Daniela Mrázková Knihy

Příběh fotografie : Vyprávění o historii světové fotografie prostřednictvím životních a tvůrčích osudů významných osobností a mezních vývojových okamžikůKniha sleduje vývoj, kterým se ubírala umělecká fotografie od první dochované fotografie Pohled oknem na dvůr Josepha Nicéphora Niepce z roku 1826 přes mnoho slavných i méně známých jmen a opouští nás v letech osmdesátých. Daniela Mrázková nás záživnou formou seznamuje s různými obdobími a fotografickými směry, jimž věnuje podrobný popis. Poté se věnuje jednotlivým fotografovům, jimž je vždy věnována jedna dvoustrana s poutavě podaným životopisem a několika ukázkami z jejich díla. Na konci knihy najdeme barevně dokumentovanou kapitolu Velcí anonymové, v níž se autorka věnuje fotografii s aplikačními technikami, které nám umožňují proniknout i tam, „kam naše oko už vstoupit nemůže“ a kdy se fotografie vyvíjí v samostatnou vědeckou a technickou metodiku

Tato publikace vypráví o historii československé fotografie prostřednictvím životních a tvůrčích osudů vybraných osobností a klíčových okamžiků vývoje. Navazuje na předchozí knihu, která se zaměřovala na světovou fotografii, a ve dvanácti kapitolách zkoumá vývoj československé fotografie od jejích počátků až po současnost. Ukazuje složitý a dramatický proces, jak se zrodil nový výrazový prostředek, který se stal symbolem moderní doby, a jak v českých zemích a na Slovensku vznikaly unikátní kvalitní fotografie. Publikace chápe fotografii jako nedílnou součást kultury a společnosti, a proto ji neřadí podle žánrů ani chronologicky. Zaměřuje se na funkce fotografie ve společnosti a vypráví příběh československé fotografie formou esejí a 147 medailónů jednotlivých fotografů. Obrazový materiál slouží k samostatnému vyprávění, nikoli pouze jako ilustrace textu. Výběr fotografů je subjektivní a neobsahuje všechny významné osobnosti, ale snaží se naznačit cesty a jedinečnost československé fotografie v globálním kontextu. Tato publikace je první svého druhu, která se komplexně věnuje tomuto tématu a je věnována 150. výročí objevu fotografie.

Jaroslav Kučera patří mezi špičkové fotoreportéry a dokumentaristy, jejichž snímky dokáží samy o sobě vyprávět příběhy. Stačí jim k tomu obraz, slova nejsou nutná. Jenže Kučera má navíc výjimečný dar: dokáže své fotografie doprovodit osobním vyprávěním, vzpomínkami a postřehy, což příběhy zachycené na snímcích ještě umocňuje a dává jim zcela nový rozměr. Kniha Klid před bouří je i díky této autorově schopnosti výjimečným dokumentem, který zachycuje realitu života za bývalého režimu. Bez nostalgie a bez retro patosu ukazuje, jak se žilo za normalizace štamgastům z hospod čtvrté cenové, svůdně krásným dívkám na strahovských kolejích, pražské kavárenské bohémě i lidem čelícím šedivé a stísňující každodennosti.

Významný český fotograf – dokumentarista představuje u příležitosti svých 70. narozenin kolekci fotografií Sudety

Významný český fotograf Jaroslav Kučera vydává u příležitosti výstavy Sametová revoluce – 1989 Pád železné opony konané v Letohrádku královny Anny na Pražském hradě od 30. 6. do 30. 11. 2019 knihu Sametová revoluce, která zachycuje na 81 autorových fotografiích jeho pohled na historickou událost, která vedla k pádu komunistické režimu a svobodným volbám. V edici ČERNOBÍLE vychází tato kniha jako třetí v řadě. Z textu historičky umění PhDr. Daniely Mrázkové: Jeho fotografie okamžiku, kdy disident Václav Havel padá kolem krku ikonické postavě Pražského jara Alexandru Dubčekovi poté, co rezignovalo československé komunistické vedení státu, vyšla v roce 2005 na celé dvoustraně jubilejní publikace World Press Photo nazvané This Critical Mirror, Kritické zrcadlo, jíž pořadatel prestižní světové soutěže prezentoval velké fotografie velkých historických událostí. Jeho snímek blonďaté dívčiny držící se státní vlajkou v ruce na pražském Václavském náměstí studentskou stráž, stejně jako záběr starého vousáče na rampě Národního muzea vášnivě mávajícího praporem nebo fotografie kněze Malého či Havla při prvních listopadových projevech k rozbouřeným lidským davům a řada dalších, včetně snímku vlčáka s čs. vlajkou na zádech dojemně čekajícího uprostřed - po mohutné demonstraci se vylidňující - Letenské pláně, se staly klíčovými obrazy velkých souborných výstav Rok 1989 očima fotografů z r. 1999 a 2009, které po domácím uvedení několik let putovaly světem. A na několika kontinentech tlumočily lidskou naději na svobodu - sen, v jehož uskutečnění se mnozí už ani neodvažovali doufat.

Unikátní fotografická kniha, jež byla vydána u příležitosti 15 let soutěže a výstav Czech Press Photo konaných pod záštitou prezidenta České republiky a primátora Prahy. Czech Press Photo je soutěž a následná výstava přinášející nezávislé autentické obrazové svědectví o životě. Tak, jak je vidí doma i ve světě profesionální fotožurnalisté žijící v České nebo Slovenské republice. Cílem soutěže i výstavy, které se konají každoročně od r. 1995, je umožnit veřejnosti být očitým svědkem událostí a jevů uplynulého roku. A rovněž snaha motivovat fotografy v každodenním stereotypu jejich práce k osobním přístupům a tak stimulovat rozvoj samotného média fotografie.

Katalog z výstavy uspořádané Správou Pražského hradu. Dvojjazyčná, česky a anglicky.

Kdo by neznal snímek malého brečícího děvčátka popáleného napalmem, který proměnil názor světové veřejnosti na válku ve Vietnamu a stal se impulsem bouřlivých protestů? Kdo by neznal portrét charismatického muže se zaníceným výrazem tváře pod vojenským baretem, který je po celá desetiletí pro mladé nejrůznějších zemí symbolem revolty, a objevuje se nejen na tričkách, plakátech, hrníčcích, odznacích, ale i vytetovaný na pažích dívek a hrudích mužů? A kdo by neznal záběr příjezdu nacistických okupačních vojsk do Prahy, na němž se z davu přihlížejících zvedají pěsti, který předznamenal druhou světovou válku? Anebo snímek výbuchu atomové pumy nad Hirošimou, který tuto válku ukončil? Ale i fotografii božské Marilyn s příznačným názvem Motýl, která je od poloviny minulého století podnes vzrušujícím erotickým symbolem? Všechny tyto a další fotografické ikony, ztělesňující významné události, jevy a osobnosti, jsou součástí naší kolektivní paměti.

Krajiny a krajinných struktury z nejrůznějších míst Země – od islandských sopek a vyvřelých čedičů, přes toskánskou kultivovanou krajinu, africké pouště i deštné pralesy, vodopády v Číně až po mořské zálivy na Novém Zélandě, které na fotografiích Pavla Brunclíka působí jako výtvarné artefakty.