Hans Magnus Enzensberger Knihy

Mauzoleum patří k ústředním a ojedinělým dílům německé poezie. Třicet sedm Enzensbergerových balad pojednává o rozporuplnosti pokroku, o procesu trvajícím celá staletí, jehož významné, tragické, komické i absurdní problémy na nás dopadají dodnes. Text radikálně ruší tradiční představu o poezii jako tvorbě „krásného zdání“ a simuluje vědecký jazyk i myšlení, aniž se však zříká umělecké volnosti přetvářet fakta do „otevřeného“ celku, který obsahuje i mnoho nedořečeného, nedefinovatelného, ba tajemného. Přestože pokrok je kolektivním mýtem, personifikoval se v dlouhé řadě historických postav, průkopníků či vzájemných protivníků. Hrdinové balad jsou proto myslitelé, dobrodruzi, biologové (Darwin), vynálezci (Gutenberg), přírodovědci (Humboldt), lékaři (Guillotin), revolucionáři (Che Gue­va­­ra), politici (Machiavelli), umělci (Chopin) a další význačné postavy našich dějin. V knize jsou představeny ve fragmentárních zkratkách, které ukazují nejen jejich osudy (většinou ne právě šťastné), ale také jejich místo a význam pro vývoj naší civilizace.

H. M. Enzensberger v básnické sbírce Fúrie mizení prohlubuje svoje skeptické postoje vůči technickému a společenskému pokroku, vůči velkým ideám a ideologiím, přičemž reflektuje civilizační šum, postupující entropii, děsivou všednodenní šeď. Autor přiblížil rytmus mluvené formě, položil důraz na maximální věcnost, a přitom zůstával důsledným jazykovým komponistou a montérem. Básnické Já zde není oním lepším budoucím z věku lidské pospolitosti a ohleduplnosti, naopak: promlouvá z období, kdy je člověk člověku vlkem, kdy si každý uprostřed agresivního technizovaného světa prostě musí pomoct sám.

Enzensbergerova básnická skladba poprvé vyšla v roce 1978 v nakladatelství Suhrkamp. Zánik Titaniku vychází z pradávného alegorického obrazu světa jako lodi. Enzensberger však tuto alegorii posouvá dál, a to už tím, že ji přenáší na legendární zaoceánský parník, který se stal pochmurným symbolem moderní doby. Postupná zkáza představuje průchozí gradační osu díla: První zpěv otevírá skladbu „diskrétní“ trhlinou v lodním trupu, následně, krok za krokem, autor popisuje plíživý začátek a průběh katastrofy i postupující paniku. Motiv zániku se však nevztahuje pouze na Titanik jako takový, ale je východiskem pro bohatou asociační síť a rafinovanou textovou montáž. Zánik zde vystupuje v mnoha podobách a souvislostech – od pradávných obrazů apokalypsy v podání umbrijských malířů přes zřetelné narážky na zánik Třetí říše, až po autorův deziluzivní pobyt na komunistické Kubě či „současný“ pobyt v Berlíně. Enzensberger bilancuje, a to jak autobiograficky, tak i z hlediska světových dějin. Dávná brantovská Loď bláznů jde ve všech svých podobách nevyhnutelně ke dnu, se všemi svými pasažéry, třídami (cestovními i společenskými) i luxusním vybavením.

Bilingvní vydání sbírky básní Jed – Das Gift v překladu Tomáše Kafky z roku 2006.

Básník, prozaik, překladatel, publicista, dramatik a scénárista Hans Magnus Ensensberger patří již po několik desetiletí mezi nejpozoruhodnější a také nejznámější osobnosti německé literatury. Kniha přináší ukázku jeho brilantních a velmi oceňovaných esejů v překladu Jiřího Stromšíka. Svazek obsahuje eseje: Aporie avantgardy; Na obranu normálnosti; Vyhlídky na občanskou válku; Muži hrůzy - Esej o radikálním desperátovi a doslov od Jiřího Stromšíka.

Hans Magnus Enzensberger bývá právem označován za jednoho z žijících klasiků německé a v podstatě celé evropské literatury uplynulého i stávajícího století. V českém literárním prostředí není neznámou osobností. Zasloužil se o to v 60. letech 20. století Josef Hiršal a Bohumila Grögerová. V představování jeho díla pokračuje Tomáš Kafka, v jehož překladu vychází bilingvní vydání sbírky Historie mraků.

In 12 dreams, Robert, a boy who hates math, encounters a sly, clever number devil who introduces him to the wonders of numbers: infinite numbers, prime numbers, Fibonacci numbers, and numbers that expand without end.

Výbor ze dvou knih básní německého autora (nar. 1929), počítaného k nejvýraznějším představitelům západoněmecké lyriky. Jsou to básně myšlenkově náročné, výrazem strohé až drsné, jež citlivě zobrazují složitost dnešního světa a vědomě usilují o vyprovokování čtenáře, aťk odporu nebo k souhlasu. Výbor z knih poezie sest. a přel. Josef Hiršal; pozn. o autorovi naps. Vladimír Kafka.

Any new book by poet, essayist, writer, and translator Hans Magnus Enzensberger, one of the most influential and internationally renowned German intellectuals, is cause for notice, and Mr. Zed's Reflections is no exception. Every afternoon for almost a year, a plump man named Mr. Zed comes to the same spot in the city park and engages passersby with quick-witted repartee. Those who pass ask, who is this man? A wisecracker, a clown, a belligerent philosopher? Many shake their heads and move on; others listen to him, engage with him, and, again and again, end up at the same place. He doesn't write anything down, but his listeners often take notes. With subversive energy and masterful brevity, Mr. Zed undermines arrogance, megalomania, and false authority. A determined speaker who doesn't care for ambitions, he forces topics that others would rather keep to themselves. Reluctant to trust institutions and seeing absolutely nothing as "non-negotiable," he admits mistakes and does away with judgment. He is no mere ventriloquist dummy for his creator--he is too stubborn for that. And at the end of the season, when it becomes too cold and uncomfortable in the park, he disappears, never to be seen again. Collected in this thought-provoking and unique work are the considerations and provocations of this squat, park-bench philosopher, giving us a volume of truths and conversations that are clear-cut, skeptical, and fiercely illuminating.

The Federmanns live a pleasant but painfully normal life in the Munich suburbs. All that the three children really know about money is that there's never enough of it in their family. Every so often, their impish Great-Aunt Fé descends on the city. After repeated cycles of boom and bust, profligacy and poverty, the grand old lady has become enormously wealthy and lives alone in a villa on the shore of Lake Geneva. But what does Great-Aunt Fé want from the Federmanns, her only surviving relatives? This time, she invites the children to tea at her luxury hotel where she spoils, flummoxes, and inspires them. Dismayed at their ignorance of the financial ways of the world, she gives them a crash course in economics that piques their curiosity, unsettles their parents, and throws open a whole new world. The young Federmanns are for once taken seriously and together they try to answer burning questions: Where does money come from? Why are millionaires and billionaires never satisfied? And why are those with the most always showered with more?