Šestý díl „hodinové“ ságy graduje v dějové zápletce v nových situacích, do kterých se dostal hrdina předchozích částí a na čtenáře se opět valí notná dávka satiry, ironie a černého humoru. To vše je opět doprovázeno trefnými básněmi Břetislava Uhláře a satirickými kresbami výtvarníka Jiřího Neuwirta, které vypjatým prozaickým scénám dodávají další emotivní rozměr.
Hodinové ságy Miroslava Sehnala a Břetislava Uhláře:
Hodinu před svítáním
V hodině svítání
Hodinu pod drnem
Hodinu v nebi
Hodinu v pekle
Beztížná hodina
Trapná hodina (zatím nedokončeno)
V pořadí pátý díl volně pokračující „hodinové“ ságy, v níž se setkáváme s osudem a ženami zmítaným hrdinou, neschopným pochopit sám sebe. Doslova z každé stránky dostáváme dávku sarkasmu a černého humoru, příběhy jsou velmi čtivé, zápletky nečekané a jejich rozuzlení šokující. Hodinu v pekle patří k těm druhům knížek, které se čtou jedním dechem, nepustí nás, dokud nedojdeme k naprosto nepředvídatelnému konci. Vlastně spíš novému začátku, neboť jak už jsme se mohli přesvědčit v předchozích dílech (Hodinu před svítáním, V hodině svítání, Hodinu pod drnem a Hodinu v nebi), konec byl vždycky jen odrazem k další neuvěřitelné gradaci nového pokračování. Jednotlivé díly nejsou na sobě závislé, každý má svůj vlastní uzavřený děj, takže si ani při čtení knihy Hodinu v pekle neuvědomíme handicap, že neznáme předchozí části. (Překlad dílu Hodinu pod drnem vyšel s úspěchem samostatně v Polsku, aniž by čtenáře napadlo, že je výňatkem vícedílného příběhu, a nyní byl již dokončen i německý a arabský překlad.) A kdo si naopak všechny předchozí knížky humorné série přečetl, ten nad dílem Hodinu v pekle opět a o to víc zajásá, že nic tak neotřelého, absurdního, tragikomického a zábavného ještě nikdy nečetl.
Hodinu v nebi s podtitulem (Ne)skutečné šupy s andělskými hňupy je volným pokračováním trilogie, která se zaměřuje na osudy a ženy zmítaného hrdiny. Jednotlivé příběhy jsou nezávislé, mají vlastní uzavřený děj a jsou plné nečekaných zápletek, absurdních situací, mystifikací a ironie. Každý díl se liší úhlem pohledu a dávkováním humoru. Při čtení čtvrté knihy se můžete těšit na sladkobolné emoce, které kontrastují s drsným sarkasmem a laskavým pochopením pro lidské slabosti. Hrdina stráví Silvestr s bizarními Anděly na Veselském kopci, v nebi, kde čas nic neznamená a může se stát cokoliv. Na konci vás čeká poezií provoněná lázeň andělského pábení a zamyšlení nad tím, jak asi vypadá Peklo, když tohle bylo Nebe. Renomovaný literární kritik Vladimír Novotný podotýká, že kniha navozuje představu literárního snu, ale odhaluje obyčejný lidský život se všemi jeho drsnostmi. Sehnal umí vyprávět poutavě a Uhlář k jeho próze přidává emotivní rozměr, což vytváří harmonické spojení mezi příběhem a poezií, jež navozuje smířlivější atmosféru.
Podtitul knížky (Ne)konečné scény s hormony a geny vypovídá o záměru autorů postihnout křehká témata lásky a partnerských vztahů. Příběhy tvoří čtivou novelu, plnou nečekaných, téměř detektivních zápletek, absurdních situací, mystifikace a ironické nadsázky. Když už si myslíme, že bylo vyčerpáno všechno, co by nás mohlo při čtení překvapit, přijde šokující závěr. Hlavnímu hrdinovi prózy se život převrátí doslova naruby. Její avantgardní zpracování má čtenáře připravit na nečekané dějové zvraty, ale hlavně chce symbolizovat osudový životní kotrmelec, který může zažít každý zamilovaný muž zralého věku.
"(Ne)příjemné čtení pro složité ženy", tak zní podtitul knihy líčící život mladého páru z pohledu muže, jenž se postupně stává milencem, manželem i otcem dvou dětí. Vnímání jeho ženy je protkáno láskou, ale i pochybnostmi přerůstajícími v žárlivost. Zda je jeho tušení správné, odhalí až ranní svítání.
