Barbora A. Hřebíčková Knihy

Kniha historických malířských receptů je určena malířům, restaurátorům, historikům i milovníkům umění. Je tvořena výběrem nejzajímavějších malířských receptů od starověku do období baroka, které dokumentují dobovou uměleckou praxi a jsou dodnes prakticky použitelné. Výběr byl proveden z několika stovek receptů a návodů obsažených v dobových rukopisech. Kniha je opatřena bibliografickým úvodem. Kniha historických malířských receptů je určena malířům, restaurátorům, historikům i milovníkům umění. Je tvořena výběrem nejzajímavějších malířských receptů od starověku do období baroka, které dokumentují dobovou uměleckou praxi a jsou dodnes prakticky použitelné. Výběr byl proveden z několika stovek receptů a návodů obsažených v dobových rukopisech. Kniha je opatřena bibliografickým úvodem. O autorce: Ing. Barbora A. Hřebíčková studovala chemii (VŠCHT) a filosofii (FF UK). Pracovala jako konzervátorka v Moravské galerii v Brně, v Národní knihovně a Středočeském muzeu v Roztokách. V letech 19912001 přednášela chemii a historii výtvarných materiálů na Akademii výtvarných umění v Praze.

Svoji románovou prvotinu vytvořila autorka Barbora Hřebíčková na základě deníku a dopisů z rodinné pozůstalosti. Román vás provede vším podstatným, co potkalo naši zemi a její obyvatele ve dvacátém století počínaje první světovou válkou, přes první republiku a druhou válku až po období normalizace. Chvíli pohladí studentskými časy Aloise Kiliana z období předválečného Rakouska-Uherska, nechá zavzpomínat na první republiku, aby mezitím ukázal i dramatické Kilianovy osudy z obou válek nebo beznaděj padesátých a sedmdesátých let. Kniha je to nadmíru zajímavá a ačkoliv psaná deníkovým způsobem, velmi dobře čitelná a strhující.

„Dnes ráno si zakládám tento deník, abych jednou věděla, co jsem za války dělala,“ napsala si Vlasta Lavalová 17. června 1942 na jeho první stránku. Dívka ze zámožné rodiny byla tehdy totálně nasazená jako zahradnická dělnice na statku svého strýce ve vesnici nedaleko Plzně, ale už v zabraném českém pohraničí, kde její rodina až do Mnichova žila. Vrací se tedy do míst, která jsou jí dobře známá a kde prožila i celou sudetskou krizi i nepochopitelnou proměnu mnoha německých obyvatel v nadšené henleinovce. A vrací se vlastně v trojí roli: jako Češka, jako bývalá „zámecká“ slečna a jako totálně nasazená příslušnice protektorátu. Původně soukromé zápisky pořízené vnímavou, citlivou a přesně pozorující mladou ženou čteme dnes, s odstupem šedesáti let, jako neobyčejně zajímavý dokument o období druhé světové války prožité v prostředí, do něhož Češi většinou neměli přístup a v němž se krátce předtím odehrála jedna z největších tragédií moderních středoevropských dějin – rozpad česko-německého konfliktního společenství na území Čech. Tato rovina je doplněna vyprávěním Vlasty Lavalové, v němž z dnešního pohledu rekapituluje svůj život. Obě roviny knihy tak vytvářejí autentickou výpověď o životě generace, která byla formována zkušeností Mnichova, válkou a protektorátem a jejíž postoje a přesvědčení spoluvytvářely českou společnost v poválečných letech. První vydání

Kniha historických malířských receptů je určena malířům, restaurátorům, historikům a milovníkům umění. Je tvořena výběrem nejzajímavějších malířských receptů od starověku do období baroka, které dokumentují dobovou uměleckou praxi a jsou dodnes prakticky použitelné. Výběr byl proveden z několika stovek receptů a návodů obsažených v dobových rukopisech. Recepty jsou rozděleny do kapitol a opatřeny bibliografickým úvodem.