Anna Hogenová Knihy

Zbierka krátkych filozofických esejí, epigramov a mystickej lyriky. KNIŽNÝ UNIKÁT Pevnú väzbu knihy s purpurovým textilným povrchom a ražbou zahaľuje tmavomodrý prebal s výrezom, ktorý umožňuje vidieť maľbu vsadenú do obalu. Purpur je súzvukom textov dvoch autorov. Jedným z nich je významná mysliteľka z Čiech, profesorka filozofie Anna Hogenová. Kniha je ilustrovaná farebnými akvarelovými maľbami umelca a filozofa Tibora Eliota Rostasa. PURPUR „Purpur je stav. Stav nanajvýš povznášajúcej blaženosti. Snúbi sa s prapočiatkom a nanebovstúpením duší našich. Purpur tmavý, fialovou čerňou pretkaný je svetom, čo zjavuje sa na viečkach očí zahĺbených do trbletu plnosti prázdnoty."

Filosofický rozhovor s fenomenology, mezi které patří Edmund Husserl, Jan Patočka, Martin Heidegger a další.

Předložená monografie je napsána metodou fenomenologického výzkumu, s důkladnou analýzou intencionality času; a to z hlediska sukcesivního (aristotelského) i z hlediska temporálního (heideggerovského). Jde o daseinsanalytickou studii, přísně metodologicky založenou právě v ohledu fenomenologickém. Podmínkou přístupu k problému je provedená transcendentální epoché, jež umožňuje poznat noeze jako to, co v sobě nese předznačená noemata. Práce je namířena na sebepoznání, tzn. na popis intencionality, která daného člověka propojuje se světem i s ním samým, včetně všech živých bytostí atd. Nárokuje si charakter přísného fenomenologického zkoumání, vedeného analýzami především Edmunda Husserla a Martina Heideggera.

Filozofická studie zkoumá některé souvislosti "kvality života" z hlediska významu lidské tělesnosti.

Publikace "Ontologická nouze" zkoumá fenomén, který se projevuje v různých aspektech současného myšlení, včetně pozitivního myšlení. Tento fenomén je nevyhnutelný, vyplývá z bytí v fenomenologickém pojetí a zahrnuje nevyhnutelnost, jako je smrt, a další aspekty existence v čase. Dnes je vůle k moci klíčovým prvkem bytí, přičemž moc a její účinky jsou jediným způsobem, jak tuto podstatu ukázat. Aby byl život jednotlivce uznán jako pravdivý, musí být účinný, což se projevuje výkonem a neustálým přemocňováním sebe sama. Mnozí lidé, zejména senioři, pociťují tuto neviditelnost, neboť jim chybí síla k neustálému růstu. Adorace výkonu a pokroku doprovází nevyhnutelnost vůle k moci, což mění pravdu na jistotu a vytváří dusící fenomény jako "das Ge-stell" a "die Machenschaft". Z této ontologické nouze je možné uniknout pouze pochopením ontologické podstaty současnosti. Je nezbytné překonat povrchní poznání a dosáhnout celku bez marga prostřednictvím bytostného tázání. Filosofie, která je hluboká, nikoli jen deskriptivní, je klíčová pro rozpoznání problémů jako odpovědí. Pochopení ukazovacích pozadí je zásadní pro porozumění jevům kolem nás. Potřebujeme znát fenomenologické pozadí informací, abychom mohli žít z vlastního pramene, nikoli z ideologií.

Polemika s myšlenkami Martina Heideggera a Jana Patočky.

Autorka si klade otázku, co je skutečnost. Rozlišuje onticitu a ontologii a uvádí je jako jednu z podmínek života jedince a společnosti. Zároveň srovnává filozofie Nietzscheho a Heideggera.

Samozřejmost jako zdroj nejvyšší skrytosti v lidském poznávání. Zformalizované myšlení vyhovující potřebě jistoty kontrolovat každý krok použité metody, vede nevyhnutelně k vyprázdnění obsahu, intencí a původního smyslu poznávání vůbec.

Vážení čtenáři, máte před sebou knihu, která chce vyložit fenomenologickým způsobem problémy, které dnes pociťujeme jako důležité. Tomu napomáhá fenomenologický ponor do souvislostí ontických, ontologických a gnozeologických, aspekty etické nevyjímaje.

Kniha je souborem sedmi příspěvků od Dagmar Blümlové, Václava Cílka, Anny Hogenové, Petra Juřiny, Michala Kohouta, Karla Stibrala a Jiřího Zemánka, jež zazněly na stejnojmenné konferenci konané 12. května 2012 v Praze. Krajina je v nich představena jako fenomén zajímavý pro mnohé obory: filozofii, archeologii, estetiku i přírodní vědy, a zároveň jako nevyčerpatelný zdroj umělecké inspirace. Nechybí ani představení jednoho ze současných amerických ekologických přístupů ke krajině: objevování důležitosti takového způsobu vnímání krajiny a předávání zkušeností s ní, který je typický pro animistické kultury přírodních národů, jež se rozvíjely bez jakéhokoliv systému písma. Obsah: - Krajina jako naše prodloužené tělo (Anna Hogenová) - Krajina archeologická (Petr Juřina) - Posvátná krajina (Václav Cílek) - Současná estetika a krajina (Karel Stibral) - Kdo obývá krajinu? Krajina - sídlo - vědomí (Michal Kohout) - Krajina ve slovech i za slovy. Pokus o typologii literární krajinomalby (Dagmar Blümlová) - Jak ladit s řečí země - K ekologii a etice jazyka Davida Abrama (Jiří Zemánek)