Adam Bartoš Knihy

Názory Karla Gotta prezentované v příspěvcích několika autorů.

Když se nejslavnější generál československých legií v Rusku a našich legií vůbec vracel lodí koncem roku 1919 z Vladivostoku do vlasti, byl na svých zastávkách vítán předními politiky jako vynikající voják, který se zasloužil nejen o svou vlast, tehdy vzniklou Československou republiku, ale jenž se proslavil i v boji proti bolševikům také na straně bělogvardějců. Kdyby se byl tehdy Gajda hodlal zastavit i v Anglii, musel by mu naproti vyplout torpédoborec s členem královské rodiny na palubě, jak to příslušelo nositeli jednoho z nejvyšších anglických řádů, jímž generál Gajda byl. Když však sibiřský hrdina přijel z Paříže na pražské hlavní nádraží, vítala ho jen hrstka spolubojovníků. Měl totiž mocného nepřítele, samotného státního prezidenta ČSR Masaryka, kterého si znepřátelil již během první světové války v Rusku tím, že v rozporu se zástupci moskevské Odbočky Československé národní rady, jejíž zástupci se dohodli na vydání větší části zbraní legionářů bolševikům, tedy i v rozporu s intercemi Masaryka, odmítl vydat tyto zbraně a v případě nutnosti se vlastními silami probít podél sibiřské magistrály do Vladivostoku, kde měly být československé legie naloděny a převezeny na frontu do Francie. Sibiřským hrdinou byl nazýván právě proto, že se mu v průběhu slavné sibiřské anabáze legií podařilo docílit řady vynikajících vítězství nad bolševiky a splnit své poslání.

Soubor článků Adama B. Bartoše z let 2010 - 2011, které vycházely na pokračování na několika různých serverech české alternativy. Zaměřuje se v nich podrobně na globalistické organizace propagující světovládu jako jsou Bilderberg, Trilaterální komise, Římský klub nebo rada pro mezinárodní vztahy (CFR), respektive jejich české pobočky a všímá si politiků a dalších veřejných činných lidí, které jsou jejich členy, spolupracují s nimi nebo navštěvují tajná setkání jejich mateřských organizací v cizině.

Druhý díl zamýšlené tetralogie s názvem Obřezaná republika, který je věnován židovské otázce v období první republiky. Tetralogie si klade za cíl mapování židovských / izraelských stop v moderní československé historii.

Články o názorech kontroverzního politického aktivisty Ladislava Bátory.

Rozhovor předsedy Národní demokracie Adama B. Bartoše s šéfredaktorem serveru Eurabia.cz Edvardem Steinským nejen o evropských volbách a vstupu do politiky, ale především o antisemitismu, židovské otázce, současném dění na Ukrajině a o tom, jak českému národu vrátit sebevědomí. Nejotevřenější rozhovor na téma židovství.

První díl zamýšlené tetralogie s názvem Obřezaná republika, který je věnován osobě prvního československého prezidenta, jeho vztahu k Židům, stejně jako specifické otázce jeho možného židovského původu. Tetralogie si klade za cíl mapování židovských / izraelských stop v moderní československé historii.

Zatímco v USA mají na zpracovávání politiků k proizraelským postojům vlivné lobbyistické organizace jako AIPAC (pozitivní motivace), případně ADL (negativní motivace), u nás to zvládáme bez nátlakových organizací. Své proizraelské kroky podnikáme dobrovolně, bez donucení, z lásky k Izraeli, z nostalgie po sionismem prosáklé první republice a z romantického okouzlení časy, kdy rabi Löw uplácával Golema. Proč tomu tak je a je šance, že bude česká domácí i zahraniční politika někdy sebevědomá a nezávislá? A jde skutečně o autentický postoj vyjadřující názor většiny Čechů, nebo jsme proizraelští jen proto, že drtivou většinu vlivných pozic v našem státě obsadili naši spoluobčané židovského původu?

Před čtyřmi lety jsem vstoupil do politiky, dá-li se politikou nazvat vedení malé neparlamentní strany a její snaha stát se stranou parlamentní. Šel jsem do ní s ideály a v bytostném přesvědčení, že u nás existuje svoboda slova a že mohu - jako bývalý novinář, který si na svobodě slova zakládal - i v politice říkat věci bez příkras, na rovinu a otevřeně. Vlastně jsem na tom svojí politiku postavil - žádné tabu, žádná politická korektnost, mluvit i o tom, o čem se ostatní mluvit bojí, tak jako jsem dříve co by jako žurnalista psal o věcech, o kterých se jiní báli psat. Dlouho mi to ale nevydrželo. Dostal jsem náhubek. Za své názory jsem jednou nohou v kriminále. Ale nezlomili mě a nezlomí, protože nejsem z těch, kteří se vzdávají. Toto je můj příběh, důvod, proč konám to, co konám a proč nelituji ani těch nesnází, do kterých jsem se kvůli svému přesvědčení dostal. Nic velkého se totiž ještě nenarodilo bez bolesti.