Maria Konopnicka Knihy

Tak ako sa autorka búrila proti vlastnému osudu, búria sa i jej postavy a bránia si svoju dôstojnosť, hoci ich život vrhol na samé dno. Z obsahu: Slečna Florentyna, Stacho Szafarczyk, Krysta, S vlámaním, Ksawery, Maryśka, Urbanowa...

Maria Konopnická patřila mezi spisovatele, kteří svým perem bojovali za vysvobození chudých a vykořisťovaných, odhalovali křivdu a snažili se pomoci nespravedlivě trpícím. Takový smysl má i její pohádkové vyprávění o trpasličí říši s dobrotivým králem Trpytkem a o chudých vesničanech. Dobří mužíčkové hledají opuštěné a chudé, ale nedávají jim nalézt neočekávané poklady, nýbrž přivádějí je na dobré myšlenky a působí tak k tomu, že si sami pomohou. Do svého vyprávění uvádí autorka i zvířata, která tu - jako ve starých bajkách - vystupují jako lidé: vychytralý loupeživý lišák, lakotný, egoistický křeček, hladová polní myš. K největším kladům knihy patří i to, jak autorka dovede zapalovat v srdcích svých čtenářů lásku k rodné zemi a k národu, k polské minulosti.

Poesie Konopnické je v pravém slova smyslu bojovná - myšlenkou a účelem je boj za velké ideje její tvorby a generace: za pravdu, svobodu, pokrok a humanitu. Sociální cítění ji vede především k polskému rolníku, zanedbanému chlopu. Pro něj nalézá nejlépe vyhovující formu lidové písně. Básnířka se stylisuje v obraz venkovského hudce, který v písních, provázených hrou na fujaru, vyjadřuje trpkou realitu selského života, do tklivých melodií vkládá lásku k němu i soucit. S tímto světem kontrastuje obraz vzdálených cizích krajů, které spisovatelka poznala na svých cestách.

Pucu Pucu Chlastu ChlastuNie mam raczek jedenastuTylko dwie mam raczki maleLecz do prania doskonale

Wybór wierszy:TęczaPojedziemy w cudny krajOdlotPodróż na bocianieZła zimaPan ZielonkaPranieMuchy samochwałyJesieniąStefek BurczymuchaKukułeczkaJabłonka

Konopnicka w swoich utworach dla dzieci eliminowała natrętny dydaktyzm, rozbudzała wrażliwość estetyczną małych czytelników. "O krasnoludkach i sierotce Marysi" łączy fantastykę i autentyzm, tonację żartu i powagi. Autorka zaczerpnęła motyw sieroty z pieśni pasterskich, motyw krasnoludków - z bajek magicznych. Fabuła powieści zamyka się w cyklu rocznej wegetacji przyrody. Gromada krasnoludków wiosną opuszcza podziemną siedzibę i do jesieni zamieszkuje u biednego chłopa Skrobka. Tam pomaga gospodarzowi wydobyć się z nędzy, a sierotce Marysi odzyskać zagubione gęsi i znaleźć rodzinę u Skrobka.

Ilustrowane wiersze dla dzieci przedszkolnych.