Miroslav Irra Poradie kníh

Historií československého vojenského letectva v poválečném období prošlo mnoho útvarů různého určení, ale jen jeden jediný má tu čest být prvním československým leteckým plukem, nově vzniklým po potupných událostech let 1938 a 1939, jejichž důsledkem bylo rozbití předválečného Československa a také konec jeho vojenského letectva, po dvacet let s láskou, pílí a péčí budovaného prakticky od nuly. Tímto historickým útvarem se stal dnem 1.6.1944 1. československý samostatný stíhací letecký pluk, který jako vůbec první útvar československé zahraniční branné moci vstoupil na území Československé republiky a zahájil zde boj s německými okupanty. Po válce, již pod jinými názvy, vyjma krátkého období na přelomu let 1945-46 stále s pořadovým číslem 1, působil v čs. vojenském letectvu nepřetržitě do konce roku 1994, kdy byl zrušen jakožto nejdéle existující československý stíhací letecký pluk. Zároveň jde o jeden ze dvou čs. leteckých pluků, které byly nasazeny v bojových operacích za II. světové války, ten druhý, 3. čs. bitevní letecký pluk, však po drtivou část své poválečné existence nesl již pořadové číslo 30, pod nímž byl zrušen k 31.12.1994 stejně jako 1. stíhacím leteckým plukem. K 70. výročí vzniku pluku byla v květnu roku 2014 vydána péčí Jihočeského kraje a Jihočeského muzea v Českých Budějovicích obsáhlá publikace „Příběh Jižní eskadrony“, díky iniciativě paní Kláry Anderlové s dotiskem o rok později. Obě vydání byla určena a distribuována výhradně mezi bývalými příslušníky tohoto i dalších útvarů bývalého čs. letectva. Zájem o ni však byl i mezi dalšími příznivci našeho vojenského letectví a letecké historie. Proto nyní, v roce 2024, díky nakladatelství Jakab Nevojice, dochází k dalšímu vydání, tentokrát jinou formou v edici Aero. Tato verze, určená především pro zájemce, na které se v r. 2014 nedostalo, je proto oproti původní verzi krácena hlavně o podrobnější personální a technické údaje. 80. výročí vzniku pluku je snad dostatečně vhodnou příležitostí, abychom si připomněli jeho bohatou historii, osoby, které prošly službou v jeho sestavě, i leteckou techniku, s níž pluk vedl bojovou činnost během války, prováděl letecký výcvik v poválečném období a zejména od počátku 50. let zajišťoval bojovou pohotovost k ochraně vzdušné hranice Československa i pro případ tehdy ve vší vážnosti očekávaného světového válečného konfliktu mezi dvěma nesmiřitelnými mocenskými bloky. Vraťme se však do doby před 70. lety, kdy se začal psát tento příběh.

Avii S/CS-92 Me 262 v československém letectvu autora M.Irry. Publikace popisuje zkoušky, výrobu a nasazení německého proudového stíhače Messerschmitt Me 262 v československém letectvu po roce 1945. Publikace je doplněna unikátními dobovými fotografiemi, barevnými fotografiemi dochované Avie S-92, vzpomínkami letců, kteří na S-92 létali. Nechybí barevné bokorysy obou verzí.

Období let 1951 – 1961 bylo pro pokračování historie Zvolenského leteckého pluku zvoleno záměrně. Je totiž významné přechodem na proudovou leteckou techniku a zároveň tím, že pluk byl od roku 1952 do roku 1961 součástí 1. lsd/sld. Rok 1951 přinesl převratné změny. Probíhaly přípravy na hromadné přezbrojení letectva proudovou technikou. K tomuto úkolu byla určena celá 3. ld, u jejíchž pluků proběhl pečlivý kádrový výběr pilotů pro přeškolení. Samozřejmým předpokladem, kromě pilotních schopností, byla naprostá oddanost KSČ, lidově demokratickému zřízení a SSSR. Od února 1951 působilo na letišti Mladá „Výcvikové středisko určené k přeškolování na proudová letadla“, reorganizované dnem 1.6.1951 na „Proudové výcvikové středisko letectva“. Právě zde se mělo rodit československé proudové letectvo. 1. lp se ještě zúčastnil květnové vojenské přehlídky v Praze dne 6.5.1951 k výročí osvobození Československa Rudou armádou. Letecká část byla pojata vskutku velkolepě za účasti více než 200 letounů, které měly defilovat nad letenskou plání současně s pochodujícími útvary pěchoty a dalších pozemních zbraní. V den přehlídky právě v čase zahájení vzletu jednotlivých skupin se však přes Prahu hnala silná přeháňka se sněhem a nízkou oblačností. Formace sice vzlétly, ale v nepříznivých podmínkách se věci odvíjely jinak než bylo plánováno. Při tehdejším stavu radiotechnického zabezpečení řízení letového provozu bylo zázrakem, že za daných povětrnostních podmínek přehlídka neskončila ještě hůře. Po přehlídce se vybraný personál pluku spolu s 5. a 8. lp přemístil během května - června 1951 z dosavadních posádek do Mladé, kde bylo pak zahájeno teoretické a poté i praktické přeškolení na sovětské proudové letouny MiG-15, v čs. letectvu značené S-102. Dosavadní výzbroj, letouny S-199 a zbývající personál byl přesunut na plzeňské letiště Bory, s určením pro nově založený 18. lp. Jako první zahájil přeškolení již v květnu 1951 8. lp, personál vybraný pro 5. lp jej následoval během června, poté zahájil nově postavený 11. lp a 23.7.1951 zahájil přeškolení 1. lp. Proudová éra začala.

Stíhací letoun Mikojan-Gurjevič MiG-17 v československém vojenském letectvu. 2.vydání velmi úspěšné knihy autora Miroslava Irry. Miroslav Irra ve svých dílech detailně popsal anabázi MiGů v československém letectvu Od MiG-15 až po MiG-23. Přepadový stíhací letoun MiG-17 byl zařazen do výzbroje čs. letectva v roce 1955 a sloužil až do roku 1970. Kniha popisuje jeho místo ve výstavbě letectva. Výcvik pilotů včetně výcviku v SSSR. Navazuje popis služby letounů, katastrofy i incidenty. Technický popis letounů včetně výzbroje je doplněn soupisem dodaných strojů všech verzí. Publikace je doplněna výkresem v měřítku

Aero č.99 navazuje na AERA č.94 a č.97 MiG-15bis v čs. vojenském letectvu 1. a 2.díl. Publikace popisuje akrobatické skupiny čs. letectva létající na strojích MiG-15bis. Označování letounů podle útvarů. Letecké nehody a soupis ztracených letounů. Vše doplněno množstvím fotografií.

Proudový stíhací letoun sovětské konstrukční kanceláře Mikojan-Gurjevič, MiG-19, je bezesporu významnou veličinou v historii československého a českého letectva, i přesto, že počtem dodaných strojů zaujímá mezi proudovými stíhacími letouny čs. letectva až třetí příčku, za bezkonkurenčně nejpočetnější „patnáctkou“ a druhou v pořadí „jednadvacítkou“. Jeho význam spočívá především ve skutečnosti, že jeho zavedením do služby bývalé Československo vkročilo do pomyslného klubu států, jejichž vojenské letectvo vlastní a provozuje nadzvukové proudové letouny. MiG-19 byl u našich pilotů velmi oblíbený mj. pro jeho vynikající stoupavost i když v porovnání s jeho následovníkem MiG-21 byla jeho služba kratší, jistě stojí za připomenutí,

První vojensko - letecké aktivity Československé republiky (dále ČSR) ve vztahu k oblasti jihovýchodního Středomoří jsou známy již z roku 1948, ovšem tehdy pouze v oblasti obchodní, zatím bez přímé účasti personálu čs. letectva v daném prostoru. Týkaly se československé pomoci nově vzniklému... číst celé

Publikace navazuje na AERO č.94 MiG-15bis v čs. vojenském letectvu 1. díl. Popis verze MiG-15bis, detailní soupis všech MiG-15bis dovezených ze SSSR a vyrobených v ČSR. Popis dalších verzí MiG-15bis – MiG-15bisT, MiG-15bisR a MiG-15bisSB. V závěru publikace přílohy, Výroba MiG-15bis celkem, Osnova bojové přípravy pilotů MiG-15bis, Letouny MiG-15bis čs. letectva zachované po vyřazení ze služby, Konec bisů 4. Letky 1.slp, Záchrana bisu č.3669, Záchrana bisu č.3841