Popis: Publikace nabízí souhrn vývoje institutu informovaného souhlasu a podrobný rozbor významu a účelu informovaného souhlasu z hlediska etického i právního.
Monografie mapuje tvůrčí dráhu jednoho z nejvýznamnějších divadelních režisérů druhé poloviny 20. století Petera Brooka. Sleduje vývoj jeho kariéry od jejích počátků v Anglii v polovině čtyřicátých let až do současnosti a pokouší se jej vsadit do souvislostí, dobového kontextu a pojmenovat možné Brookovy inspirační zdroje. Zabývá se okolnostmi sezony Divadla krutosti v RSC a zlomovými Brookovými inscenacemi té doby (Marat/Sade, US apod.) Další kapitolu věnuje autor Brookovu odchodu do Paříže a vzniku mezinárodního souboru CIRT. Mapuje průběh tří výzkumných cest, které Peter Brook s tímto souborem na začátku sedmdesátých let podnikl. Zabývá se založením divadla Les Bouffes du Nord, jeho specifickým prostorem a inscenacemi, které Brook v tomto divadle se souborem vytvořil. Zvláštní část práce je věnována rozboru Brookovy inscenace indického eposu Mahábhárata. V poslední kapitole se autor pokouší stručně nastínit vývoj Brookovy režijní dráhy od konce práce na Mahábháratě až do roku 2018.
Publikace se zaměřuje na řešení právních problémů spojených s eutanazií. Klíčovou otázkou, kterou si klade, je, zda by měla být za určitých podmínek v rámci legislativního rámce umožněna beztrestnost eutanazie, případně asistované sebevraždy. Monografie se zabývá teoretickými otázkami, zejména právní terminologií, problémy kauzality, principu dvojího účinku, zavinění a intence. Dále jsou analyzovány jednotlivé právní úpravy v evropských státech, zejména je zpracována i současná situace v České republice včetně dopadů judikatorní praxe Evropského soudu pro lidská práva, která je pro Českou republiku zásadní.
Utrpení zvířat využívaných člověkem je závažný problém vyvěrající ze způsobu života současné civilizace. Myšlenka řešit ho založením zvířecích práv obdobných právům lidským pochází z prostředí ochranářských hnutí v USA, odkud se rozšířila do západní Evropy. Záměrem editorů bylo odhlédnout od schémat vlastních aktivistickým hnutím a shromáždit k tématu práv zvířat poznatky těch vědních disciplín, jež k němu mají nejvíce co říci. V knize se tak setkávají zástupci oborů filozofie, etiky, biologie, sociologie a práva, aby společně hledali odpovědi na otázky po smyslu a opodstatněnosti konceptu zvířecích práv a zároveň ukázali, jak je problém zvířat reflektován v současné české společnosti.
Tato kniha se zabývá pojetím kauzality v právním diskurzu. Autoři se v této monografii zabývají velmi složitou a v českém právním prostředí dosud nedoceněnou problematikou kauzální spojení mezi příčinou a následkem. Monografie zahrnuje nejen teoretické bádání nad pojmem kauzalita, analyzuje příčinnou souvislost v kontextu vědy, filosofie a lingvistiky, ale se zabývá se také platnými právními úpravami a přináší řadu modelových příkladů a judikatury. Zvláštní pozornost je věnována problematice kauzálního nexu v medicínsko-právních sporech. Autoři se také obšírně věnují problematickým typům kauzality jako jsou souběžná, kumulativní, alternativní a hypotetická kauzalita a přinášejí návody, jak stanovit existenci příčinného spojení v těchto případech. Kniha nabízí zajímavé počtení pro širokou odbornou veřejnost, neboť kauzalita není pouhým abstraktním konceptem, ale má v právu významnou a ryze praktickou funkci – spojuje jednání osoby s odpovědností za toto jednání.
Tato kniha se zaměřuje na problém vylepšování člověka v široké interdisciplinární perspektivě. Čtenáři dostávají možnost zamyslet se společně s autory nad obecnými otázkami spojenými s možnostmi součané vědy a technologie a posléze se zaměřit na specifičtější problémy, např. na otázku etického hodnocení enhancementu, různé formy vylepšování člověka, právní problémy a filosofickou reflexi tohoto zajímavého moderního fenoménu.
Edice Kabinetu zdravotnického práva a bioetiky. Praha: Ústav státu a práva AV ČR
Lidský život nevyhnutelně končí smrtí. Rovněž díky pokroku moderní vědy se na konci lidského života vynořuje celá řada etických, právních a medicínských otázek, na něž by se měly pokusit najít odpověď příspěvky v připravovaném sborníku. Je eutanázie morální? Existuje morálně podstatný rozdíl mezi aktivním usmrcením a ponecháním zemřít? Je utilitarismus vhodnou teorií pro řešení etických otazníků na konci lidského života? Je mozkové kritérium smrti správné? Musí být dárce orgánů zemřelý? Pokud je eutanázie morálně ospravedlnitelná, bylo by vhodné ji určitým způsobem vtělit i do právních norem? Nevedla by takové ukotvení k zneužívání institutu eutanázie? Je správné řešit případnou speciální skutkovou podstatu trestného činu asistované sebevraždy či eutanázie? Jak řešit otázky smrti v právních předpisech de lege ferenda zejména s ohledem na současnou úpravu transplantační zákon? V rovině právní se naskýtají otazníky i v rámci komparace jednotlivých právních řádů a dopadů legislativní úpravy na oprávněné postupy na konci života. Jaká by měla být paliativní péče? Je úroveň paliativní péče v ČR dostatečná? Jaká by měla být komunikace mezi lékařem a umírajícím, resp. jeho rodinou? Letting die, hastening death v prostředí intenzivní péče, dříve vyslovená přání a jejich praktická aplikace. Princip autonomie a jeho respektování u umírajících. Potenciální dárce orgánů.
