Richard Wurmbrand Knihy

Uvězněn rumunskými komunisty pro svou činnost v křesťanském podzemí, farář Wurmbrand čelí krutému mučení. Navzdory utrpení jeho víra nejen přežívá, ale je i posílena. Po čtrnáct let sdílí svou víru se spoluvězni a přináší jim útěchu. Na samovazbě navazuje kontakt s dalšími vězni prostřednictvím morseovky a po dva roky jim předává poselství křesťanské lásky a naděje, které vyklepává na zeď cely. Když onemocní tuberkulózou, dostává se na „pokoj smrti“. I přes fatální zasažení plic a hnisající rány od bičování slouží umírajícím vězňům. Přes vzpomínky na opuštěnou manželku a syna dokáže rozesmát spoluvězně anekdotami a veselými příběhy. Odolává pokušením stát se komunistickým informátorem výměnou za propuštění. Zázrakem vychází z vězení živ a stává se hlasem pro pronásledované křesťany. Po odchodu na Západ v roce 1965 zakládá se svou manželkou mezinárodní misijní společnost, která dodnes slouží trpící církvi po celém světě. „Kromě Bible mnou nic neotřáslo tak, jako Wurbrandovo poselství pronásledované církve. Je to poselství tohoto století.“ – Dr. Kurt Koch, německý evangelický farář a spisovatel.

„Snažil jsem se do těchto kázání vtělit své nejhlubší myšlenky, myšlenky téměř umírajícího člověka. A pokud kážu, činím tak výhradně proto, že kázání je nějak obsaženo v mé přirozenosti, podobně jako když slavíci zpívají…“ Tyto v češtině dosud nepublikované úvahy jsou ovocem mimořádných okolností, nesmírného strádání a utrpení, kterým autor ve vězení procházel. Je v nich obsažen zvláštní, niterný a výsostně osobitý přístup k biblickému poselství, který může být i pro nás inspirací při kladení otázek a hledání odpovědí o Božích cestách a soudech.

Inspirující čtení na téma křesťanské víry a svědectví. Když se zeptali čtyřletého Mozarta, jak skládá hudbu, odpověděl: „Prostě dávám k sobě notičky, které se mají rády.“To je to, co jsem dělal i já. Sepsal jsem myšlenky a příběhy tak, jak se k sobě hodily. To je všechno.

Luterský farář Richard Wurmbrand (1909–2001) strávil kvůli své víře čtrnáct let ve vězeních komunistického Rumunska. Zkušenosti s totalitní mocí ho podnítily k hledání podstaty učení Karla Marxe a komunistické ideologie. Zatímco komunismus sám sebe líčí jako zastánce lidského pokroku a dobra a s bohorovnou samozřejmostí předkládá svůj ateistický pohled na svět, Wurmbrandovo bádání odhaluje pravé kořeny, kterými byli Karel Marx i otcové moderního komunismu, marxismu i socialismu inspirováni a jež sahají až k mocnostem temnoty a zla. Na základě zkoumání výpovědí, spisů i básní Karla Marxe a jeho následovníků autor ukazuje, jak „kníže temnoty“ dal lidem do rukou „meč“, kterým mají terorizovat národy. Zároveň odhaluje metafyzické rozměry zla totalitní moci, které jsou materialistickému světu neznámé. Wurmbrand dokazuje, že toto hnutí není jen výtvorem lidí toužících po bohatství a moci, ale že jeho cílem je – „podle satanského působení“ – rozvrat a zničení lidstva.

Během tří let strávených v podzemní cele neviděl autor této knihy slunce, hvězdy ani modrou oblohu a kromě svých trýznitelů nezahlédl jinou lidskou bytost. V době zoufalství a duchovních zápasů však také zažíval mimořádným způsobem Boží přítomnost a zakoušel vítězné okamžiky své víry v Krista. Součástí jeho strategie, jak v tomto boji obstát, se postupně stávalo i sestavování vězeňských kázání. Třebaže neměl čím ani na co psát, díky své fenomenální paměti si tato kázání vryl natrvalo do mysli. V této knize jsou pak zaznamenána. „Je to mimořádně pozoruhodná, snad nejpozoruhodnější kniha, kterou jsem kdy četl,“ prohlásil svého času renomovaný anglikánský teolog a novozákonní překladatel J. B. Phillips a dodal, že „sám Richard Wurmbrand musí být nepochybně jedním z nejpozoruhodnějších křesťanů naší doby.“ Během tří let strávených v podzemní cele neviděl autor této knihy slunce, hvězdy ani modrou oblohu a kromě svých trýznitelů nezahlédl jinou lidskou bytost. V době zoufalství a duchovních zápasů však také zažíval mimořádným způsobem Boží přítomnost a zakoušel vítězné okamžiky své víry v Krista. Součástí jeho strategie, jak v tomto boji obstát, se postupně stávalo i sestavování vězeňských kázání. Třebaže neměl čím ani na co psát, díky své fenomenální paměti si tato kázání vryl natrvalo do mysli. V této knize jsou pak zaznamenána.

Richard se Sabinou kázali v protileteckých krytech a zachraňovali židovské děti z ghet. Za svou činnost byli opakovaně vězněni a biti, a nejméně jednou málem popraveni. Celá rodina Sabiny zahynula v koncentračních táborech. Během let 1945-47 Richard distribuoval milion traktátů s evangeliem ruským vojákům, knih, které byly často maskovány jako komunistické letáky. 29. února 1948 tajná policie zatkla Richarda na jeho cestě do kostela. Byl uzamčen na samotce a označen jako „Vězeň č. 1“ Wurmbrand byl propuštěn při všeobecné amnestii v roce 1956, poté, co strávil za mřížemi 8,5 roku. Byl varován, aby už nikdy nekázal. Ve vězení prošel strašlivým mučením rukama příslušníků brutální státní policie. Navzdory tomuto zacházení a varování, které dostal od svých mučitelů, zahájil po propuštění Richard okamžitě svou práci v podzemní církvi. Byl poté znovu zatčen po zradě spolupracovníka a odsouzen na 25 let.

Autor knihy, rumunský luterský farář, jenž byl ve své vlasti v padesátých letech čtrnáct let vězněn pro víru, zde předkládá svá kázání, která si v duchu sestavil ve vězení, a to zejména během dlouhých dvou let strávených na samotce. Kniha je pozoruhodným a jedinečným dokumentem o hlubinách křesťanské víry uprostřed nelidskéhoteroru a zoufalství. J. B. Phillips, americký teolog a tvůrce známého moderního anglického překladu Nového zákona, napsal po přečtení této knihy: „Je to snad nejpodivuhodnější kniha, kterou jsem kdy četl. Richard Wurmbrand musí být jedním z nejdůležitějších křesťanů naší doby. Jeho zkušenosti přesahují mnohé z toho, co považujeme za nejzazší meze lidských možností, a kde si on přesto zachoval víru v Krista i moc Boží lásky.“ Některé myšlenky autora nám možná budou připadat zvláštní. Autor sám v úvodu knihy o tom píše: Dobře vím, že mnou vyslovené myšlenky jsou v rozporu s tím, jak mnozí křesťané rozumějí Písmu. Avšak můj život v čase, kdy jsem ona kázání sestavoval, se rovněž neshodoval s životním stylem křesťanů ve svobodném světě. Neměl jsem Bibli, teologické knihy ani křesťanské společenství, jež by dohlíželo na správnost mého uvažování. Neporovnávejte mé myšlenky ze samotky s tím, co vás napadá, když sedíte v pracovně či obývacím pokoji. Raději se snažte pochopit, co si mysleli a myslí miliony křesťanů v komunistických věznicích, když na ně dorážejí strašlivé zmatky.