Věra Weislitzová Lustigová Knihy

Meno Věry Weislitzovej je známe najmä v súvislosti s jej manželom Arnoštom Lustigom, no teraz sa predstavuje ako autorka poetických výpovedí o nepoetickej realite. Počas druhej svetovej vojny bola väznená v terezínskom tábore a v roku 1948 odišla do Izraela s Dobrovoľnou židovskou brigádou. Dnes žije striedavo vo Washingtone a Prahe. Jej básnická zbierka, vydaná v roku 1994, bola preložená do slovenčiny Ľubomírom Feldekom, ktorý napísal aj doslov. Texty Věry Weislitzovej sa zaoberajú témou krutosti, ktorú zažili väzni v koncentračných táboroch, nekonečným smútením a spomienkami na príbuzných, ktorí zahynuli. Autorka vyjadruje aj ľútosť nad zmarom ambícií a snov. Jej výrazy sú úsporné a takmer strohé, bez pátosu, no prenikajúce emócie sú silné. Básne sa vyhýbajú bohatým metaforám a sú zamerané na vecné opisy reality, pričom detaily umocňujú absurdnosť situácií. Hoci uplynulo viac než pol storočia od týchto udalostí, ľudská pamäť by mala uchovať ich pamiatku. Vždy, keď sa objaví náznak návratu podobných hrôz, mali by ožiť v kolektívnej pamäti ako memento, aj prostredníctvom básnických výpovedí.

Knížka osmi krátkých povídek, v nichž autorka vzpomíná na svůj život, krutě poznamenaný válkou a internací v koncentračním táboře. Před čtenářem se odvíjí osud dívky, mladé ženy, manželky a matky, která se už nikdy nedokáže zbavit hrůzných zážitků, jež přervaly šťastné dětství a dospívání v harmonické rodině. Nacistická okupace, vyloučení ze školy a matčina předčasná smrt předznamenaly transport do Terezína a později do Osvětimi, které autorka jako zázrakem přežila. Ve všech prózách se minulost prolíná s přítomností v rafinované kompozici, v níž nejdůležitější roli hraje čas, spojující události z různých rovin v životě jednotlivce i národa. Kultivované, jazykově vytříbené nesentimentální prózy.

Přísně tajné! Literatura faktu 3/2006. Jiří Bílek - Příběhy z temného úsvitu českých dějin, Jiří Kovařík - Poslední boj krále Přemysla Otakara II., Karel Kýr - Mormoni, Vladimír Dolínek - Rakouské raketomety v 19.století, Karel Richter - Rok pohnutých událostí, Libor Nedorost - Sokolské pluky Stráže svobody, Milan Hulík - Kde ty hroby jsou, kde jsou ti vojáci?, Věra Weislitzová - Uvězněné sny, Petr Vokáč - Senzace století, Roman Cílek - "...Když chtěla jsem padnout!", Karel Šimek - Most u Remagenu, Jindřich Marek - Záhada kadetky, Richard Sobotka - Dělostřelecká tvrz "Bouda", Antonín Benčík - Neblahé důsledky hokejového vítězství, Miroslav Kučera - Ztracená zpěvačka, Ivan Brož - Smrt prvního diplomata světa.