Dana Hamplová Poradie kníh

Za posledních dvacet let došlo v České republice k zásadnímu nárůstu počtu studentů na vysokých školách. Jedním z důsledků je, že v naší populaci vzrostly podíly osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním na dvojnásobek. Prudký rozvoj vzdělávacího systému vyvolává řadu otázek. Mění se vztah mezi vzděláním, chováním, hodnotami a postoji? Rozevřela se v posledních třech desetiletích propast mezi lidmi s nižším a vyšším vzděláním, nebo se naopak rozdíly mezi nimi stírají? Kniha se zabývá vzdělanostními skupinami v současné české společnosti. Na vybraných životních výsledcích ukazuje, do jaké míry vzdělanostní úroveň ovlivňuje život člověka. Ovlivňuje vzdělání čím dál silněji individuální životní dráhy? Autoři a autorky jednotlivých kapitol analyzují data z aktuál­ních sociologických šetření a nabízejí odpovědi na všechny tyto důležité otázky.

Může být atraktivita chápána jako investiční strategie? Zvyšuje krása šance na vzestupnou sociální mobilitu a má větší vliv na úspěch než klíčové kompetence? Autoři publikace odpovídají na řadu otázek, jimž se zatím naše sociologie a ekonomie vyhýbaly, ačkoli světová ekonomie i sociologie roli krásy a atraktivity v úspěchu, práci i životě věnují čím dál větší pozornost. Publikace vychází z rozsáhlého výzkumu a věnuje se souvislostem mezi atraktivitou, vzděláním, profilem osobnosti, sebevědomím, povoláním a příjmy.

Kniha, kterou držíte v ruce, se zabývá otázkami štěstí a životní spokojenosti a snaží se zjistit, jak míra našeho štěstí a životní spokojenosti souvisí s tím, jak žijeme. Čtenářům přibližuje výsledky rady zahraničních výzkumů zaměřených na kvalitu života, zároveň se však snaží pomocí dat z velkých českých kvantitativních výzkumů ukázat, jak šťastní jsou Češi, kdo je mezi námi šťastnější a kdo naopak přílišnou spokojenost nevyjadřuje. Kniha je rozdělena do 7 kapitol, ve kterých se nejen zabýváme otázkou, co je štěstí a zda je lze měřit, ale lze v nich najít i odpovědi na následující otázky: • Opravdu platí, že bohatší lidé jsou šťastnější? A kolik peněz ke štěstí potřebujeme? • Vládne v Čechách blbá nálada a jsou Češi větší reptalové než jiní Evropané?

Kniha, kterou držíte v ruce, se zabývá otázkami štěstí a životní spokojenosti a snaží se zjistit, jak míra našeho štěstí a životní spokojenosti souvisí s tím, jak žijeme. Čtenářům přibližuje výsledky rady zahraničních výzkumů zaměřených na kvalitu života, zároveň se však snaží pomocí dat z velkých českých kvantitativních výzkumů ukázat, jak šťastní jsou Češi, kdo je mezi námi šťastnější a kdo naopak přílišnou spokojenost nevyjadřuje. Kniha je rozdělena do 7 kapitol, ve kterých se nejen zabýváme otázkou, co je štěstí a zda je lze měřit, ale lze v nich najít i odpovědi na následující otázky: • Opravdu platí, že bohatší lidé jsou šťastnější? A kolik peněz ke štěstí potřebujeme? • Vládne v Čechách blbá nálada a jsou Češi větší reptalové než jiní Evropané? • Jsou lidé, kteří spolu žijí bez sňatku, méně šťastní a spokojení než lidé žijící v manželství? • Opravdu nejsou ženy v domácnosti, na mateřské či rodičovské dovolené spokojené? • Přinášejí děti do života radost? A kolik by jich mělo být? • Může být na schůzování něco dobrého?

Hlavním cílem knihy je zmapovat vztah mezi rodinnou situací jedince a jeho celkovým zdravím a psychickou pohodou. Autorky knihy se zabývají vztahem mezi rodinným stavem a přítomností dítěte v domácnosti na straně jedné a hodnocením vlastního zdravotního stavu, výskytem zdravotních omezení, zdravým životním stylem a duševním zdravím na straně druhé.

Tímto šestým svazkem se uzavírá série knižních publikací, které pod označením Soudobá sociologie začaly vycházet v roce 2006. Cílem celého projektu bylo zprostředkovat českému čtenáři informace o základních trendech soudobé světové sociologie. Poslední svazek řady obsahuje kapitoly, které jsou věnovány jednotlivým oblastem a specializacím sociologického bádání, tj. sociologii rodiny, města, venkova, sociální práce, medicíny, životního prostředí, sociální exkluze, práva, kriminologie, výchovy a vzdělávání, médií a masové komunikace, veřejného mínění, volného času, sportu, práce a řízení, politiky, armády, války, etnicity, náboženství a historické sociologii. Jednotlivé kapitoly jsou napsány čelnými odborníky z daných oblastí sociologického bádání.

Kniha se zabývá českou náboženskou scénou v posledních dvou desetiletí tak, jak ji zachycují akademické kvantitativní výzkumy náboženství a další statistiky. První kapitola krátce shrnuje současné sociologické přístupy k tématu náboženství a probírá problémy sekularizace a desekularizace. Druhá kapitola se zabývá otázkou, zda a jak lze náboženství měřit, jaká jsou omezení a výhody kvantitativního přístupu, a krátce představuje použitá šetření. Další kapitoly se pak věnují konkrétním analýzám náboženské scény. Empirická část začíná rozborem posunů v náboženském vyznání, návštěvnosti bohoslužeb, postojům k církvím a sympatiím k náboženským systémům. Poté přechází k otázce obsahů náboženské víry a jejich popularity v české společnosti. Dále jsou rozebírány rozdíly v religiózním chování i postojích a obsazích víry podle základních sociodemografických charakteristik – věku, pohlaví, vzdělání a socioekonomického postavení.

Práce sleduje, jak evropské státy finančně podporují rodiny s dětmi a jak se tato podpora odráží na životní úrovni různých typů rodin. Monografie se soustředí na Českou republiku a další země střední a východní Evropy.