vypovídají s humorem a vtipem o dobové morálce. 2. vydání v tomto uspořádání. Na obálce uvedeno „Vášeň /srdce/“, na titulní straně „Vášeň a jiné povídky“.

Obsahuje: Miláček (román) -- Povídky -- Literární studie -- Črty -- Poznámky z cest -- Korespondence.

Práce porovnává stylizaci dialogu francouzského originálu Maupassantovy povídky L’ Ivrogne (Opilec) z roku 1884 s pěti českými překlady vydanými v období od r. 1902 do r. 1997. Předmětem srovnávací analýzy jsou prostředky mluveného jazyka včetně dialektu, které se výrazně uplatňují v dialozích této povídky a jsou podstatné pro interpretaci Maupassantova textu. Analýze excerpovaného materiálu předchází popis a usouvztažnění mluvenostních variet češtiny a francouzštiny. To je důležitým předpokladem posouzení adekvátnosti překladu mluvenostních prostředků použitých v jednotlivých českých verzích povídky. Práce zohledňuje také vývoj estetických překladatelských norem v českém prostředí a jejich vztah k normě domácí beletrie, přičemž přináší nástin výrazných tendencí českého uměleckého překladu uplatňovaných při převodu prostředků mluvenosti ve sledovaném období. Analýza českých verzí povídky L’ Ivrogne opírající se o dobové jazykové příručky i diachronně zaměřené studie zaznamenává proměny pohledu na mluvenost v kontextu českého literárního překladu. Přináší také zjištění, že stylové charakteristiky textu tohoto klasika francouzské literatury reflektují především překlady z druhé poloviny 20. století.

Jedná se o výbor z Maupassantových nejlepších povídek. Maupassant zde zpodobňuje služky, paničky, nevěstky i šlechtičny a jejich všední radosti i starosti. Staví na pranýř jejich morálku. Najdeme zde celkem 46 povídek, jejichž výběr provedl český spisovatel Jan Drda.

Výbor shrnuje psychologické povídky (Horská chata, Na vodě, Šílenec, Kdo ví?, Magnetismus, Skála alkounů, Čert, Zpověď, Paní Hermetová, Zbabělec, Vlk, Sebevraždy, Procházka, Vyznání, Slečna Koketa, Uspavačka, Utopenec, StarýJidáš, Pastýřův skok, Křest, Ožrala, Na moři, Po půlnoční, Ruka, Děcko, Moiron, Lest, On ?, Samota, Noc, Strach), v nichž je zachycen stav lidského nitra, podmíněný buď bezvýchodnými či mezními životními situacemi, a vyúsťujícími v pocity strachu, hrůzy a děsu.

Téměř čtyři desítky povídek (mezi nimi i slavná „Kulička“) čerpají jednak z vojenského prostředí, jednak z prostředí normandského venkova. Válečné povídky, oslavující vlastenectví prostého lidu, se právě pro svůj naturalismus řadí k nejlepším dílům, odsuzujícím nesmyslnost válek. Povídky o venkovanech jsou výraznými sociologickými studiemi – strohými baladami o životě, vášních a smrti v drsném boji u moře.

Soubor povídek zachycujících na lidech devatenáctého století temné stránky lidské duše. Hrdinové povídek jsou vrazi, sebevrazi, zbabělci, lidé vnitřně rozvrácení, nespokojení sami se sebou, trpící křivdou, životním osudem nebo odporem k životu. Je zde např. dívka vraždící nápadníkasvé sestry, kterého sama milovala, syn mstící se svým rodičům za neradostné mládí, rodiče vraždící děti, které se narodily nevítaně, otrlá matka, odmítající umírajícímu dítěti pohlazení ze strachu, aby se nenakazila, apod.

Mládeži určený soubor povídek z francouzského venkova, z Paříže minulého století, z války francouzsko-pruské, z prostředí normandských rybářů i odjinud seznamuje s dílem spisovatele, které pro svou životní pravdivost auměleckou hodnotu zůstává trvalou součástí světové literatury.