Blanka Soukupová Poradie kníh

Monografie etnoložky a historičky a etnologa z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni představuje originální pohled na protektorát Čechy a Morava prizmatem propagandy. Ta sehrávala dvojí roli: obyvatelům vnuceného státního útvaru předkládala v celostní a srozumitelné podobě svůj zcela závazný světonázor a současně sloužila k pacifikaci společnosti. Kniha analyzuje osy této propagandy: vztah k Evropě a evropanství, poměr k českým dějinám a likvidační reflexi Židů. Pozornost je přitom věnována jak propagandistickému dějepisectví a pseudohistoriografii, tak politickému národopisu, který v jistých ohledech navazoval na starorakouskou a meziválečnou sudetoněmeckou tradici. V obecné rovině jde pak o text, jenž ukazuje postupy při likvidaci liberálních narativů ve společnosti.

Kniha představuje syntetický pohled na antisemitismus v českých zemích v období první Československé republiky, která je dodnes pokládána za vzorový demokratický stát. Autorka se věnuje jak antisemitismu v agrární a národně demokratické straně, tak antisemitismu v malých stranách a politických skupinách v počátcích republiky a antisemitismu v protofašistickém a fašistickém hnutím. Vedle toho sleduje projevy pouličního antisemitismu i strukturované židovské reakce na tento fenomén. Cílem knihy je však zasadit antisemitismus v českých zemích do (středo)evropského kontextu a určit obecné faktory, jež vedou k zesílení či zeslabení protižidovské nenávisti. První republika pochopitelně neměla, na rozdíl od některých evropských států, státní antisemitismus, přesto i mnozí odborníci budou pravděpodobně překvapeni razancí antisemitismu zejména v počátcích státu.

Kniha věnovaná identitě strukturované židovské menšiny v českých zemích v první Československé republice vytváří celek s monografií Židé v českých zemích po šoa - Identita poraněné paměti (Marenčin PT 2016). Jejími hlavními tématy jsou společensko-politická východiska minority po vzniku státu, v jeho "zlatém" období a v době sílícího ohrožení…

Dieser Sammelband von tschechischen, slowakischen und österreichischen Experten für Minderheitenidentitäten und -rechte sowie Judaismus präsentiert neue Einblicke in das vielschichtige Phänomen des Antijudaismus und Antisemitismus. Der Band befasst sich sowohl mit der vormodernen Phase der judenfeindlichen Propaganda zur Verbreitung von Stereotypen über Juden - Wucherer; Juden, die Hostien entweihen; Juden, die Brunnen vergiften - und mit dem Aberglauben über den Ritualmord als auch mit dem modernen Antisemitismus im 19. und 20. Jahrhundert mit Fokus auf Mitteleuropa und zuletzt auch mit der Gegenwart.

Kolektivní monografie je jedním z výsledků spolupráce mezi Fakultou humanitních studií a Polskou akademií věd. Obsahuje čtrnáct kapitol akademických pracovníků z České, Polské a Slovenské republiky a doktorandů FHS. Jejím ústředním tématem jsou svátky, chápané nejen jako vybočení z každodennosti, ale i jako politikum par exelence. Většina kapitol je věnována svátkům zemským, národním i „národním“, menšinovým (národnostním a náboženským) a pouze jedna z kapitol rozvíjí téma svátku rodinného.

Sté výročí vzniku Československa inspirovalo historiky různých generací k sepsání kritických úvah, které se nesnaží zmenšovat národní sebevědomí ani se podbízet nacionalistickým oslavám. Cílem není zastínit analýzu problému množstvím „událostních faktů“, ale zvažovat hodnotu vzniku samostatného národního státu z pohledu tehdejších aktérů a současných badatelů. Některé studie se zaměřují na cenu zaplacenou za nezávislost, včetně hmotných a nehmotných aspektů. Často se diskutuje o tom, zda byla republika nezralým projektem a zda obyvatelstvo bylo připraveno na státnost. Kritizovaná „nevyzrálost“ byla však běžnou charakteristikou mnoha národních států, které vznikly v Evropě ve dvacátém století. Konsenzus panuje v tom, že Československo mělo hodnoty demokratického a prosperujícího státu. Otázky se týkají dlouhodobého úsilí o národní stát, jeho počátků, hodnoty „svobody národa“ a vztahu k nadnárodním institucím. Jak se měnilo postavení židovské menšiny a s čím se identifikovali? Jaké perspektivy má národní stát v globalizaci? Je smysluplné hledat alternativy ke vzniku národního státu? Autorský tým zahrnuje několik renomovaných historiků.

Kolektivní monografie jedenácti českých, polských a slovenských odborníků se snaží o analýzu dvou „velkých“ válečných konfliktů v minulém století. Předmětem jejich zájmu je především válka jako impuls k historické změně ve společnosti, ale i „předtucha“ války ve světě umění, téma válka a víra, paměť na válku a válka v paměťových institucích (muzea).

Závěrečná syntetizující kolektivní monografie českých, slovenských, polských a rakouských autorů je věnována mýtům a „realitě“ vybraných středoevropských metropolí (Praha, Bratislava, Varšava, Krakov a Vídeň) v letech 1918-2016. Kniha analyzuje funkci mýtů při formování národních a nadnárodních identit ve čtyřech transparentních obdobích: v období meziválečném, v období druhé světové války, v období poválečném a v období po roce 1989 (pochopitelně s jistými časovými přesahy a s jistými národními zvláštnostmi historické periodizace). Kniha vychází v národních jazycích řešitelů grantu GA ČR (v češtině, slovenštině, polštině, němčině) a v zestručněné německé mutaci.

Kolektivní monografie jedenácti českých, polských a slovenských odborníků se snaží o analýzu dvou „velkých“ válečných konfliktů v minulém století. Předmětem jejich zájmu je především válka jako impuls k historické změně ve společnosti, ale i „předtucha“ války ve světě umění, téma válka a víra, paměť na válku a válka v paměťových institucích (muzea). Částečně polský a slovenský text, české a francouzské resumé. ISBN 978-80-87398-72-2 (chybné)

První syntéza věnovaná identitě Židů v českých zemích po šoa. Identita je chápána jako způsob sebeukotvení menšiny ve čtyřech časových obdobích: 1945 –­ 1948, 1948 –­ 1956, ve „zlatých šedesátých“ letech a v období „normalizace“ (1969 ­– 1989). Zvláštní pozornost je pak věnována židovské paměti (hřbitovům a synagogám, vzpomínce na šoa a legendární osobnosti rabína Richarda Federa, strážce menšinové paměti). Kniha volně navazuje na monografii Velké a malé českožidovské příběhy z doby intenzivní naděje (Bratislava 2005), analýzu strukturované židovské identity v masarykovské první republice.