Pětadvacetileté výročí od událostí roku 1989 přináší příležitost znovu reflektovat pojmy revoluce a transformace. Kniha přibližuje téma postupných i rychlých, zásadních i povrchních, dramatických i plynulých sociálních změn v posledním období a ukazuje možné budoucí (transformační a revoluční) vývojové trajektorie. Obsahuje transdisciplinární rozbory na pomezí filosofie, politologie, sociologie, globálních a kulturních studií.
Pavol Dinka, spisovateľ literatúry faktu a publicista, vo svojej ôsmej knihe prostredníctvom rozhovorov s významnými intelektuálmi - filozofmi, sociológmi, politológmi a ekonómami - skúma smerovanie súčasného kritického myslenia. Názov knihy, Besy kapitalizmu alebo začiatok novej éry?, vystihuje globálny obsah rozhovorov a poukazuje na neutešený stav svetovej civilizácie. Autor sa pýta, či sme v neoliberálnej "spáse" ľudstva alebo na prahu nových spoločenských alternatív voči kapitalizmu. Zmietame sa v krízach, identitárnej panike a nespravodlivosti, zatiaľ čo kódex ľudských práv stráca význam a počet vylúčených narastá. Na druhej strane, bohatstvo úzkej elitnej skupiny sa zvyšuje, pričom si nárokuje dominanciu nad planetou. Existuje nejaké východisko? Autor sa spolu s interviewovanými snaží nájsť odpovede a ponúka čitateľovi pohľad z diaľky, aký majú kozmonauti na Zem, aby sme si uvedomili, že na tej malej bodke prebieha celý život a boj o osud ekonomiky, politiky a kultúry, ktorý závisí len od nás. Toto je rozhodujúce posolstvo knihy.
Metastázy globálneho kapitalizmu je kniha dialógov s kritickými intelektuálmi z ľavicového prostredia. Na otázky autora v nej odpovedajú: rešpektovaná francúzska politologička, sociologička, filozofka a aktivistka Susan Georgeová; americký historik a politický ekonóm Jerry Harris; americký politický, sociálny filozof a analytický marxista Rodney G. Peffer; český sociológ, ľavicový publicista, environmentalista a poslanec Európskeho parlamentu Jan Keller; český politický filozof a sociálny vedec Marek Hrubec; slovenský historik, politický a mediálny analytik Eduard Chmelár; politológ, neomarxistický politický filozof a poslanec Národnej rady Slovenskej republiky Ľuboš Blaha; a slovenský politológ a teoretik medzinárodných vzťahov Tomáš Profant.
Kniha je aktuálním rozhovorem Marka Hrubce s Vladimírem Špidlou. Odkrývá Špidlovy názory na různorodé a sporné vztahy českých politiků a politických stran k Evropské unii, na vztahy Evropské unie k dalším oblastem světa a na nelehkou, ale inspirativní evropskou integraci. Rozhovor představuje osobnost, která jako jediná z českých politiků prošla pozicemi od místní správy přes premiéra až po eurokomisaře. Na rozdíl od každodenního hašteření většiny českých politiků můžeme v rozhovoru vidět jeho kultivovaný historický pohled a státnický nadhled i jeho citlivost pro sociální a politickou spravedlnost v životech občanů.
Jaké podněty poskytuje proces globalizace lidskému učení? Může existovat vědění nezávislé na sociálních vztazích? Podporuje ekonomická globalizace rozvoj vzdělávání, nebo způsobuje jeho úpadek? Takové a podobné otázky si kladou autoři této knihy. Používají při tom postupy globálních studií, oboru pracujícího na pomezí dlouhodobě rozvíjených disciplín, jako je filosofie, sociologie, politologie nebo kulturní antropologie. Cílem publikace je kritické posouzení politických, sociálních, kulturních a dalších aspektů soudobé globalizace, které bezprostředně souvisejí s proměnami vědění a učení.
Základem kritické teorie je kritika sociálních, ekonomických, politických, kulturních i obecně civilizačních problémů. Odtud kritická teorie odvozuje své výklady toho, jak je společnost uspořádána, i své pojetí toho, jak by uspořádána být měla. Kniha nabízí výklad kritické teorie společnosti v českém jazykovém prostředí, s přesahy do jazykově příbuzného prostředí slovenského. Autorky a autoři svou pozornost věnují především spornému období, jímž prošla společnost a kritická teorie za poslední necelé čtvrtstoletí od událostí roku 1989, i když se zčásti zabývají také starším obdobím. Kniha je vhodná pro zájemce o filosofii, sociologii, politologii, kulturní studia, globální studia apod.
Rozhovory v této knize osvětlují mnohé konflikty současné společnosti, ať už v oblasti sociální, ekonomické, politické, kulturní nebo vojenské. Tyto konflikty přinášejí do každodenního života mnoha lidí i celé společnosti velkou míru nejistoty a rizika. V této souvislosti můžeme obrazně mluvit o odjištěné společnosti a formulovat cesty k potřebné společenské změně. Knížka předkládá kritické úvahy filosofa a sociálního vědce Marka Hrubce o soudobém systému globálního kapitalismu a jeho diskuse s lidmi, kteří s ním sdílejí obavy o současnou společnost v Česku, Evropě, Africe i jinde ve světě. Rozhovory s ním vedli badatelé z Burundi, Egypta, Slovenska a Česka. Profesně se každý z nich věnuje poněkud jiné oblasti společenskovědního zkoumání – jejich obory jsou filosofie, sociologie, politologie, anglistika, pedagogika a žurnalistika. Rozhovory jsou výzvou ke kritickému přemýšlení o současné společnosti a jejích globálních i lokálních dramatických změnách. Uvádějí čtenáře a čtenářky do debaty o nejisté společnosti, v níž dosavadní a nová rizika čekají jako nášlapné miny na přešlapy států, firem, politiků, vědců, aktivistů i dalších občanů.
Druhé vydání knihy Od zneuznání ke spravedlnosti, nyní s novým titulem, navazuje na kritiku liberálních a libertariánských rozporů z perspektiv kritické sociální teorie a dalších kriticky orientovaných sociálních teorií ve světě. Přechází přitom k náročnější teorii globální sociální spravedlnosti, jež reflektuje především hlediska stále marginalizovaného globálního Jihu. Analyzuje boj proti nespravedlnosti od lokální úrovně až po rovinu globální. Kniha osloví hlavně zájemce o filosofii, globální studia, sociologii a politologii.
Kniha se zaměřuje na nerovnosti a konflikty, které přináší ekonomická globalizace a globální kapitalismus. Jedná se o pronikavé rozbory klíčových příčin, důsledků a řešení daných problémů na pomezí oborů filosofie, sociologie a politologie.
Kniha analyzuje současné významné téma rizikové společnosti a jejího globálního ohrožení. Navazuje přitom na dílo proslulého autora Ulricha Becka, podle kterého se dosavadní společnost dostala do rizikového stadia svého vývoje. Společnost v současné fázi svého vývoje se ocitá v bodě zlomu. Rizika vyvstávají v daleko větší míře než dřív jak v osobním životě člověka, tak i na makrorovině ve společenské, ekonomické, environmentální či vojenské oblasti. V této souvislosti vystává potřeba řešit nejen rizika v jednotlivých zemích, ale také civilizační problémy, sociální nespravedlnost, válečná ohrožení či ekologické problémy v globálním měřítku. Současné změny přinášejí podle Becka zásadní metamorfózu světa.
