Jan Eichler Knihy

Studie se věnuje válečným konfliktům po skončení studené války do současnosti a problému mezinárodního terorismu. Nové vydání knihy rozšířené o hodnocení nových válek, které proběhly v letech 2008 a 2009, což konkrétně znamená válku mezi Gruzií a Ruskou federací, k níž došlo v létě 2008, a tzv. třítýdenní válku, kterou spustil Izrael proti Palestincům na území Gazy na přelomu let 2008 a 2009. Dále je toto vydání obohaceno o hodnocení dalšího vývoje válek v Africe, v Kolumbii či na Srí Lance. A v neposlední řadě postihuje změny, jež se odehrály ve dvou významných islámských zemích, které se staly místem vojenské intervence a posléze i několikaleté okupace uskutečněné vojsky USA a jejich nejbližších spojenců. V případě Afghánistánu přibylo zejména hodnocení mise ISAF, v případě Iráku pak jde o změny přístupu USA. Poslední výraznější změnou ve srovnání s prvním vydáním je závěrečné několikastránkové zamyšlení nad otázkou, zda je na počátku 21. století možné vyhnout se válce jako nejvážnější hrozbě v životě každého státu, společnosti i jednotlivce, nebo zda válka i nadále zůstává nástrojem k dosahování politických cílů. Vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum. Kresba map Kateřina Řezáčová. 2. doplněné vydání

Seznámení s problematikou mezinárodních bezpečnostních vztahů zachycuje období od 2. pol. 20. století po současnost.

Publikace je vydána ke kulatému výročí sta let od vypuknutí první světové války. Přináší texty ze semináře Institutu Václava Klause z 16. června 2014, zajímavé doplňkové texty a důležité historické přílohy jako je rakousko-uherské ultimátum Srbsku z 23. července 1914, provolání Františka Josefa I. „Mým národům“ z 28. července 1914 a Manifest českých spisovatelů ze 17. května 1917.

Monografie Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století sleduje na základě teorie Raymonda Arona a Johana Galtunga události první poloviny minulého století, především válečné konflikty a politická vyjednávání s nimi spojená. Autor se věnuje rozboru hlavních příčin válek a analýze vývoje mezinárodních vztahů s důrazem na problematiku míru a války. Analýza tohoto období zahrnuje přehled jednotlivých teoretických škol zabývajících se mezinárodní politikou a komplexní pojednání o proměňujícím se politickém ovzduší počátku 20. století a jeho dopadech na strategické uvažování čelních představitelů světové politiky. Klíčovou roli v této analýze sehrálo Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru – autor vymezuje válku a mír jako dvě základní podoby mezinárodního uspořádání.

Monografie Od Hirošimy po Bělehrad. Válka a mír v druhé polovině 20. století se věnuje válečným a diplomatickým událostem druhé poloviny minulého století, autor jednotlivé události analyzuje na základě teorií R. Arona a J. Galtunga. Ústředním námětem publikace je vývoj míru a války, teoretické proudy (realismus, idealismus, konstruktivismus a kritické teorie) a jejich význam pro hodnocení dějin 20. století. Klíčovou roli v analýze období studené války i tzv. globalizace sehrálo Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru – autor vymezuje válku a mír jako dvě základní podoby mezinárodního uspořádání. Kniha bezprostředně navazuje na monografii Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století, která se podrobně zaměřila na světové války a meziválečné období.

Jan Eichler se řadí k našim předním bezpečnostním analytikům. Tématem jeho knihy je rozšiřování NATO směrem na východ a jeho dopady na bezpečnostní situaci v celé Evropě. Veřejnosti předkládá osobitý a fundovaný pokus o aplikaci neorealistické teorie na reflexi vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem v postsovětském prostoru po skončení studené války

Zmapovat bezpečnostní vývoj v Afghánistánu – to je cíl knihy Konflikt a obnova v Afghánistánu: kontext, prostředí a zájmy. Pozornost je věnována pěti konstitutivním událostem: britsko-afghánským válkám v rámci tzv. Velké hry; vstupu sovětských vojsk do země na počátku poslední dekády studené války; občanské válce v devadesátých letech 20. století končící konsolidací moci Tálibánem; bezprostřednímu dopadu odvetné akce za teroristické útoky z 11. září 2001 pod vedením USA; současné mnohonárodnostní snaze o systematickou rekonstrukci země. Zvláštní důraz je kladen na roli České republiky, a to včetně domácích a mezinárodních politických motivů k účasti.

Učební text seznamuje čtenáře s hlavními termíny teorie mezinárodní bezpečnosti. Představuje základní charakteristiky studené války, hodnotí proces globalizace po roce 1990 a jeho dopad na bezpečnost v mezinárodním kontextu, podrobně se zastavuje u válek, které vypukly v posledních dvaceti letech v Africe, v Latinské Americe a v Asii. Zvláštní pozornost autor věnuje tzv. velkým válkám pod vedením USA a otázkám mezinárodního terorismu. V závěru knihy se čtenář seznámí s bezpečnostní strategií hlavních politických aktérů a mezinárodních organizací dnešního světa. Kniha je určena studentům mezinárodních vztahů a příbuzných oborů a zájemcům o politologickou literaturu.