Publikace sleduje vývoj platidel v českých zemích od nejstarších dob do současnosti. Hlavní dějovou osu tvoří osudy pražského groše a jeho přímých potomků od roku 1300 do našich časů. Přibližuje historické souvislosti, které provázely peníze v českých zemích na jejich cestě staletími, a umožňuje nahlédnout do zákulisí vědního oboru, jenž se problematikou platidel, jejich výrobou a užitím dlouhodobě zabývá. Srozumitelnou formou přibližuje obecnější okolnosti vzniku oběhu různých platidel a vzájemné vztahy mezi jednotlivými měnovými systémy. Druhé, rozšířené vydání.
Na stránkách této knihy autor odkrývá dějiny čtyř staletí, viděné vývojem jednoho jediného rodu. Jde o první ucelenou publikaci podávající obraz jednoho z nejstarších domácích šlechtických rodů, který po celou dobu své historicky zaznamenané existence zaujímal významné postavení a dějiny našich zemí výrazně ovlivňoval od středověku až do svého vymření v době třicetileté války.
Kniha je novým původním příspěvkem české historiografie k interpretaci
evropských dějin 16. století. Autor znovu otvírá zdánlivě jednoduché téma,
kterým je tzv. Šmalkaldská válka (1546-1547). Na základě nového výzkumu
přináší vlastní interpretaci, zohledňující kontext italský a český, který v
německé historiografii není doceněn. Německo tehdy doplatilo na existenci
personální unie španělsko-říšské, které vládl Karel V. Španělské impérium,
rozkládající se na Pyrenejském i Apeninském poloostrově a rychle rozšiřující
své zdroje v Latinské Americe, bylo tehdy hlavní evropskou velmocí. S cílem
zničit ?uteránskou opozici, politicky organizovanou v tzv. Šmalkaldském
spolku, vtrhla na německé území španělsko-habsburská vojska z Neapolska a
Milánska, podporovaná italskými knížaty. Poprvé v dějinách také překročila
Alpy velká armáda papežská, kterou po vyhlášení křížové výpravy proti
luteránským heretikům vyslal do Německa papež Pavel III. Na bojišti nakonec
rozhodly jednotky španělské, italské a nizozemské ve prospěch Habsburků v
bitvě u Mühlberka 24. dubna 1547. V severním Německu však válka pokračovala a
přerostla v další velký konflikt, který Karel V. prohrál, byl nucen vzdát se
císařského trůnu a Německo opustit (1555). Římsko-německá říše tak nemohla být
ani reformována jako absolutistický stát podle španělského vzoru, ani
přetvořena v moderní stát spolkového typu, který formoval Šmalkaldský spolek.
Zůstala na další staletí jen volně spojeným nadstátním útvarem, rozdrobeným
politicky, ekonomicky i konfesijně. Fragmentovaná říše neměla k dispozici
základní nástroje pro koloniální expanzi, jejímž prostřednictvím začaly v
průběhu 16. a 17. století posilovat své mocenské pozice Španělsko,
Portugalsko, Anglie, Francie i Nizozemí.
Autor se snaží přiblížit osudy dolaru trochu jiným způsobem, a to pomocí genealogických postupů. Termín dolar se dnes jako peněžní jednotka užívá pro několik desítek ruzných měn celého světa. Výklady nás zavedou i do Čech, kde se dočtete, že slovo dolar vzniklo odvozením z názvu severočeského města Jáchymov. V knize jsou zajimavé i aktuální přehledy dolarových a tolarových měn světa. Publikace je vhodná pro zájemce o historií a milovníky numismatiky.
Rakousko před Rakouskem-Půltisíciletí římské moci-Stěhování národů-Od pohraniční marky k vévodství Bábenberků-Mýtus jménem Ostarrichi-Pod přemyslovským žezlem-První pokus o habsburskou hegemonii-Ve stínu Lucemburků-Habsburkové na cestě za císařskou korunou-Vstup Ferdinanda I. na scénu a vytvoření podunajské monarchie-Turecké nebezpečí-Koho vláda,toho náboženství-Třicetiletá válka a její následky-Habsburská monarchie v době barokní a osvícenské-Války s Francií-Rakousko v "dlouhém" 19.století-Rozpad habsburské monarchie-Rakouská republika-Fenomén Haider
Kronika světa na počátku raného novověku zásadně ovlivnila vnímání historických kořenů evropské kultury. Tato kniha, která shrnovala dějiny od stvoření po současnost, se stala nejčastěji vydávanou historickou publikací 16. století. Mezi lety 1532 a počátkem 17. století vyšla v mnoha jazykových verzích a byla skutečným bestsellerem. Původními autory byli berlínský astronom Jan Karion a teolog Filip Melanchton, přičemž další autoři přispěli k pozdějším vydáním. V češtině vyšla třikrát mezi lety 1541 a 1602, přičemž nejvýznamnější bylo druhé vydání z roku 1584, které zpracoval Daniel Adam z Veleslavína. Ten nejen přeložil starší verzi, ale také doplnil text o nejnovější dějiny do roku 1576, čímž nabídl vlastní interpretaci soudobých událostí. Veleslavínovo zpracování světových dějin reflektuje postavení českého stavovského státu v kontextu evropských dějin, přičemž české země v té době představovaly ostrov míru v Evropě zmítané konflikty. Praha se stala centrem křesťanského světa a Veleslavínovo hodnocení tohoto postavení ukazuje na intelektuální úroveň jeho čtenářů, kteří mohli ocenit jeho přínos i více než čtyři století později.
Páni z Pernštejna patřili mezi nejstarší písemně doložené šlechtické rody na
Moravě i v Čechách. Největšího mocenského vlivu však dosáhli s příchodem
raného novověku, kdy si vydobyli významnou pozici u panovnických dvorů
Jagellonců, Matyáše Korvína a Habsburků a zařadili se mezi elitu evropské
šlechty. Tento proces byl doprovázen celou řadou průvodních jevů. Můžeme jej
pozorovat na pernštejnské sňatkové politice, na kariéře, která Pernštejny a
jejich ženy nezřídka odváděla daleko od rodinných statků, či na jejich
schopnostech vnímat vnitřní problémy zemí Koruny české v kontextu mnohem
širšího evropského dění. Zcela průkazně se pak projevil na každodennosti a
charakteru domácnosti Vratislava z Pernštejna a jeho španělské choti Marie
Manrique de Lara. Právě jim a jejich potomkům je proto věnována většina
kapitol této knihy. V ní jsou dějiny českomoravského rodu erbu zubří hlavy
mnohostranně uvedeny do souvislosti s proměnami Evropy 15.–17. století. V
hledáčku autorů se tak ocitly nejen osudy Pernštejnů, nýbrž též obecnější
otázka propojení českých a evropských dějin v době renesance a počínajícího
baroka.
