René Daumal Knihy

Obsáhlá antologie textů francouzské literární skupiny, ke které měli blízko Richard Weiner a Josef Šíma. Uspořádal a k vydání připravil Miloslav Topinka ve spolupráci s Ladislavem Šerým, kteří také napsali úvodní texty. Ediční poznámka a výběr ilustrací Miloslav Topinka. Ve francouzské literatuře tohoto sloletí najdeme, přes její mnohotvárnost a černost mnohých překvapení či extrémů, jen málo příkladů tak výsostně uměleckého dobrodružství a tak fascinující touhy hledat a nalézat jako v případě Vysoké hry (Le Grand Jeu). Její odkaz byl příznačně pochopen až následujícími generacemi, jak je to u uměleckých a myšlenkových vzepětí ducha, jež předběhla svou dobu, téměř pravidlem. V tomto smyslu se Vysoká hra i pozdější dílo obou jejích nejvýraznčjších představitelů, René Daumala a Rogera Gilbert-Lecomta, staví po bok největším myšlenkovým a literárním výkonům tohoto století. Zdá-li se toto tvrzení příliš odvážné, neuškodí uvědomit si, že skupina Vysoká hra vlastně dodnes nemá žádné důstojné pokračovatele: cesta, kterou před sebou vytyčila a po níž učinila první kroky, přece jen vyžaduje příliš mnoho odvahy a obětí.

Poezie, která se dostává tam, kam touží dojít všichni básníci, ale dojdou jen nemnozí: za své hranice. Kniha přináší úplné znění Daumalovy první sbírky Protinebe (Le Contre-Ciel), esej Černá a bílá poezie a rozsáhlý výbor básní z období 1924–1943.

Výbor z esejí René Daumala, jednoho ze zakladatelů metafyzické a iniciační revue Vysoká hra, nám jej představuje jako filosofa, básníka, patafyzika a znalce sanskrtu a indické poetiky. René Daumal (1908–1944) byl spisovatelem, básníkem, patafyzikem, alpinistou, znalcem sanskkrtu a indické poetiky a jedním ze zakladatelů metafyzické a iniciační revue Vysoká hra (Le Grand Jeu). V roce 1930 začal pod vedením Jeanne de Salzmann praktikovat gurdžijevovskou „Práci“. Kromě esejí a básní je také autorem dvou novel Velká pitka a Hora analogie (kterou již nestihl dokončit, neboť podlehl tuberkulóze). Veškeré jeho dílo bylo vedeno dvěma ideály: sebevýstavbou a pomoci druhým°, svou práci lapidárně definoval těmito slovy: ...odnaučit se planě snít a naučit se myslet, odnaučit se filosofovat a naučit se skutečně vyjadřovat.

Rozsáhlý výbor z korespondence básníka, filosofa a indologa René Daumala, který francouzský editor označil za jednu z nejkrásnějších knih 20. století, zahrnuje období 1932 - 1944, tedy období po rozpadu literární skupiny Vysoká hra až do autorovy předčasné smrti. Mezi adresáty dopisů patří Maurice Henry, Rolland de Renéville, Jean Paulhan, Georges Ribemont-Dessaignes, Luc Dietrich, Jeanne de Salzmann, Léon Pierre-Quint a mnoho dalších. Knihu doplňuje překlad rukopisných záznamů R. Daumala nedávno objevených v knihovně Jacquese Douceta v Paříži.

René Daumal (1908–1944), spisovatel, filosof, znalec sanskrtu a indické poetiky, alpinista, mystik a patafyzik je jedním ze zakladatelů iniciační a literární skupiny Vysoká hra. Tuto dvojjazyčně vydávanou fyzicko-imaginativní novelu sepsal autor ve svých 18 letech.

Daumal's symbolic mountain represents a way to truth that "cannot not exist," and his classic allegory of man's search for himself embraces the certainty that one can know and conquer one's own reality. In this novel/allegory the narrator/author sets sail in the yacht Impossible to search for Mount Analogue, the geographically located, albeit hidden, peak that reaches inexorably toward heaven. Daumal's symbolic mountain represents a way to truth that "cannot not exist," and his classic allegory of man's search for himself embraces the certainty that one can know and conquer one's own reality.

Kniha je rabelaisovským podobenstvím o moderní civilizaci od jednoho ze zakladatelů legendární skupiny Vysoká hra.

Kniha shrnuje rané Daumalovy texty z let 1926-1930, jak je z rukopisů z pozůstalosti a dobových pramenů sestavil jeho bratr Jack Daumal. Texty spadající převážně do období Vysoké hry představují tohoto básníka, patafyzika, překladatele ze sanskrtu a Gurdžijevova žáka v méně známém světle.