Renomovaní čeští autoři zpracovávají odborné politologické analýzy prvního dvacetiletí politického vývoje v České republice. Čtenářům předkládají především syntézu mnoha dílčích studií a prací zabývajících se politickými a ústavněprávními aspekty transformace české společnosti po roce 1989. Využijme proto jedinečné šance podívat se na politické dění v naší zemi za posledních dvacet let s odstupem času a s příslušným nadhledem. Tuto ojedinělou monografii jistě ocení nejen vysokoškolští studenti, ale i široká veřejnost.
Volby a volební systémy představují jednu ze základních a nejpodstatnějších institucí moderních demokratických politických systémů a jsou jedním ze základních pilířů moderních demokracií jako takových. Studium volebních systémů a jejich mechanismů je proto předmětem poměrně velkého množství odborné politologické literatury, ba dokonce patří k nejvýznamnějším tématům soudobé politologické analýzy. Ústředním tématem a hlavním cílem této publikace je detailní diachronní srovnávací analýza politiky volebních reforem v Československu a v České republice po roce 1989 a jejích proměn v průběhu času. Autor primárně sleduje reformní procesy vztahující se k volebním pravidlům pro Federální shromáždění a Českou národní radu v době existence ČSFR, respektive k nastavení základních parametrů volebního systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR od roku 1993.
Kniha si klade za cíl postihnout a analyticky využít nejnovější trendy v rámci tohoto dynamického podoboru politologie. S využitím multidisciplinárních a transdisciplinárních přístupů se autoři zaměřují na klíčová témata, jež tvoří jádro sou-dobé politologie. Postupně jsou tak představeny a analyzovány politické ideologie, systémy vládnutí, státnost, regionalismus, reprezentace zájmů, političtí aktéři, volební systémy, ústavní inženýrství a v neposlední řadě politická komunikace. Analýza je přitom založena na prolínání témat různými kapitolami tak, abychom zkoumané fenomény prezentovali v rámci celku. Velkou výzvou pro naši analýzu je „hybridizace“, spočívající v rozvolňování charakteristik či hranic mezi jednotlivými případy a typy. Klasické definice politických režimů, politických stran apod. jsou tak podrobeny falzifikaci a analýze založené na hledání nástrojů k překonání „nejasností“ spojených s přibývajícím počtem případů a rozostřováním hra-nic. Další výzvou k analýze jsou témata, jež se na úkor „tradičních“ nově etablují a u nichž pozorujeme posilující trend. K takovým dozajista patří politická komunikace, ale také stále zpřesňovaná analýza voleb.
Ústředním tématem předkládané kolektivní monografie jsou v pořadí druhé přímé prezidentské volby, které proběhly v České republice v lednu 2018. Kromě vlastní analýzy průběhu a výsledku volby si publikace klade za cíl teoreticky rozvinout diskusi o dopadu zavedení přímé volby prezidenta na politický systém a dále analyzovat specifičtější aspekty kampaní, včetně nových prvků (vliv sociálních sítí či fake news). Cílem prvních dvou spolu úzce provázaných kapitol je uvést čtenáře do problematiky přímé volby prezidenta ČR v širším ústavně-právním a politologickém kontextu. Následujících šest kapitol je koncipováno jako dílčí případové studie analyzující prezidentskou volbu z různých perspektiv, jakými jsou například narativ prezidentských kampaní, prezidentské debaty, komunikace kandidátů a jazyk používaný v kampaních, sentiment a emoce v kampani na Facebooku, financování kampaní, veřejné mínění v prezidentské volbě či výsledek samotné volby.
Publikace renomovaných českých politologů, kteří se dlouhodobě věnují výzkumu voleb a volebních systémů, se zaměřuje na analýzu a průběh voleb do Evropského parlamentu v Česku v roce 2019. Zkoumaná problematika je přitom nahlížena z několika různých výzkumných perspektiv, a sice institucionálně-procedurální v podobě srovnávací analýzy nastavení volebního systému pro evropské volby v Česku, politicko-komunikační v podobě pojednání o politické komunikaci a kampaních hlavních českých politických stran před těmito volbami, či volebně-geografické v podobě analýzy prostorového rozložení voličské podpory hlavních českých politických stran. Právě kombinace těchto přístupů, při jejich zarámování do konceptu voleb druhého řádu, přináší ucelený pohled na volby do Evropského parlamentu v Česku v roce 2019, a přispívá tak k pochopení jejich výsledků. Tuto knihu jistě ocení nejen akademičtí pracovníci a vysokoškolští studenti, ale rovněž široká veřejnost.
Předkládaná monografie se věnuje otázce složení Evropského parlamentu z hlediska zastoupení jednotlivých členských zemí Evropské unie. Zkoumaná problematika je přitom nahlížena jednak z hlediska historického vývoje, jednak přináší analýzu současného stavu, a to včetně diskuse možných změn stávajícího mechanismu rozdělování mandátů. Publikace tak vyčerpávajícím způsobem zpracovává téma, které dosud nebylo v českém prostředí soustavněji a komplexněji zkoumáno, a může tedy sloužit jako další část mozaiky poznávání Evropské unie, respektive voleb do Evropského parlamentu. Kniha je sepsána přehledně a srozumitelně, a to jak z hlediska struktury, tak z hlediska jazyka a argumentace, díky čemuž poslouží nejen odborné veřejnosti či jako studijní literatura, ale také jako příručka pro novináře, politiky a všechny další, kteří se o problematiku složení Evropského parlamentu a voleb do něj blíže zajímají.
