Dagmar Štětinová Knihy

Roztomilé pohádky o zvířátkách, která přemýšlejí a jednají jako lidé, jsou určeny dětem od 4 do 10 let věku. Kniha je vhodná pro mimočítankovou četbu. Barevné ilustrace V. Klimtové jsou na každé straně knihy.

Pro milovníky starší historie zajímavá, bohatě ilustrovaná knížka pověstí Z rytířských dob Čech a Moravy. Autorka je čtenářům známá především z knih pro děti a mládež. Přibližuje ale i dospělým čtenářům ojedinělým způsobem, vřelým vztahem k českému jazyku a historii, příběhy většinou známé méně, či dosud neznámé.

Malá dětská slovní encyklopedie (když se někdy děti ptají, co ta slova znamenají) chce děti poučit i pobavit. Není to jen výběr slov zapomenutých či neznámých, ale také málo používaných, za kterými si děti neumí pojmenovanou věc či výraz pro činnost představit. Slova slyšená z mluvy rodičů, babiček a dědů, nebo přečtená v knihách. Je zde několik desítek různých slov a encyklopedie se snaží jejich význam a vznik čtivou formou přiblížit.

Kniha z členské knižnice nakladatelství Svoboda. Stovky barevných i černobílých fotografií, maleb, náčrtů a kreseb. Kniha, upravená formou "koláže" beletristických děl, o naší domovině v próze, ale částečně i v poezii.

Autorka pohádek a historických příběhů tentokrát ojedinělým způsobem připravila výběr pozoruhodných pohádek z různých koutů Evropy. Okrášlila je svou fantazií, přidala kus vlastního srdce a někde použila i kus verše.Knížku, ke které se budou rádi vracet děti i jejich rodiče.

Po čtenářském úspěchu knihy Z rytířských dob Čech a Moravy, kterou nakladatelství MarieTum vydalo v roce 2007, připravila autorka Dagmar Štětinová další příběhy, legendy a skazky z rytířských dob země české i moravské. Zaveden vás opět do zámků i chatrčí, k uklířům i králům, mezi světce, hříšníky, tuláky i poustevníky. Přibliží vám svým vřelým vztahem k českému jazyku i k historii příběhy méně známé či dosud neznámé. Vypravěčské mistrovství Dagmar Štětinové je skutečným lékem pro duši současného mladého i dospělého čtenáře a odpoutá ho od problémů dnešní hektické a přetechnizované doby.

Kniha je ojedinělá svým obsahem i zpracováním. Vyžadovala tři desítky let studia, složitého a napínavého pátrání i zpracování. Jedna se o genealogickou beletrizovanou literaturu faktu. Postavy českých rytířů z Neuberka, zejména čtyř zasloužilých generací, procházejí dějištěm 300 let, od staroměstské exekuce, po první pozemkovou reformu. Autorka se věnuje i muži, který pomáhal zakládat archeologickou sbírku Národního muzea a sleduje osud poslední rytířky, která roku 1970 musela opustit vlast a ke které se osud zachoval velice nerytířsky. Kniha se dotýká i existence a osudu barokního zámku Neuberk u Mladé Boleslavy a podává dosud nikde nepublikované informace pro genealogy, historiky, pracovníky kultury a památkové péče, studenty, apod.

Napsala: Dagmar Štětinová Ilustrace: Inka Delevová

Knihu o Máchově milence Eleonoře (Lori) Šomkové (1817-1891) napsala autorka s cílem představit veřejnosti tuto tehdy velice mladou dívku, kterou literární historici odbývali několika větami a označením většinou pohrdavým "nicka". Autorka sleduje vývoj vztahu milenecké dvojice až k plánované svatbě, které předcházel porod Ludvíčka, syna Máchova, a ke všem těžkostem a tragédiím života Lori až k její smrti. Odhaluje i zajímavosti, se kterými se mnohý čtenář setká poprvé.

Legenda a skutečnost Tento nejznámější český loupežník a mordýř se nesmazatelně zapsal do dění na českosaském pomezí a za svého života dokázal to, co se daří jen výjimečně – stát se legendou, která vstupuje do kramářských písní i c.k. tisku – a jemuž lidé dodnes na jeho hrob v řepském klášteře kladou kytky. Pro prostý český lid se stal vybájenou obdobou slovenského Jánošíka; humanistické sklony „strašlivého lesů pána“ je ovšem ve světle faktů nutno brát se značnou rezervou. Babinský poznal peklo i ráj. Největšímu z hříšníků své doby bylo dáno zemřít jako zahradník milovaný jeptiškami za zdmi kláštera Boromejek a prožít tak lidský příběh v pozoruhodné plnosti…

Pohádky a jiná vyprávění ze středočeské krajiny V pestrobarevném věnečku se skrývá třicet pět půvabných kvítků. Co kvítek, to jedna ryze česká pohádka a v každé příběh, veselý i tklivý, krátký i dlouhý, o dobru a zlu, o lásce a nenávisti, o pomstě a spravedlivé odplatě. Vystupují v nich vodníci, víly, čerti, zlé čarodějnice i dobří čarodějové, rytíři a kněžny, stateční mládenci a krásné panny. Inu, tak jak to v českých pohádkách bývá... Sbírku pohádek ze středních Čech autorka sestavila a napsala na základě dlouholetého pátrání ve starých kronikách, v archivech a muzeích; mnohé z pohádkových motivů získala také od místních kronikářů či je slyšela ve vyprávění pamětníků. Od 5 let. Ilustrovala Julie Svobodová.

Krásná a dojemná, nesmírně však poučná pohádka o lidské pýše a cti otevírá toto nové dílko spisovatelky Dagmar Štětinové. Autorka Rytířů země české a Golema Prahy rudolfinské se v nakladatelství Fontána uvedla dílem Babinský, strašlivý lesů pán - a nyní vstupuje do povědomí našich nejmladších čtenářů Pohádkami a pověstmi z hradů a podhradí, sestavenými v malou sbírku, již vyzdobila vlastními ilustracemi. Ani tam nezaniká citlivý a lidský autorčin rukopis; po povídkách pro zasmání jako je Jeník Tomuvěř nebo například Hraběcí kalhoty, fantastický příběh O kostlivci, kterého nechtěli nechat spát, poučnou pověstí o lži a pomluvě Čarodějka Dara končí kniha jak jinak než příběhem o věčnosti lidské lásky, nad kterým se jistě pozastaví dospělý i dětský čtenář.

"Zrození je zločin, který se trestá smrtí". Z této Voltairovy myšlenky vychází dramatický, hluboce lidsky pojatý a dojímavý příběh ženy, která ztrácí, trpí a znovu hledá. Autorka nevšedním způsobem a citlivým jazykem nahlíží do lidské duše a kreslí příběh, který se bezpochyby dotkne každého vnímavého člověka.

Knížka pražských legend, pověstí a zkazek, jež se dochovaly do našich časů, přidává se čestně k celé řadě děl, která oslavila Prahu veršem i prózou, poezií i díly historickými. Všechny generace nejen pražských, ale i českých a moravských čtenářů se rády seznamují s životem svého hlavního města, o kterém pějí oslavné písně i zahraniční hosté. Nazývají Prahu čarovnou, mystickou, a nacházejí zde inspiraci mnozí umělci. Autorka v této knize zachytila kromě známých pověstí třeba o Libuši a Václavovi příběhy dosud neznámé nebo málo známé. Vypráví zejména o událostech ze života představitelů české šlechty - hrabě Deym, hraběnka Štenberková, hrabě Černín, rytíři z Neuberka, Kober z Koberšperka, hrabě F. A. Špork, ale také o postavách známých z Malé Strany a Starého Města, jako byl švec Materna, Golem, Tycho de Brahe. Čtenář se dozví i o vzniku pražských částí zvaných Chvaly, Kyje, Hrdlořezy. Mnohokrát již v jejích knihách osvědčené autorčino vypravěčství je zárukou, že se knížka zalíbí dospělým i mládeži. Pozoruhodné je také to, že si dílo Dagmar Štětinová vyzdobila vlastními ilustracemi.

Autorka sbírala svoje pohádkové motivy po celých středních Čechách - hledala je v archivech a muzeích, ale vyptávala se i kronikářů či pamětníků různých lidových pověstí a zkazek. Často mohla ve své práci vycházet pouze z kusých záznamů, jež rozvíjela do ucelenější podoby dětských próz - dotvářených fantazií a také svéráznými rysy středočeské krajiny v proměnách staletí. Právě zde se vše odehrává, ať již jde o děje vážné nebo veselé, kouzelné nebo opravdové, dobrodružné či poetické. Každý malý ctitel pohádek má tedy mnoho možností vybírat si, co by mu zrovna mohlo padnout do noty - nebo naopak, při čem se mu bude večer nejlépe usínat. Tak tedy: Dobrou noc + Dobrý den - s dobrou pohádkou, která potěší. ...

Zkušená a oblíbená autorka historických témat nás zavádí do kruté doby 19. století. Strhující děj je inspirovaný skutečnou událostí a zaujme svou dramatičností a mistrovskou autorčinou vyprávěcí schopností, která se čtenáře hluboce dotkne a nabídne mu silný citový prožitek.