Břetislav Horyna Knihy

Slovník Judaismus – křesťanství – islám, který vychází ve druhém, přepracovaném a aktualizovaném vydání, přehledně shrnuje problematiku tří světových monoteistických náboženství vzniklých na Předním východě, jež od svého vzniku až po současnost vtiskují nesmazatelnou pečeť naším dějinám a kultuře. Kniha je uvedena studií o monoteismu a dále se člení na tři samostatné oddíly, jejichž jádro tvoří soubor cca 2000 abecedně uspořádaných a odkazy vzájemně propojených hesel s klíčovými údaji o vzniku a historických proměnách judaismu, křesťanství a islámu. Seznamuje s hlavními články jejich učení, normami, formami zbožnosti a náboženskými reáliemi i s hlavními představiteli vývojových linií a současných trendů. Přestože jsou jednotlivým náboženstvím věnovány samostatné celky, poskytuje slovník i možnost srovnávání. Více než sto hesel ve všech třech částech dovoluje srovnávat shody i rozdíly u základních pojmů, jako jsou Bůh, kult, duše apod., i postoje těchto náboženství k světským jevům, např. rodině, demokracii, přírodě, státu, sexualitě. Slovník je nezbytnou pomůckou pro všechny, kteří hledají základní orientaci v otázkách velkých monoteistických náboženství.

Publikace předkládá základní typologii metodologických a obsahových postojů v moderní filosofii náb oženství. Soustřeďuje se na vykreslení filosofických předpokladů jednotlivých typů a směrů filosofi e náboženství a podává jejich charakteristiky. Upozorňuje rovněž na nemalé problémy, které jsou spj aty s filosofickým vyjádřením náboženské problematiky, a pokouší se o vyjasnění vztahu mezi filosof ií náboženství a religionistikou. Značnou pozornost věnuje znázornění tradice moderní české filosof ie náboženství, která dosud nebyla popsána. Součástí knihy je rozsáhlá bibliografie monografických prací o filosofii náboženství.

Autor sleduje vývoj německé filosofie za poslední tři desetiletí na její cestě k postmoderně a seznamuje čtenáře s řadou jejích významných představitelů.

Tato kniha pootevírá dveře do světa filosofie skepse.Vychází z autorových přepracovaných textů přednášek a jako taková si nenárokuje statut přísně vědecké publikace, ale pouhé rozpravy nad některými výraznými osobnostmi a několika vybranými problémy dějin skepticismu.

Významná práce protestantského theologa, žáka M. Heideggera, který vedle K. Bartha rozhodujícím způsobem ovlivnil theologii ve 20. století.

V první části publikace je zpracován nástin historie relativně „mladého“ samostatného oboru akademického studia, jehož předmětem jsou v nejširším slova smyslu jevy, procesy a skutečnosti shrnované pod obecný termín náboženství. Autoři definují religionistiku jako modernistickou disciplínu v kulturním kontextu určitého období, která je neoddělitelně spjata s myšlením evropské moderny, z níž čerpá své metody, postoje, hodnoty a perspektivy. Kniha se zabývá vztahem religionistiky a teologie, samostatná kapitola je věnována dějinám české religionistiky a současným problémům v religionistice. Druhá část obsahuje rozsáhlou antologii padesáti význačných osobností tohoto oboru. V alfabetickém pořadí je každý religionista uveden kurikulem vitae, následuje přesný výčet původní i přeložené publikační tvorby s odkazem na rok vydání. Velmi důležité jsou několikastránkové překlady z děl jednotlivých religionistů.

SCHLAGWÖRTERS: KissingerS. RichelieuS. BismarckS. MorgenthauS. MachtS. MoralS. WeltfriedenS. WeltreligionenS. WohlfahrtsstaatS. NeokapitalismusS. GlobalisierungS. MarktwirtschaftS

Charakteristika obsahu pojmu postmoderna, vývoj a jednotliví představitelé i odpůrci postmoderny.

Face aux crises de dégoût que la société actuelle éprouve pour sa propre classe politique, il me semble qu'on ne peut rien faire d'autre que de s'accorder une pause et un moment de réflexion pour s'interroger sur les questions fondamentales. Il faut gagner du temps pour un débat de constitution aboutissant à une interrogation sur la forme du monde. Car ce qui frappe les contemporains inquiets à propos de bon nombre d'hommes politiques -le fait qu'ils soient si rarement à la hauteur des enjeux globaux- se retrouve aussi chez ceux qui ne font pas de politique, bien qu'on ne puisse autant les blâmer pour cela. On devrait se demander si l'anathème lancé contre les hommes politiques n'est pas la projection d'un malaise affectant toute la civilisation mondiale et qui ne fait que se cristalliser sur la classe politique.