David Weiner Poradie kníh

V Česku oblíbený spisovatel dokáže odkrývat nešvary dnešního světa jako málokdo, trefně, tvrdě, ale s vtipem a nadhledem. Léta jezdí po planetě z místa na místo a sleduje proměny společnosti. Děje se to skoro všude. V New Yorku, Berlíně, Sydney, Tel Avivu… Z kdysi tolerantních liberálů se stali uječení progresivisté, kteří nade vše milují diktovat ostatním, co mají dělat, jak mají žít a co si mají myslet. A taky o čem se smí mluvit, protože politická korektnost vládne době. Do toho se pak promítá jedna pravda stará tisíce let: Židé nejsou zrovna v oblibě. Proč tomu tak je? Odpovědi nejen na tuhle otázku hledá Tuvia Tenenbom nejen na Západě, ale i na hranicích s Gazou, v Saúdské Arábii či na Ukrajině. A samozřejmě i v Česku. Setkává se s politiky, novináři, aktivisty, uprchlíky, celebritami, brněnskou židovskou muslimkou, černochy, Araby, aboriginci, nácky, anarchisty… Těm všem klade chytré i zdánlivě naivní otázky, aby je vyprovokoval – což se mu často daří – a zjistil, co si doopravdy myslí. Následně skládá obrázek, který je neobyčejně vtipnou a zároveň alarmující zprávou o dnešním světě. Jestli Tuvia Tenenbom opravdu něco není, pak rozhodně politicky korektní. Jeho kniha je plná zábavných dialogů i pronikavých pozorování. Za vším tím vtipem jsou ale často překvapující i kruté pravdy, o kterých bychom raději nevěděli. Tenenbom není ani levičák, ani pravičák, chce zkrátka znát pravdu. A tak dráždí úplně všechny.

24. únor 2022, den, který změnil Evropu i celý svět. V dramatickém, přesvědčivém a dechberoucím vyprávění o zlomovém okamžiku naší doby podává světoznámý reportér Guardianu a autor několika bestsellerů Luke Harding zprávu o ruské invazi na Ukrajinu z první ruky. Když Putin zahájil brutální útok proti nezávislé zemi, Harding byl přímo na místě, v Kyjevě. Nesmyslné násilí ovšem narazilo na ohromující vzdor – mimo jiné od bojujícího prezidenta Volodymyra Zelenského – a neskutečnou odvahu lidí, kteří byli a jsou připraveni riskovat vše, aby si zachovali svobodu pro sebe i svůj národ.Kniha přináší pronikavý popis historie, kterou stále žijeme. Zaznamenává hlavní události, místa i postavy největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války. Sledujeme zvěrstva v Buči, zoufalý vzdor Mariupolu i děsivou ruskou hru v Černobylu. Máme možnost nahlédnout do zákulisí rozhodování Západu i do myšlenkových pochodů diktátora z Kremlu. Harding zachycuje klíčový okamžik dějin s otevřeností, nadhledem a neochvějným zaměřením na lidské příběhy vržené do víru monumentálního boje.

Niša prekročila oceány, aby dala svojmu dieťaťu budúcnosť. Cez deň sa stará o Petrinu dcérku, v noci sa stará o svoje dievčatko pri svetle telefónu. Nišin milenec Jannis je pytliak a každú zimu loví drobné spevavé vtáky na ceste do Afriky. Jeho sny o novom živote a svadbe s Nišou sa zrútia, keď Niša zmizne. Zmiznutie domácej pracovníčky nezaujíma nikoho okrem Petry a Jannisa. Keď sa ju vydajú hľadať, uvedomia si, ako málo toho o Niše vedia. To, čo odhalia, ich všetkých zmení.

Human beings today are faced with challenges unlike any in our history. Our behavior in the near future will probably determine not only whether we continue to thrive on this planet, but whether many other species do so as well. How did we get into this fix? Can we, as a society, make the decisions necessary to create a positive outcome? This long essay addresses these questions, coming to the conclusion that a particular combination of innate human attributes provides reason for optimism. To make this argument involves integrating material from a number of disciplines.

Izrael je geograficky malá země, která ale už celá desetiletí zůstává středobodem světové politiky a hýbe dějinami. Trvalá pozornost světových médií i veřejnosti rozdělila společnost na celé planetě na dva nesmiřitelné tábory. Jedni Izrael z duše nenávidí, druzí ho bezmezně milují. I když se zdá, že každý má na židovský stát vyhraněný názor, kolik lidí ale skutečně zná fakta?Izraelská producentka a aktivistka Noa Tishby, která žije v USA, předkládá zbrusu nový a svěží pohled na zemi, jež rozděluje svět. Její neotřelý portrét Izraele nabízí originální vysvětlení mnoha nejasností a překroucených skutečností, vyvrací lži a polopravdy.Je Izrael rasistický stát, nebo jediná demokracie a ostrůvek svobody na Blízkém východě? Kdo chce mír na Blízkém východě a kdo ne? Kdy se objevil palestinský národ? Proč je moderní nesnášet Izrael?Noa Tishby poutavě popisuje vznik, vývoj i současnost své země a umně splétá rodinné a osobní zkušenosti s útržky historie a politiky. A předkládá obraz Izraele tak, jako to možná dosud ještě nikdo neudělal.

Oblíbený český spisovatel přichází s novou knihou, ve které se vydává na nejtěžší cestu svého života – do ortodoxního světa Židů v Jeruzalémě, kde sám vyrůstal. Po letech strávených v liberálním New Yorku se rozhodl znovu prozkoumat prostředí, které opustil, a klást otázky, které ho trápily. Zjistil, že jeho bývalí rabíni by si v dnešním "liberálním" světě poradili, a tak se vrátil, aby se ptal, proč se židovští muži nesmí dívat na ženy. Tuvia klade řadu dalších provokativních otázek: Jak to, že někteří ortodoxní Židé neznají Bibli? Proč uctívají rabína víc než Boha? Proč se muži nesmějí dívat na ženy a ženy na muže? Jaký je důvod středověkého oblečení a co se stane po vzkříšení? Aby našel odpovědi, procházel Jeruzalémem, navštěvoval školy, hroby a mluvil s lidmi různých společenských vrstev. Jeho otázky vyprovokovaly otevřené diskuse, díky nimž odhalil skutečné názory a postoje. Tuvia skládá zábavný a "politicky" nekorektní obraz dnešního života ortodoxních Židů, plný vtipných dialogů a pronikavých pozorování. Na této cestě hledá také sám sebe.

Neslávne známy medellínsky kartel pašoval v osemdesiatych a deväťdesiatych rokoch do Spojených štátov a Európy tony kokaínu. Na jeho čele stál legendárny kolumbijský narkobarón Pablo Escobar. Z Kolumbie sa stala vojnová zóna, nájomní vrahovia sicariovia nemilosrdne likvidovali konkurenciu, ale aj policajtov a obyčajných obyvateľov, všetko pre jediný cieľ – udržať Pabla Escobara na čele jednej z najvplyvnejších zločineckých organizácií všetkých čias. Escobar zarábal miliardy dolárov, kupoval si politikov a najšikovnejších právnikov a štylizoval sa do úlohy hrdinu zbedačeného kolumbijského ľudu. Dlhé roky bol napriek enormnej snahe kolumbijskej polície nedotknuteľný. Steve Murphy a Javier F. Pena boli agenti pridelení ku kolumbijsko-americkému pátraciemu oddielu Bloque de Búsqueda, ktorý mal za úlohu skoncovať s Escobarovou hrôzovládou. Príbeh dvoch odhodlaných agentov medzitým spoznal celý svet prostredníctvom seriálu spoločnosti Netflix Narcos. Prvýkrát však prehovorili osobne a v tejto knihe rozprávajú skutočný príbeh o tom, ako sa podieľali na stíhaní najhľadanejšieho zločinca na svete. Od ťažkých začiatkov v elitnom policajnom útvare a náročnom výcviku až po životnú misiu v kolumbijskom Medellíne, kde ďaleko od domova slúžili v prvej línii nekonečnej vojny proti drogám, ktorá do dnešného dňa pustoší Ameriku.

Miliónové sýrske Aleppo je prežiarené slnkom a vôňou olív a pistácií. Radosť zo života a rodinnej spolupatričnosti prežíva aj včelár Nuri. Ale odrazu sa čosi zmení a prichádza nevídaná hrôza. Tí predvídaví to podvedome vytušili a včas odišli. Nuri sa však nevie vzdať rodného mesta, medonosných včiel a istoty. Za svoju nerozhodnosť zaplatí vysokú daň. Príde o syna a jeho manželka o zrak. Posolstvo Včelára z Aleppa je predovšetkým v nádeji, že sa manželom na úteku podarí prekonať bezbrehý smútok a vyrovnať s duševnou záťažou. Otrasné pomery v gréckych táboroch, ziskuchtiví priekupníci a neustále ponižovanie vedú k tomu, že manželia sa navzájom odcudzia a Nuriho začnú prenasledovať nočné mory. Silný román čitateľovi približuje pravdivý strastiplný príbeh migrantov, ktorí museli utiecť, aby si zachránili holý život. Nežný vzťah manželov Nuriho a Afry, ktorí vytrhnutí z koreňov, bezradní, zúfalí a zúbožení skončili v chladnom Anglicku, dojíma čitateľa k slzám. Autorka rozpráva sugestívny a autentický príbeh o strate vlasti, sile smútku a moci lásky, o odvahe, ľudskosti a nezlomnej nádeji na nový začiatok. Jej kniha preniká do podstaty utečeneckej krízy hlbšie než ohurujúce novinové titulky a prináša pôsobivé scény s nesmiernym citom pre detail.

Počátkem 80. let se na opuštěném pobřeží Rudého moře v Súdánu otevřelo luxusní turistické letovisko. Lákalo potápěče a návštěvníky z celého světa. Nikdo z rekreantů ovšem netušil, že zdejší personál tvoří špioni pracující pro Mosad, izraelskou tajnou službu. Přes den se věnovali hostům, v noci pracovali na gigantické a nebezpečné tajné operaci, která trvala několik let. Díky ní se povedlo zachránit tisíce etiopských Židů, kteří uprchli před válkou a zůstali trčet v nepřátelské muslimské zemi. Příběh vypráví Gad Šimron, novinář, ale především sám agent Mosadu a přímý účastník tajné akce z falešného potápěčského resortu. Nervy drásající skutečné drama líčí napínavým stylem, ale nešetří ani ironií a popisem civilizačního střetu, který Izraelci v Africe zažívali. Příběh obživl nedávno díky filmové společnosti Netflix, která podle něj natočila film „Red Sea Diving Resort“, který režíroval a napsal Gideo Raff, spolutvůrce seriálu Homeland a tvůrce izraelského seriálu Hatufim.

Objednali si u něj krásnou knížku o Německu, protože si mysleli, že je mají všichni obdivovat. Jenže se přepočítali, když na scénu vstoupil fenomenální Tuvia Tenenbom. Ten rozložil Němce na prvočinitele a atomy, dokáže nahlédnout pod povrch a odhalit věci, které jiní nevidí. Například, že zářivý design, jímž se Němci honosí, skrývá temnou minulost. Nezapomněli dnešní Němci na šest milionů mrtvých Židů? A jaké vlastně jsou? Aby se dopátral odpovědí, procestoval Německo křížem krážem a mluvil se stovkami lidí – od obyčejných občanů po politiky, od aktivistů po průmyslové magnáty, od narkomanů po hoteliéry, od nácků po sluníčkáře, od rabínů po imámy. Klade jim chytré i naivní otázky, aby je vyprovokoval, což se mu často daří, a skládá tak obraz o dnešním Německu, zemi, k níž vzhlíží celý svět. Tenenbom není politicky korektní; jeho kniha je plná zábavných dialogů a pronikavých pozorování, která odhalují překvapující a kruté pravdy, o nichž bychom raději nevěděli. Není ani levičák, ani pravičák, chce jen znát pravdu, což dráždí všechny.