Vasilij Vasil jevič Rozanov Poradie kníh

Nad textem F. M. Dostojevského. Legenda o Velkém inkvizitorovi z románu F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi vyprovokovala celou řadu reakcí největších ruských myslitelů minulého a našeho století. Kniha je výběrem po generace trvající diskuse o smyslu svobody a víry moderního člověka.

Originální deník myslitele (1856–1919) někdy označovaného za ruského Nietzscheho. Spadané listy, nejznámější autorova kniha, jsou považovány za zakladatelské opus evropské literatury v oblasti novodobých deníkových reflexí a záznamů. Rozanovovo dílo k nám poprvé uváděl ve fragmentech Josef Florian (v překladech Z. Řezníčka a J. Vašici). „Bez vzájemné tělesné přitažlivosti nemůže vzniknout ani duchovní přátelství. Tělo je podmínkou duchovního sblížení. Tělo jsou kořeny ducha. A duch je vůně těla.“

Tvorivé dedičstvo ruského mysliteľa, spisovateľa a publicistu Vasilija Rozanova udivuje svojím rozmerom a mnohostrannosťou. Jeho originálne netradičné názory na históriu, náboženstvo, morálku či literatúru vyvolali ostrú polemiku súčasníkov. Je to výsostne osobitý spisovateľ, schopný vidieť absolútne v aktuálnom, nespútavajúci svoje myšlienky politickými vášňami, ktorý dokázal byť skutočne slobodný. V lete 1917 vytvoril svoje posledné významné dielo Apokalypsa nášho veku. Vyjadril v ňom svoje trpké úvahy o záhube Ruska a jej kultúry v ohni revolúcie. Vzťah Rozanova k Rusku bol nerovný, zlomený, trpiteľský. Miloval ho i nenávidel. Nenávidel barbarstvo a nehumánne zákony. No i tak ho miloval ako syn svoju nešťastnú milovanú matku. V celom Rozanovom dedičstve nachádzame poranenia duše, krajné výrazy a jeho sen vypovedať svetu o tragédii, čo Rusko postihla.