Hjalmar Söderberg Knihy

Ambiciózní mladík Arvid Stjärnblom se zamiluje do Lydie, dcery krajináře Stilleho. Nechce se ale vázat a není ani jediným Lydiiným nápadníkem. Po letech, kdy už jsou oba spoutáni konvenčním manželstvím, se pokusí navázat na svou někdejší lásku a osvobodit se od společenských pout. Ale zatímco Lydia odejde od rodiny, Arvid k takovému činu jen těžko hledá sílu. Časem si také uvědomí, že Lydiina potřeba lásky je větší, než tušil, a že totéž platí i pro její erotickou touhu. Román je prostoupen lyrikou, ale také kousavou ironií a pohledem na život, který je zbaven všech iluzí a pochybuje o možnosti dosažení skutečné lásky. Ve Švédsku patří k nejoblíbenějším klasickým prózám a byl celkem třikrát (1945, 1977 a 2016) zfilmován.

Lonely and introspective, Doctor Glas has long felt an instinctive hostility toward the odious local minister. When the minister's beautiful wife complains of her husband's oppressive sexual attention, Doctor Glas finds himself contemplating murder

Román plný klíčových postav a episod ojíněný mužskou, neliterátskou lyrikou životní melancholie a přitom zabydlený autentickým žilobitím severského města.

The twenty-six stories included in this volume are taut, economical in structure, precisely observed and laced with irony.

Sweden at the turn of the previous century. Arvid, an ambitious and well-educated young man, meets Lydia, the daughter of a landscape painter, during an idyllic summer vacation and falls in love. Lydia, however, has other suitors, and Arvid is frightened of being tied down by his emotions. Trapped inside loveless marriages of convenience, they struggle in later years to rekindle the promise of their romance with bitter and tragic results. Hjalmar Soderberg, born in Stockholm, in 1869, was one Scandinavia's leading modernist writers. The Serious Game is Sweden's most celebrated and enduring love story.

Hjalmar Söderbergs Erzählungen und der Roman "Doktor Glas" skandalisierten einst das Publikum und wurden später vergessen. Seine Figuren, Spieler und Selbstmörder, zeigen eine gespenstische Wiederkehr und spiegeln den rücksichtslosen Individualismus sowie die Isolation wider, die auch in unserer modernen Gesellschaft präsent sind.

'Tomas schloß die Augen. Ellen, das Mädchen aus dem Handschuhladen, war in seinem Gedächtnis aufgetaucht. Er konnte nicht umhin, an ihre Arme zu denken. Er liebte Märta, und trotzdem schien es ihm, als hätte er Wesentliches vom Glück des Lebens verpaßt, wenn er diese Arme nicht sähe, wie sie sich weiß und entblößt ihm entgegenstreckten.'