Emil Hakl Poradie kníh

Psík Moko má len jedno oko. Keďže sa mu preto všetci smejú, žije ďaleko od ľudí a zvierat. Jedného dňa si povie, že samota ho už nebaví. Zbalí si mapu, kompas, deku a granule a vydáva sa na dobrodružnú cestu za novým okom. Zablúdi až do lunaparku, kde spozná malého Viliho. Ten mu pomôže hľadať nové očko a spoločne stretávajú rôzne „podivné“ bytosti . Tie ich naučia, že z toho, čo je iné, než sme my, nemusíme mať strach. Že dobro a krása vychádzajú odinakiaľ. A že sú dôležitejšie veci než to, ako vyzeráme. Pes Moko a jeho oko je šarmantný rozprávkový príbeh vo veršoch pre deti a ich rodičov od známej slovenskej poetky.

Prý je to syndrom doby. Ženy a muži, kteří se nikterak neženou do svatby a společného života, o potomcích ani nemluvě. Ale vlastně ani dlouhodobější vztah není to, co hledají... ale ví to oni sami, co by chtěli? Žijí singl. A taky se tomu říká syndrom Sexu ve městě. Soubor povídek jedněch z nejpopulárnějších současných českých autorů.

Literární svět Petra Šabacha je královstvím, ve kterém namísto trůnu stojí hospodská židle, okolo stolu sedí štamgasti a rytířský řád se udílí za dobrý příběh. Na život se tu dívá skrz půllitr s pivem, aby získal patřičně komické rysy a nostalgickou náladu, a pije se svižně, aby nespadla pěna. Autorský styl Petra Šabacha představuje nejzákladnější formu, na níž stojí literatura - poutavě odvyprávěnou a vypointovanou historku, kterou ovládl osobitým stylem, s autenticitou a nadsázkou. Šabach se tak posadil k jednomu stolu s Jaroslavem Haškem a Bohumilem Hrabalem. Napsal desítky povídek a románů, z nichž některé byly zpracovány filmově a staly se sdílenou výpovědí o konci normalizace a náhle svobodných devadesátých letech. Výběr toho nejlepšího z Šabachova díla doplněný dosud nepublikovanými povídkami připravili spisovatelé Emil Hakl a Václav Kahuda, předmluvu napsal autorův přítel Zdeněk Svěrák.

Výběr fejetonů, které vznikaly pro rubriku Pavlač magazínu Čilichili v letech 2005–2016 Jedenáct let vycházely pravidelně v časopise Čilichili sloupky Pavlač Emila Hakla. Zveřejnit všechny by nejspíš bylo čtenářsky neúnosné, a tak jsme se vydali osvědčenou cestou autorského výběru. Výbor z Pavlače Emila Hakla obsahuje nejvýraznější kousky z autorovy sloupkařské dekády.

Román Emila Hakla předjímá to, k čemu technověda směřuje již delší dobu – výrobu umělého člověka. Frankensteinovská touha lidstva je zde naplněna v ryze amatérských podmínkách. To však oběma hrdinům nebrání prožít intenzivní vztah založený na vzájemné příchylnosti, která časem přeroste v závislost, spikleneckém přátelství a sexu. Je to román o lásce s téměř detektivní zápletkou, napsaný autorovým typicky úsporným a svižným stylem. Život je zázrak, ať vzniká jakkoli.

Především o vztazích mužů a žen jsou povídky dalšího souboru edice Česká povídka. O těžkém údělu muže, jehož žena prožije každé dvě minuty spontánní orgasmus, píše Michal Viewegh. Lásku k prostitutce nezvládá starší muž v povídce Petra Šabacha. Šokující třetí přání splní vánoční kapr v příběhu Milana Lasici. O složitém soužití muže a ženy píše Emil Hakl. Se svými podvodnickými manýry narazí hrdina povídky Marka Epsteina. Láska a internet - to je téma text Marka Šindelky. O tom, že sauna je pro muže ráj, píše Jaroslav Rudiš. Svérázného postaršího hrdinu představuje Josef Moník. O kamarádství a lásce na železnici je příběh Borise Dočekala.

Jeden ústřední hrdina, jeden život, a co s ním udělal čas - to je v kostce námět jedenácti nových povídek. Najdete v nich, jak se nemá zacházet s hovězím, jak se připravit na konec světa, jak nemluvit s potomkem, jak si vybrat správný čaj a řadu dalších témat. Svěží rytmus, bohatý jazykový rejstřík, střídmé návaly melancholie a lehce cynický humor se střídají s haklovskou úsečností a laserovou přesností vidění.

An manchen Dingen kann man einfach nichts ändern. Unrecht zählt nicht dazu. Es kann doch nicht so schwer sein, eine Meinung zu haben. Politische Gleichgültigkeit geht gar nicht, findet ein Tscheche, der für die Präsentation seines neuen Buches mal schnell nach Oslo reist. Er hat die Schnauze voll von Korruption, alten Kommunisten in hohen Positionen und Willenlosen in der Bevölkerung. In seiner Tasche: ein Text über die Machenschaften der linksradikalen RAF. Er will verstehen, was Baader, Meinhof und Ensslin zu ihren Taten trieb. Während seines Aufenthalts tötet Anders Behring Breivik 77 Menschen auf der norwegischen Ferieninsel Utøya. Von der Reise zurückgekehrt findet er einen Scherbenhaufen vor. Einer seiner Freunde wurde aus seinem Zuhause vertrieben. Zusammen mit einem Dritten entsteht ein Plan. Der für die Zwangsversteigerung mitverantwortliche korrupte Staatsanwalt muss sterben. Das wird die Leute wohl endlich aufwecken. Wie immer setzt sich Emil Hakl über alle Genregrenzen hinweg und treibt die Spannung gewandt auf den Höhepunkt. Seine auf den ersten Blick beiläufig anmutenden Beschreibungen entpuppen sich als unverwechselbare Charakteristika, die mit großem Gespür für Details zu Papier gebracht wurden.

Mit 50 Jahren ist natürlich noch nicht alles vorbei, aber für manches ist es einfach schon zu spät. Paragleiten zum Beispiel, wenn man es zum ersten Mal macht und eigentlich nur, weil man Murgy und Rulpo, zwei durchgeknallten jüngeren Männern, etwas beweisen will. Und so segelt unser Held, mäßig erfolgreicher Schriftsteller aus Prag, plötzlich dem Wind ausgeliefert über Berg und Tal und sieht sein Leben vorüberziehen, in dem er noch keinen Fuß auf den Boden gekriegt hat. Bis sein Vater an Krebs erkrankt. Bis Vater und Sohn endlich miteinander zu reden beginnen - am Telefon zwar und über Sachen wie Militärflugzeuge, aber immerhin. Er erfährt vom letzten Wunsch des Vaters, der noch einmal ans Meer möchte. Also begibt er sich gemeinsam mit Rulpo, Murgy und der Urne auf eine Reise, einen verrückten Trip, auf dem bald alles aus dem Ruder läuft, aber doch alle an ihr Ziel kommen: nicht jünger, aber reifer und jedenfalls anders. „Emil Hakl sprüht vor Lust zu erzählen, er ist Romancier im besten Sinne des Wortes. Pointiert, schräg und wuchtig!“ Michael Stavaric