Charles Journet Knihy

Hluboká teologická reflexe problému zla od jednoho z největších teologů 20. století. Autor nejprve pojednává o přirozenosti zla a jeho formách, poté se zabývá ústřední otázkou vztahu zla k všemohoucímu a nekonečně dobrému Bohu, zlem v přírodě, zlem hříchu, zlem trestů v pekle a v očistci a trestů pozemského života. Po exkursu do problematiky zla v dějinách se pak vrací k výchozí otázce, jak se na zlo dívat. Postupně odkrývá zlo v celé jeho hloubce a zrůdnosti a toto poznání jej nakonec dovede k hlubšímu poznání dobra, Dobra absolutního – Boha.

O milosti, o eucharistii, o Marii, o Duchu svatém. Duchovní cvičení kardinála Journeta ukrývají čisté zlato teologie a nauky o duchovním životě. Jedinečným způsobem a pomocí průzračně prostého jazyka otevírají mysl posluchačů, aby chápali i ta nejhlubší tajemství víry. Probouzejí žízeň po poznání pramenů a učí věřící hledat svobodu v setkání s Boží nádherou.

Tématu posledních věcí patří v myšlení a rozjímání kardinála Journeta významné místo. Tato kniha nabízí pečlivý přepis kázání, jež na toto téma pronesl při duchovním cvičení v roce 1961. Vyučování Charlese Journeta nikdy neoddělovalo duchovní doprovázení od pravd víry. Tyto stránky nám však nabízejí ještě třetí, skrytější dar. Ve svém výkladu náš kazatel jakoby nevědomky přináší živoucí svědectví čiré, průzračné víry, nesené hlubokou láskou. Nebojí se promlouvat o tajemstvích, o kterých lidé nemají odvahu hovořit a na něž nelze pohlížet bez lásky. Stvoření člověka, prvotní hřích, očistec, peklo. K těm nejtěžším otázkám, které si klade každý člověk, přistupuje naprosto zpříma, a jeho odpověď jako by už nyní byla projasněná paprskem pokoje, jehož dosáhneme později v nebi, v blaženém patření na Boha.

Pojednání o Matce Boží. Dvě exerciční přednášky, které kardinál Journet proslovil v září 1974 v Salesianu ve Fribourgu.

Kázání kardinála Journeta, z nichž je kniha sestavena, míří přímo k podstatě věci. Vedou totiž naši pozornost k základním pravdám křesťanské existence: k božským ctnostem, darům Ducha svatého a přebývání Trojice v duši věřícího. Tak jak v evangeliu zaznívá jedna z nejkrásnějších definic křesťanské bytosti: »Nebo nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás bydlí?« (1 Kor 6,19). Aby však mohlo v hlubinách člověka vibrovat jedinečné a neopakovatelné znamení, musí se ztišit hlasy a lomoz pocházející zvenčí i z něho samého. Ztišení a mlčení duše se pak promění ve chválu a uctívání…

Charles Journet, narozený v roce 1891 v Ženevě, byl profesorem dogmatiky a aktivním členem přípravné komise Druhého vatikánského koncilu. V roce 1965 byl jmenován kardinálem. Jeho duchovní cvičení pro laiky a řeholní sestry obsahují cenné teologické a spirituální poznatky. „Otec Journet“ měl dar otevírat mysl posluchačů a umožňovat jim pochopit hluboká tajemství víry. Učil je hledat svobodu v setkání s Boží nádherou a zároveň jim předával oheň a mír, které naplnily jeho vlastní srdce. Promluvy o Duchu svatém, které vzešly z duchovních cvičení, měly být součástí knihy, kterou zamýšlel vytvořit na základě svých promluv pronesených v centru Cénacle v Ženevě v roce 1974. Po dokončení dvou posledních kapitol o Sedmi darech Ducha svatého, byl již vážně nemocen a spěšně poslal k tisku tři první promluvy. Také znovu přečetl čtvrtou a šestou promluvu spolu s dodatky o Poslední době světa a Charizmatech. Tyto texty tvoří malý traktát o Duchu svatém, publikovaný v Nova et Vetera v roce 1975, krátce po jeho smrti. Tento spis představuje jeho myšlenkovou závěť a nauku, kterou zanechal jako teolog a učitel duchovního života.

Meditace kardinála Journeta o posledních Ježíšových slovech na kříži. Přivádí nás do tajemství vykoupení, centra a základu celého křesťanství. Nejvyšší projev nekonečné lásky k Bohu dává smysl osobní existenci křesťana i křesťanské vizi dějin.

Duchovní cvičení kardinála Journeta ukrývají čisté zlato teologie a nauky o duchovním životě. Jedinečným způsobem a pomocí průzračně prostého jazyka otevírají mysl posluchačů, aby chápali i ta nejhlubší tajemství víry. Probouzejí žízeň po poznání pramenů a učí věřící hledat svobodu v setkání s Boží nádherou.

Kniha Promluvy o modlitbě je nejlépe charakterizována podtitulem: Modlitba s Ježíšem. Kardinál Journet nás uvádí do tématu „Malým katechismem o modlitbě“, který je vlastně stručným shrnutím toho, co o ní říká Tomáš Akvinský ve své Teologické Sumě. Dále už je pozornost věnována výhradně modlitbě Ježíšově – neboť každá modlitba křesťana, která má být slyšet v nebi, musí být v prvé řadě modlitbou Ježíšovou.

Téma lásky (teologální ctnosti lásky, caritas) se dá uchopit různými způsoby a kardinál Journet si ve svých Promluvách zvolil přístup nejobtížnější, teologický, vydal se ve stopách pojednání Tomáše Akvinského v Teologické sumě. Promlouvá o lásce z naukového hlediska, které doplňuje příklady, přiléhavými obrazy a svědectvím svatých. Čtenář v Promluvách o lásce poznává svou niternou a neopakovatelnou zkušenost, kterou však může díky pedagogickému talentu kard. Journeta roztřídit, uspořádat a zařadit na správné místo v naukovém systému. Tím se osobní zkušenosti lásky dostává jakéhosi řádu a potvrzení, že je v souhlasu s Duchem, který učí církev a vede k samotné Lásce. Kniha zároveň slouží jako výklad ke svazku Teologické sumy II-II, ot. 23-33 (O lásce a milosrdenství v Teologické sumě), který vydalo nakladatelství Krystal OP v roce 2016.