Helena Blavatská Knihy

Kniha je rozdělena do kapitol, které obsahují jednotlivé zlomky textů. Zlomek I HLAS TICHA Zlomek II DVĚ STEZKY Zlomek III SEDM BRAN

Kniha sepsaná poutavou formou otázek a odpovědí, jež poprvé vyšla v roce 1889. Provede nás záhadnými oblastmi esoterní filozofie přibližující člověka k poznání již od úsvitu dějin. Přestože jde o prastaré učení, které nacházíme v různých formách u mnoha dávných kultur Východu i Západu, kniha používá jazyk, pojmy a příměry srozumitelné současnému čtenáři. Nemluví jen o "božské moudrosti" pro teosofy, ale obsahuje témata užitečná pro každého, kdo si klade otázky o sobě a o okolním světě. V jednotlivých kapitolách se zabývá viditelnými i neviditelnými charakteristikami člověka a přírody, vypráví o přirozenosti lidské mysli, o smyslu života a cyklech znovuzrození, na Východě zvaných reinkarnace, také o spravedlnosti osudu na základě zákona akce a reakce neboli karmě a o posmrtném životě, jejichž pochopení je klíčem nejen k teosofii, ale k důstojnějšímu a šťastnějšímu životu. Sama autorka o knize říká: "Účel této knihy je přesně vyjádřen jejím názvem a vyžaduje pouze několik vysvětlujících slov. Kniha není úplnou a vyčerpávající učebnicí teosofie neboli božské moudrosti, ale pouhým klíčem, který odemkne dveře k hlubšímu studiu. Naznačuje široké obrysy náboženství moudrosti a vysvětluje jeho základní principy. Zároveň odpovídá na nejrůznější námitky typického tazatele ze Západu a snaží se prezentovat neznámé koncepty co nejjednodušší formou a co nejjasnějším jazykem."

Kniha je jednou ze základních prací autorky. V podobě dialogu dává odpovědi na nejrůznější otázky týkající se theosofického pohledu na svět.

Hlas ticha, text čerpající ze starodávné posvátné tibetské literatury, který sepsala Helena Petrovna Blavatská, filosofka 19. století, je syntézou Knihy zlatých pravidel. Neobyčejně krásné dílo, které razí stezku k vnitřnímu bohatství hlubokomyslnými slovy a je určeno všem, kteří se nacházejí na mystické cestě učednictví.

Studie o velké mystičce, madam Blavatské, zakladatelce teosofického hnutí a autorce mnoha esoterických spisů.

Kniha Dzyan je základním gnostickým dílem popisujícím principy stvoření. Celá kniha je určena osobě označené termínem „lanoo , což značí studenta či učedníka. Je rozdělena do dvou sekcí. První nese název Kosmogeneze čili původ vesmíru, druhá Antropogeneze čili původ člověka. Blavatská doufala, že se jí podaří stvořit novou Genesis, která by nahradila židovské mýty o stvoření.

Příběhy nočních děsů představují H.P.Blavatskou z neobvyklé stránky: jako důvtipnou glosátorku lidských slabostí a milovnici romantických povídek mírně hororových tónů. Avšak i za touto maskou poznáváme světoznámou teosofku, která ve zvycích běžných lidí nalézá pouta lidské duše a ukazuje tyto vztahy svým čtenářům. V knize je otištěno devět povídek, napsaných mezi lety 1873 a 1891, které propojují různé země světa, aby tak poukázaly na jednotu lidského nitra. Tep těchto povídek stále tiše opakuje známá slova: "Žádná víra nepřevyšuje Pravdu."