Dana Hamplová Poradie kníh (chronologicky)

Za posledních dvacet let došlo v České republice k zásadnímu nárůstu počtu studentů na vysokých školách. Jedním z důsledků je, že v naší populaci vzrostly podíly osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním na dvojnásobek. Prudký rozvoj vzdělávacího systému vyvolává řadu otázek. Mění se vztah mezi vzděláním, chováním, hodnotami a postoji? Rozevřela se v posledních třech desetiletích propast mezi lidmi s nižším a vyšším vzděláním, nebo se naopak rozdíly mezi nimi stírají? Kniha se zabývá vzdělanostními skupinami v současné české společnosti. Na vybraných životních výsledcích ukazuje, do jaké míry vzdělanostní úroveň ovlivňuje život člověka. Ovlivňuje vzdělání čím dál silněji individuální životní dráhy? Autoři a autorky jednotlivých kapitol analyzují data z aktuál­ních sociologických šetření a nabízejí odpovědi na všechny tyto důležité otázky.

Může být atraktivita chápána jako investiční strategie? Zvyšuje krása šance na vzestupnou sociální mobilitu a má větší vliv na úspěch než klíčové kompetence? Autoři publikace odpovídají na řadu otázek, jimž se zatím naše sociologie a ekonomie vyhýbaly, ačkoli světová ekonomie i sociologie roli krásy a atraktivity v úspěchu, práci i životě věnují čím dál větší pozornost. Publikace vychází z rozsáhlého výzkumu a věnuje se souvislostem mezi atraktivitou, vzděláním, profilem osobnosti, sebevědomím, povoláním a příjmy.

Kniha, kterou držíte v ruce, se zabývá otázkami štěstí a životní spokojenosti a snaží se zjistit, jak míra našeho štěstí a životní spokojenosti souvisí s tím, jak žijeme. Čtenářům přibližuje výsledky rady zahraničních výzkumů zaměřených na kvalitu života, zároveň se však snaží pomocí dat z velkých českých kvantitativních výzkumů ukázat, jak šťastní jsou Češi, kdo je mezi námi šťastnější a kdo naopak přílišnou spokojenost nevyjadřuje. Kniha je rozdělena do 7 kapitol, ve kterých se nejen zabýváme otázkou, co je štěstí a zda je lze měřit, ale lze v nich najít i odpovědi na následující otázky: • Opravdu platí, že bohatší lidé jsou šťastnější? A kolik peněz ke štěstí potřebujeme? • Vládne v Čechách blbá nálada a jsou Češi větší reptalové než jiní Evropané?

Kniha, kterou držíte v ruce, se zabývá otázkami štěstí a životní spokojenosti a snaží se zjistit, jak míra našeho štěstí a životní spokojenosti souvisí s tím, jak žijeme. Čtenářům přibližuje výsledky rady zahraničních výzkumů zaměřených na kvalitu života, zároveň se však snaží pomocí dat z velkých českých kvantitativních výzkumů ukázat, jak šťastní jsou Češi, kdo je mezi námi šťastnější a kdo naopak přílišnou spokojenost nevyjadřuje. Kniha je rozdělena do 7 kapitol, ve kterých se nejen zabýváme otázkou, co je štěstí a zda je lze měřit, ale lze v nich najít i odpovědi na následující otázky: • Opravdu platí, že bohatší lidé jsou šťastnější? A kolik peněz ke štěstí potřebujeme? • Vládne v Čechách blbá nálada a jsou Češi větší reptalové než jiní Evropané? • Jsou lidé, kteří spolu žijí bez sňatku, méně šťastní a spokojení než lidé žijící v manželství? • Opravdu nejsou ženy v domácnosti, na mateřské či rodičovské dovolené spokojené? • Přinášejí děti do života radost? A kolik by jich mělo být? • Může být na schůzování něco dobrého?

Hlavním cílem knihy je zmapovat vztah mezi rodinnou situací jedince a jeho celkovým zdravím a psychickou pohodou. Autorky knihy se zabývají vztahem mezi rodinným stavem a přítomností dítěte v domácnosti na straně jedné a hodnocením vlastního zdravotního stavu, výskytem zdravotních omezení, zdravým životním stylem a duševním zdravím na straně druhé.

Tímto šestým svazkem se uzavírá série knižních publikací, které pod označením Soudobá sociologie začaly vycházet v roce 2006. Cílem celého projektu bylo zprostředkovat českému čtenáři informace o základních trendech soudobé světové sociologie. Poslední svazek řady obsahuje kapitoly, které jsou věnovány jednotlivým oblastem a specializacím sociologického bádání, tj. sociologii rodiny, města, venkova, sociální práce, medicíny, životního prostředí, sociální exkluze, práva, kriminologie, výchovy a vzdělávání, médií a masové komunikace, veřejného mínění, volného času, sportu, práce a řízení, politiky, armády, války, etnicity, náboženství a historické sociologii. Jednotlivé kapitoly jsou napsány čelnými odborníky z daných oblastí sociologického bádání.

Kniha se zabývá českou náboženskou scénou v posledních dvou desetiletí tak, jak ji zachycují akademické kvantitativní výzkumy náboženství a další statistiky. První kapitola krátce shrnuje současné sociologické přístupy k tématu náboženství a probírá problémy sekularizace a desekularizace. Druhá kapitola se zabývá otázkou, zda a jak lze náboženství měřit, jaká jsou omezení a výhody kvantitativního přístupu, a krátce představuje použitá šetření. Další kapitoly se pak věnují konkrétním analýzám náboženské scény. Empirická část začíná rozborem posunů v náboženském vyznání, návštěvnosti bohoslužeb, postojům k církvím a sympatiím k náboženským systémům. Poté přechází k otázce obsahů náboženské víry a jejich popularity v české společnosti. Dále jsou rozebírány rozdíly v religiózním chování i postojích a obsazích víry podle základních sociodemografických charakteristik – věku, pohlaví, vzdělání a socioekonomického postavení.

Práce sleduje, jak evropské státy finančně podporují rodiny s dětmi a jak se tato podpora odráží na životní úrovni různých typů rodin. Monografie se soustředí na Českou republiku a další země střední a východní Evropy.

Rodinné a pracovní starty jsou v sociologii součástí procesu přijetí sociálních rolí spojených se statusem dospělého, známého jako přechod do dospělosti. Zatímco některým tranzicím, jako je vstup do prvního partnerského soužití či rodičovství, byla věnována velká pozornost, další témata zůstávala opomíjena. Publikace se zaměřuje na počátky pracovních a rodinných drah mladých mužů a žen a usiluje o přispění k diskusi o de-standardizaci životních drah a rostoucí nestabilitě pracovních drah. Čerpá z kvantitativních výzkumů v České republice a mezinárodních projektů, stejně jako z kvalitativních dat a sofistikovaných statistických metod. V monografii se zkoumá, zda v průběhu 90. let vzrostla nestabilita pracovních drah, a zda jsou rodinné situace dnešních mladých lidí rozmanitější než u těch, kteří dospěli před rokem 1989. Dále se analyzují důvody přijetí nestandardních rodinných drah, měnící se představy o sociální definici dospělosti a ideálním časování narození prvního dítěte. Kniha se také zabývá tím, jak český sociální stát podporuje rodiče malých dětí v návratu do zaměstnání a zda je od práce odrazuje, a jak si Česká republika stojí v mezinárodním srovnání.

Studie zpracovává data z reprezentativního výzkumu české religiozity uskutečněného v rámci Mezinárodního programu sociálního výzkumu ISSP v roce 2008.

Publikace se pokouší zmapovat některé aspekty jedné z významných proměn české rodiny po roce 1989 - mimomanželské plodnosti.

Sociologické a demografické studie věnované problematice životního cyklu s důrazem na rodinu a její postavení v různých fázích lidského života. Sborník. Jednotlivé stati analyzují současný stav české společnosti. Sledují jednotlivé fáze životního cyklu z hlediska posunu od tradiční rodiny k rodině moderní (rodinné vztahy, odchod dětí z rodiny, výběr partnera, sňatečnost, reprodukční chování mladé populace, rodičovství i postavení seniorů ve společnosti). Současné trendy sledují v procesu jejich vzniku (zhruba od 70. - 80. let 20. stol.) a srovnávají je s obdobnými procesy v ostatních evropských zemích.

Studie zkoumá problematiku životní spokojenosti a štěstí českých mužů a žen v šetření ISSP 2002.

Zmapování vztahu mezi vzděláním českých žen a jejich demografickým chováním. Vzdělání je považováno za významný socioekonomický a kulturní faktor, který ovlivňuje jak postoje, tak reálné chování lidí. V tomto případě se autorky zaměřují na české ženy, jejich sňatečnost a reprodukční chování (vstup do manželství, plodnost, otázku třetího dítěte) v závislosti na vzdělání. Sociologicko-demografické texty analyzují daný problém v české společnosti. Opírají se o řadu sociologických teorií, využívají data z různých výzkumů a projektů (včetně dat ze Sčítání lidu a projektu Šetření rodiny a reprodukce z roku 1997). Výsledkem výzkumů a analýz je zjištění, že plodnost souvisí se vzděláním matky - čím vyšší vzdělání ženy, tím nižší počet dětí. Demografické údaje zahrnují období od 50. let 20. století až do současnosti, tj. počátku 21. století.

Kniha vychází z empirického šetření Mladá generace 1997 zaměřeného především na postoje k rodině, rodičovství, partnerství a reprodukční chování mladých svobodných lidí ve věku 18 - 30 let.

Lingvista ze severu se stal misionářem mezi jihoamerickými indiány. Jedině proto, že se stal jedním z nich a přijal jejich způsob života, mohli pochopit, co jim chce sdělit.. Doslov Mnislav Zelený