Petr Sláma Poradie kníh (chronologicky)

Kolektivní monografie, která mapuje náboženský život současné mládeže v České republice. Kombinuje přístup sociologický a ekonomický (Daniel Prokop), psychologický (Jan Svoboda) a teologický (Jakub Keller, Jan Roskovec, Tabita Landová, David Novák). Dává slovo těm, kdo svým působením horizont současné mládeže spoluvytvářejí (influencer Kovy, básnířka slam poetry Ellen Makumbirofa a youtuberská dvojice Patoral Brothers), i těm, kdo v církvi s mládeží pracují (Miki Erdinger a Marta Židková). Předkládá pohled představitelek této generace (Anežka Hellerová a Anežka Tefrová). Průběžná zpráva o stavu české mládeže je vítanou orientací pro všechny, komu tato část společnosti leží na srdci.

This book explores the Bible's construction and interpretation from its origins to the present. John Barton examines the diverse narratives, laws, proverbs, prophecies, poems, and letters that make up the Bible, detailing their authorship, intended meanings, and interrelations. He sheds light on familiar passages, revealing the sources and traditions behind them, as well as the roles of scribes and editors in shaping the text. Barton unravels how certain texts were deemed holy and included in the canon, while others were excluded, illustrating that the Bible is not a static document but a product of a complex evolution. He traces its dissemination, translation, and interpretation within Judaism and Christianity, highlighting how meaning has been both derived from and imposed on the text. The book's originality lies in its examination of the divide between religion and scripture, showing how they do not always align. Barton discusses how influential thinkers from Augustine to Luther and Spinoza have grappled with this relationship. Ultimately, he argues that to view the Bible as 'authoritative' requires a departure from traditional beliefs held in the past.

Jak jsem zatočil s Egyptem. Druhá kniha Bible (Exodus) vypráví o vzniku Izraele jakožto společenství, které Hospodin prostřednictvím Mojžíše vyvedl z egyptského otroctví. Tento příběh se stal inspirací všem, kdo jsou vystaveni útlaku. Kniha Exodus ale nezůstává jen u platonické touhy po svobodě. Vypráví o konfliktu, který se rozpoutá, když se začne měnit systém dosavadních loajalit. Komentář přináší literární a historický úvod ke knize Exodus a podrobně vykládá prvních 15 kapitol této knihy.

Přední americký biblista, autor řady komentářů ke starozákonním knihám a svého opakovaně vydávaného díla Teologie Starého zákona, shrnuje v této publikaci předpoklady pro dialog dnešního člověka s dějinným biblickým odkazem. Upozorňuje na doznívající vliv osvícenství, které důrazem na autoritu rozumu a na ideál objektivity oslabovalo sdělnost biblické zvěsti. Ta se znovu zaskví, když Bibli pojmeme jako odvážný alternativní výklad světa, který připomene opomíjené prvky lidské existence. Odtud pak autor formuluje nově nejen postavení církve ve světě, ale i zcela konkrétní závěry pro ty, jejichž úkolem je zpřístupňovat porozumění biblickým textům dnešním posluchačům či čtenářům.

Od dob osvícenství je křesťanská Bible předmětem kritického zkoumání. Zatímco představitelé církví tuto kritiku zprvu spíše odmítali, snaží se ji biblisté na univerzitách zúročit kladně. V ýsledkem této snahy byl od konce 18. století nový žánr, nazvaný teologie Starého nebo teologie Nového zákona. P ráce, které nesly tento název, byly odpovědí na otázku, jaký je tedy ve světle kritického zkoumání smysl a význam B ible. V otázkách pravdy a smyslu hrály právě od dob osvícenství rozhodující roli dějiny. K e konci 20. století však i ony zažily sesazení z trůnu neomylnosti. O stří kritiky se přesunulo ze zkoumaných předmětů k procesu zkoumání jako takovému, k jeho přiznaným i zamlčeným agendám. Tato kniha se soustřeďuje na to, jak dějinám rozumějí a jak s nimi pracují nejdůležitější starozákonní teologie 19. a 20. století. P rávě úloha, jakou přikládají dějinám, je důležitým klíčem k pochopení jejich celkové koncepce.

Reprezentativní výbor z Mišny, Tosefty, midrašů, jeruzalémského a babylonského Talmudu s úvody k jejich dobovému pozadí a myšlenkovému svérázu. U nás dosud nejrozsáhlejší soubor památek hebrejské a aramejsky psané knihovny rabínského židovství od 2. do 7. století obecného letopočtu. Jde o normativní období židovského myšlení, které se ovšem rozvíjí a přetváří podnes. Kniha představuje židovské dějiny od zboření Chrámu v Jeruzalémě roku 70 přes navzájem provázané, a přece odlišné cesty palestinského a babylonského židovstva až po nástup islámu. Počáteční kapitoly přinášejí stručný náčrt dějin rabínského hnutí a zasazují je do širšího kontextu dějin pozdní antiky. Představují systém rabínského myšlení, jeho nejdůležitější postavy a nejdůležitější termíny. Úvody k jednotlivým textům podávají literární, historickou a myšlenkovou charakteristiku děl, z nichž jsou ukázky uvedeny. Veškeré překlady jsou opatřeny rozsáhlým poznámkovým aparátem, který umožňuje porozumění literatuře vzniklé ve světě představ zcela odlišných, než jsou naše, a přece si i dnes zachovávajících svou inspirativnost.

Kolektivní monografie přinášející exegetické, historické a metodologické studie z oblastí starozákonní biblistiky. VIKTOR BER, „Mlčení jehňátek“ v knize Genesis: Střípky narativní analýzy na příkladech Gn 12,10.12 a Gn 20,1-18; BERND J. DIEBNER, „David“ a „Goliáš“; JENÖ KISS, Prorocký nářek a jeho život; LUKÁŠ KLÍMA, „Kenaanský“ žalm 29 a Hospodinův hlas; MICHAEL DICK, Mezopotámské kultické sochy: svátostné setkání s božským; JAN DUŠEK, Správní, ekonomické a náboženské instituce v Samaří v době perské; PETR SLÁMA, „Zákon Boha tvého a zákon krále“ (Ezd 7,26): Mojžíšova Tóra jako akreditační dokument židovského společenství doby Ezdrášovy?; MARTIN PRUDKÝ, Biblia Hebraica quinta editione: Nová řešení starých problémů v kritické edici textu Hebrejské bible; DAVID JAVORNICKÝ, Kategorie postavy v poetice starozákonních narativů; DAVID JAVORNICKÝ, Zápletka v poetice starozákonních narativů; PETR SLÁMA, Starozákonní minimalisté.