Euroamerická žurnalistika čelí hluboké krizi, která se týká nejen profesní existence, ale i identity novinářů, zejména v českém kontextu. Monografie s podtitulem „Hybridní, virtuální a mizející žurnalisté v post-transformační fázi“ zkoumá příčiny této krize v sedmi kapitolách. Zaměřuje se na ztrátu důvěryhodnosti českých novinářů a na proces jejich profesní socializace, který je ovlivněn oligarchizací domácího mediálního systému, hybridizací a virtualizací profesních praxí. Tyto faktory vedou k prohlubování profesně-identitního štěpení. Studie se opírá o čtyři kvantitativní a dva kvalitativní výzkumy mezi českými novináři a o komparativní výzkum studentů žurnalistiky z Česka, Polska a Švédska. Text přibližuje hodnotové a profesní postoje novinářů a jejich proměny v období post-transformace, kdy ekonomicko-technologické a geopolitické změny prohlubují krizi. Analýza nabízí komparativní pohled na postoje českých novinářů za posledních patnáct let a srovnání s zahraničními kolegy, čímž osvětluje dynamiku a výzvy, kterým čelí novinářská profese v současnosti.
