Jaroslav Peregrin Knihy

Studie, která se snaží o pochopení reálného světa logickou analýzou jazyka.

Historicky koncipované pojednání o hlavních problémech, se kterými se potýkala analytická filosofie 20. století. Podrobně rozebírá příčiny vzniku analytické filosofie a vývoj jejích názorů na lidské poznání, jazyk a svět. Jde o čtivě napsanou práci, která zaplňuje mezeru v české literatuře o analytické filosofii. Kniha je završením autorových více než deseti let přednášení a publikování k těmto tématům a svou odborností a srozumitelností bude i vhodným textem pro studenty vysokých škol.

Kniha je soustavným pojednáním o problémech filosofie logiky a přístupech k jejich řešení; je ovšem napsána trochu jinak, než bývají knihy o filosofii logiky po světě obvykle psány. Na jedné straně se snaží ukazovat, že problémy, s nimiž logika a filosofie logiky zápasí, často vznikly mnohem dříve než v době, kdy se objevila moderní logika; na druhé straně se ale snaží ukázat, že je tu specifický druh filosofických problémů týkajících se logiky, který skutečně vznikl až se vznikem moderní logiky a kterému dosud není věnována patřičná pozornost. Kromě tradičních témat (například problematika logických paradoxů, vymezení logické formy, logické zachycení „obecnin“ aj.) se tudíž práce zabývá i ryze novodobými problémy logiky (spojenými například s axiomatizací logických kalkulů a vytvářením jejich množinových modelů, s otázkou jejich úplnosti a neúplnosti, či s bující pluralitou logických systémů). Kniha je psána tak, aby byla srozumitelná nejenom úzkému okruhu odborníků; je tedy vhodná pro studenty různých oborů, kteří přicházejí s logikou do styku, i pro zájemce o logiku z řad široké odborné veřejnosti.

Podtitul: "Oxford v boji proti začarování naší inteligence" To, co filosof dělá, musí mít, krátce řečeno, nějaký smysl; a do jaké míry to opravdu smysl má, není viditelné zevnitř filosofie, ale jedině nastavíme-li filosofii zrcadlo zvenčí. (Tedy znovu otázka: K čemu to vlastně je?) A právě takové zrcadlo nastavil Ved Mehta oxfordské filosofii: zrcadlo, ve kterém se nám někdy odrazí velikášství či do sebe zahleděná omezenost, ale jindy v něm rozeznáme skutečnou hloubku sond do tajů lidské mysli, lidského jazyka i lidského světa. Myslím, že předvedení veličin anglické filosofie v podobě tak trochu pickwickovského panoptika této filosofii nijak neuškodilo; naopak, řekne nám o filosofii leccos, co nám jen těžko řeknou nekonečné spisy filosofů samotných. (Jaroslav Peregrin)

Vyplácí se spolupracovat a je důvěra v jiné lidi racionální? Je člověk homo economicus? Jak se vůbec mohla zrodit lidská komunikace? Produkuje evoluce zákonitě sobce? Účinným pomocníkem při hledání odpovědí na tyto otázky, které si kladou jak přírodovědci, tak filozofové, může být mimo jiné teorie her. Ta vznikla v polovině minulého století na půdě matematiky jako nástroj, jenž měl lidem pomoci se orientovat a rozhodovat ve složitých a zejména konfliktních situacích. Brzy si však našla uplatnění i daleko za hranicemi ekonomie, na niž se nejprve soustředila. Dnes proniká do sociologie, politologie i jiných společenských věd, do evoluční teorie a samozřejmě i do filozofie. Tato knížka se pokouší přístupným, nematematickým způsobem vysvětlit, jaké problémy nám tato teorie může pomoci objasnit.

Systém klasické výrokové logiky, jeho rozšíření a alternativy. Kniha je úvodem do alternativních systémů výrokové logiky. Vychází ze standardní, klasické výrokové logiky a probírá některá její možná rozšíření a alternativy. Tak se dopracovává k systémům intuicionistických, vícehodnotových, relevančních, modálních a jiných logik, přičemž nejpodrobněji je zpracován systém logik modálních. Kniha je určena zejména studentům matematiky, informatiky, filosofie a teoretické lingvistiky, jakož i všem dalším odborným zájemcům.... celý text

Kniha nabízí netradiční úvod do světa moderní logiky. Předkládá čtenáři řadu filozofických otázek, které se týkají východisek a cílů logických teorií a jejich formálních aparátů. Krok za krokem pak ukazuje, jak je logika geneticky spjata s přirozeným jazykem a jak se obrysy běžných i méně běžných logických systémů vynořují z reflexe toho, jak běžně odůvodňujeme svá tvrzení. Nabízí tak alternativu k rozšířené představě, podle níž je smyslem logiky zachycení nějakých velice abstraktních a velice fundamentálních zákonů, které vymezují pole působnosti rozumu. Čtenářsky přístupným, ale netriviálním způsobem otevírá cestu k pochopení klíčových pojmů i metod tzv. klasické logiky i nejvýznamnějších systémů neklasických logik. Může tak být užitečná jak pro čtenáře, kteří se chtějí s logikou seznámit, tak pro ty, kdo už mají toto seznámení za sebou, ale zajímají je otázky, jež učebnice logiky obvykle bez povšimnutí přecházejí.

Sborník obsahuje statě světových filozofů (W. Quine, W. Selars, D. Davidson, N. Goodman, R. Rotry, H. Putnam).

Málokdo pochybuje, že člověk nemá jen tělo, ale také mysl. Co to však ta mysl je? Je to nějaký vnitřní prostor, kde se prohánějí myšlenky, pocity a přání, jak to intuitivně vnímáme? Nebo je to spíše jenom činnost mozku, jak nám říkají vědci? Kniha se snaží vyložit pojem mysli tak, aby na jedné straně nebyl ničím esoterickým a pro vědu nestravitelným, ale aby zároveň ospravedlnil intuitivní představy, které o mysli běžně máme. Mysl, tak jak ji dnes vnímáme, je podle autora jistý společenský konstrukt, který se však v rámci historického vývoje propracoval do pozice skutečné reality.