Josef Šmajs Knihy

Český filozof prof. PhDr. Ing. Josef Šmajs, CSc. patrí medzi medzinárodne uznávaných ekofilozofov so svojou originálnou ontologickou a posthumanistickou koncepciou. Slovenské vydanie jeho diela je rozšírené o tri eseje zamerané na vzdelanie, reč a informačné technológie, ako aj o výzvu Nájomná zmluva so Zemou. Kniha sa zaoberá vzájomným vzťahom prírody a kultúry, pričom zdôrazňuje existenčný konflikt medzi dnešnou kultúrou a Zemou ako hlavnú príčinu globálnej ekologickej krízy. Súperenie človeka s prírodou je považované za fatálny omyl; príroda nie je naším objektom, ale subjektom, silnejším než my. Preto je nevyhnutné začať sa k prírode správať ako k partnerovi, ktorý má vlastnú subjektivitu. Iba tak môžeme vytvárať spoločný pozemský domov, namiesto priestoru pre našu zaslepenosť a egoizmus, ktorý vedie k sebalikvidácii. To, čo škodí prírode, škodí aj človeku a jeho kultúre. Šmajsova kniha ponúka vážne filozofické argumenty na podporu tejto tézy a navrhuje stratégiu prežitia ohrozenej kultúry transformovaním na kultúru biofilnú.

Ačkoli v pozadí této knížky jsou odborné diskuse k problematice evropanství, kultury, civilizace, kulturní identity, ekologie a hranic i nových obzorů vědy a techniky, je poslední práce Otakara A. Fundy především "filosoficky laděným zamyšlením nad námi lidmi, nad naší planetou, nad naší civilizací, nad naší Evropou".

Snahou autora je ukázat na jednoznačný význam přírodních daností na vznik a proměny sítě pradávných stezek. Poznatky o přírodních podmínkách, zvláště o reliéfu krajiny, mohou být spolehlivým ukazatelem, opravňujícím k víceméně přesným závěrům. Proto publikace upírá pozornost především k stezkám pravěkým, a tudíž historicky nedoložitelným. Množství shromážděného materiálu spolu s netradičními postupy pak vedou autora k často velmi originálním a odvážným dedukcím. 196 stran, 15,5 x 23 cm... celý text

Úvahy o filosofii, kultuře, poznání, vzdělání, řeči a popularizaci vědy.

Něco se stalo. Optimismus z počátku tisíciletí dnes vystřídaly obavy a nejistota. Nejprve euro-americká finanční, pak globální ekonomická a s ní spojená sociální krize, i zdánlivě nesouvisející klimatická změna. Roste hrozba vojenských konfliktů, terorizmu, stěhování či migrace lidí a národů. Skrytě narůstá zásadní existenciální konflikt lidské kultury se Zemí. Chybí nám zkušenost, hodnoty i program pro život v materiálně a duchovně rozmanitém světě. Množí se výzvy ekologicky cítících lidí, vědců a institucí ke změně současné civilizace a nalezení nového vztahu lidí k přírodě. Většinou ještě nejde o ucelené návody na řešení, ale jen o obavy a úzce orientované úvahy, morální apely a soupisy zbožných přání. Dokonce i papež, riskující exkomunikaci konzervativním křídlem církve, vyzval v encyklice Laudato Sí k péči všech lidí o jejich společný planetární domov. A to nikoli jen na základě víry, ale i v souladu s poznatky dnešní vědy. Originální koncepce českého filozofa Josefa Šmajse nabízí univerzálně přijatelné řešení vycházející z ontologické podstaty našich současných problémů. Zdůvodňuje odmítnutí antropocentrizmu a žádá uznání nadřazenosti a práv Země nad právy, svobodami a výsadami lidí. Lidská kultura není pokračováním evoluce přírody, ale opozičním umělým systémem, který dnes Zemi příštím generacím pustoší. Ústava Země může být tou správnou odpovědí – posuďte sami a staňte se spolutvůrci nového duchovního paradigmatu.

Josef Šmajs ve své nejnovější publikaci rozpracovává koncept evoluční ontologie a na jeho základě hledá příčiny existenciálního konfliktu přirozené a kulturní evoluce, který ohrožuje samotné přežití lidského druhu na planetě Zemi. Upozorňuje na skryté predátorské paradigma duchovní, protipřírodní kultury. Prizmatem evoluční ontologie nahlíží autor oblast ekonomiky a technosféry a připomíná nutnost omezení její expanze. Geneze symbiotického vztahu mezi kulturou a přírodou je podle autora podmíněna biofilní transformací kultury, ekonomiky a lidské práce, založené na úctě a ohleduplnosti k přírodě. Součástí knihy je Deklarace závislosti, dokument akcentující nadřazenost přírody nad kulturou a vyzývající k zastavení kořistnického přístupu k ní.