Pavel Vančát Knihy

Knížka, rekapitulující dílo fotografky Marie Kratochvílové (1946). Fotografka patří k důležitým osobnostem kulturní obce města Brna. Aktivně tvořila zejména v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, kdy se věnovala výtvarné fotografii a dokumentaci děl místních umělců konceptuálního a akčního zaměření. Publikace se soustředí na vhled do autorsky orientovaného fotografického díla M. Kratochvílové, které svým charakterem souvisí více, než s paralelním vývojem československé fotografie, s dobovou progresivní volnou, výtvarnou tvorbou. Publikace také shrnuje dosavadní biografické a bibliografické údaje o autorce.

30. svazek edice Fototorst. Jindřich Přibík (*1944 ) je jedním z nejsložitějších autorů (nejen) české fotografie. Jeho tvorba zahrnuje za více než půlstoletí přes čtyřicet postupně se rozrůstajících a překrývajících cyklů, které tvoří složitou síť odkazů a vzájemných citací. Patří do nich jak rané práce s textovými úvahami (Muzeum. Plzeň 1963), cykly Reflexů, pracující se složitými odrazy oken a výkladů, tak především Montáže, vznikající od poloviny šedesátých let ze starých nalezených negativů a pracující volně s motivy převzatými z klasických filosofických a literárních textů. Autor souběžně studoval fotografii a filosofii, což se odrazilo v celém jeho solitérním díle, pracujícím jak s fotogenií, tak s hermeneutikou.

Das Buch "Miroslav Tichy" ist eine umfassende Studie über das Leben und Werk des gleichnamigen tschechischen Künstlers. Es bietet einen detaillierten Überblick über Tichys unkonventionelle Fotografie, die oft als voyeuristisch beschrieben wird. Seine Bilder, meist von Frauen in alltäglichen Situationen, wurden mit selbstgebauten Kameras aufgenommen und zeichnen sich durch ihre grobe Ästhetik und Unschärfe aus. Das Buch beleuchtet sowohl Tichys künstlerische Praxis als auch seine philosophischen Ansichten und sein Leben in der Isolation vom kommunistischen Regime in der Tschechoslowakei. Es gibt Einblicke in seine einzigartige Herangehensweise an Kunst und Schönheit sowie seine Ablehnung von traditionellen Normen und Konventionen.

Životopisná data, přehled výstav a zastoupení ve sbírkách.

Vizuálně radikální katalog k výstavě Obrazy konců dějin 85-95 vydává nakladatelství BiggBoss společně s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze. Bordelická bible, v níž se na 462 stranách koncentruje ultimátní devadesátkový chaos, svérázným způsobem popisuje proměny obrazového kánonu od poslední fáze komunismu přes nekontrolovaný revoluční kvas až po postupnou komercionalizaci nové mediální scény v České republice. Všímá si i opozičních, avantgardních a antisystémových tendencí celé epochy, ale také tehdejšího zpravodajství, reklamy a popkultury. "Obrazy konců dějin jsou vizuální esejí o jedné antidekádě, kdy radikální politické změny probíhaly paralelně s výraznou proměnou vizuálních médií a jejich rolí," shrnuje kurátor výstavy a editor katalogu Pavel Vančát. Publikace se čtyřmi verzemi obálky má podobu kancelářského pořadače se záložkami doprovázenými časovou osou s obaly LP. Na nejlesklejších papírech se zde potkávají kalkulačky z československého zásilkového katalogu Magnet s fotografiemi Depeche Mode v Praze od Antona Corbijna nebo erotické časopisy se snímky pojízdných prodejen Jana Malého a teleshoppingem TV Nova. "Grafické zpracování využívá pokleslou estetiku, klišé, první systémové fonty a technická omezení překotně se uvolňující, naivní i machrující doby," dodává Zuzana Lednická ze Studia Najbrt, která se postarala o grafický design katalogu.

Publikace doprovází rozsáhlou stejnojmennou retrospektivní výstavu v Domě umění města Brna, která znovuobjevuje legendární fotografickou skupinu EPOS. Inscenované snímky brněnské skupiny, kterou tvořili Jiří Horák, Rostislav Košťál, František Maršálek a Petr Sikula, se výrazně zapsaly do dějin československé fotografie. Tvorba Eposu úzce souvisí také s brněnskou uměleckou scénou přelomu šedesátých a sedmdesátých let, mimo jiné s nastupující hereckou generací kolem Divadla Na Provázku. Jejich inscenovaná fotografie si jako tzv. Brněnská škola aranžované fotografie vydobyla místo v dějinách československé fotografie. Elegické, pochmurné ladění fotografií souvisí s tehdejším mentálním nastaveném vzdorné vlasaté „bigbítové“ mládeže sedmdesátých let i svobodnou hippie náladou konce let šedesátých. Fotografie skupiny nesou znaky inspirace filmovou estetikou Nové vlny, módní fotografie a reportážní fotografie tehdejších časopisů orientovaných na mladou generaci. Publikace s texty Pavla Vančáta, Antonína Dufka, Ladislava Plcha a Michala Konečného rozsáhle dokumentuje a analyzuje tento jev.

Kniha "Fotografie??" spadá do žánru Kultura, umění. Autorem je Freiberg Jan, Vančát Pavel. Obsahuje 56 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Galerie Klatovy / Klenová" z roku 2004. Přejeme příjemné čtení.