Stanislav Musil Knihy

Učební text Ochrana rostli je na rozdíl od textu používaných dosud na zemědělských technických školách oboru pěstitelského odlišně zpracován. Na základě vědeckých pracovníků v tomto oboru i na základě vyjádření mnohých učitelů zemědělských technických a mistrovských škol oboru pěstitelského, zahradnického a vinohradnicko-pěstitelského jsou choroby, škůdci a plevele probírány podle vývojového systému podobně, jak to určuje platná osnova. Autoři se pokusili za vydatné pomoci vědeckých redaktorů o novější pojetí, tj. o zdůraznění biologie chorob a škůdců a z ní vyplývajících nejúčinnějších způsobů ochrany rostlin.

Závěrečný svazek třídílné série je přehledem pivovarů na území Malé Strany, Hradčan a Vyšehradu, které se udržely v činnosti minimálně do poslední čtvrtiny 19. století. V kapitolách věnovaných jednotlivých podnikům jsou připomínáni majitelé, sládci, nejrůznější příhody, pověsti a ve své době populární kulturní vystoupení, zábavy a slavnosti, které měly v mnoha pivovarských hostincích pevné zázemí. Dále jsou zde uvedeny informace technického rázu – stěžejní rekonstrukce, práce zaměstnanců nebo sortiment daného pivovaru. Součástí některých statí jsou též medailónky význačných sládků či vzpomínky zaměstnanců v podobě citací z dobových písemností. K některým pivovarům se vážou i dosud nepublikované soukromé poznámky zainteresovaných pamětníků. Poslední svazek celé trilogie je doplněn seznamem textových příloh ze všech tří dílů, tabulkami a výkladovým slovníčkem pojmů z oblasti pivovarnictví.

Druhý svazek třídílné série je přehledem pivovarů na území Nového Města pražského, které se udržely v činnosti minimálně do poslední čtvrtiny 19. století. V kapitolách věnovaných jednotlivých podnikům jsou připomínáni majitelé, sládci, nejrůznější příhody, pověsti a ve své době populární kulturní vystoupení, zábavy a slavnosti, které měly v mnoha pivovarských hostincích pevné zázemí. Dále jsou zde uvedeny informace technického rázu – stěžejní rekonstrukce, práce zaměstnanců nebo sortiment daného pivovaru. Součástí některých statí jsou též medailónky význačných sládků či vzpomínky zaměstnanců v podobě citací z dobových písemností. K některým pivovarům se vážou i dosud nepublikované soukromé poznámky zainteresovaných pamětníků.

Úvodní svazek třídílné série je přehledem pivovarů na území Starého Města pražského, které se udržely v činnosti minimálně do poslední čtvrtiny 19. století. V kapitolách věnovaných jednotlivých podnikům jsou připomínáni majitelé, sládci, nejrůznější příhody, pověsti a ve své době populární kulturní vystoupení, zábavy a slavnosti, které měly v mnoha pivovarských hostincích pevné zázemí. Dále jsou zde uvedeny informace technického rázu – stěžejní rekonstrukce, práce zaměstnanců nebo sortiment daného pivovaru. Součástí některých statí jsou též medailónky význačných sládků či vzpomínky zaměstnanců v podobě citací z dobových písemností. K některým pivovarům se vážou i dosud nepublikované soukromé poznámky zainteresovaných pamětníků. Vedle toho obsahuje tato kniha i obecnou historii českého pivovarnictví, jež sleduje rozvoj církevních, měšťanských, šlechtických nebo později akciových pivovarů a chronologicky popisuje významné politické události mající vazbu na toto odvětví. Čtenáři se také dočtou o jednotlivých řemeslech, profesích, bratrstvech, ceších, spolcích, ale též o druzích piv či dovozu piva do Prahy. Text doplňují dobové pohlednice, fotografie a reklamní inzerce. Jedná se o unikátní dokumenty, nejstarší z nich pocházejí ze 30. let 19. století!

Kolik spěchajících cestujících prošlo odjezdovou dvoranou, kolik jízdenek bylo v pokladnách vydáno, kolik půllitrů piva bylo vyčepováno v restauraci a kolik litrů strojního oleje vyteklo z tyčoví parních lokomotiv na pražce kolejí nádraží Praha-Těšnov – to už dnes nikdo nespočítá… Téměř stoletá historie významného pražského nádraží ožívá v této knize především v popisu vozebních ramen s relacemi vlaků, které odtud vyjížděly. Vedle osobních vlaků a ve své době rychlíků jsou zaznamenány i relace vlakových pošt jakožto nedílná součást každodenního koloritu zdejšího provozu. Ale nejen o tom kniha pojednává. Čtenář se seznámí rovněž se vznikem c. k. Rakouské severozápadní dráhy, jejíž výraznou tváří popisované nádraží bylo, a zároveň se dozví, proč zde cestující do vlaků už nenastupují a proč už ani výpravní budova ke smutku všech příznivců železnice nestojí. Text doprovází bohatá obrazová dokumentace. Kromě tabulek a schémat tratí se tu dostávají k očím čtenářů fotografie z dávných i pozdních dob existence nádraží, ukázky z dobových jízdních řádů, staré inzerce, jízdenky, pohlednice a také snímky či nákresy poštovních vozů.