Ondřej Beránek Knihy

Publikace českého arabisty zkoumá vývoj a hlavní rysy Saúdské Arábie na přelomu tisíciletí. Autor umisťuje dynamiku saúdského státu do širšího politického kontextu a vysvětluje ji prostřednictvím faktorů, které mají klíčový vliv na současnou podobu země a její budoucí vývoj. Zaměřuje se zejména na saúdskou domácí politiku a zahraniční vztahy v období po válce v Zálivu v letech 1990–1991. Rozebírá vývoj panovnické rodiny, život a učení Muhammada ibn Abd al-Wahhába i současnou pozici jeho salafíjských dědiců ve společnosti. Nezapomíná ani na saúdskoarabskou domácí opozici, jež vážně ohrožuje stabilitu země, a popisuje její různé formy od sunnitského politického aktivismu, liberálního kriticismu, šíitské a kmenové opozice až po militantní džihádistické ideologie, jejichž nejznámější tváří je Usáma bin Ládin. V neposlední řadě se zabývá i vztahy Saúdské Arábie s jejím tradičním strategickým spojencem Spojenými státy a rozebírá dopady, jaké na toto spojenectví měly události z 11. září.

V 14. století byly vzdálenosti mezi kontinenty značné, a komunikace trvala týdny, měsíce či roky. Přesto je fascinující zkoumat, jak v různých částech světa fungovaly vybrané fenomény. Publikace se zaměřuje na vytváření a zdroje panovnické autority, teoretické koncepty, praxi a reprezentaci legitimity vládní moci. Více než třiceti odborníkům, včetně historiků, orientalistů, filologů a kulturních antropologů, se podařilo sestavit komplexní pohled na to, jak se legitimita moci formovala v různých kulturních a politických systémech napříč kontinenty. Čtenář tak získává plastický obraz světa 14. století, jeho geografické a sociokulturní různorodosti, a množství historických, filozofických a ideových tradic, které spoluvytvářely kulturní prostředí v daných regionech. Autoři a editoři publikace se snažili překonat evropocentrické vnímání historie, a proto zahrnuli kultury a tradice, které jsou v širším povědomí méně známé. Tyto perspektivy mohou obohatit náš pohled na středověký svět a jeho jednotlivé části, přinášejíce nové impulzy a podněty k zamyšlení.

Islámský stát (IS) s nečekanou rychlostí a brutalitou vtrhnul v roce 2014 skrze zpravodajství do našeho povědomí a od té doby nepřestává vyvolávat mnoho emocí i otázek. Jak chce, abychom jej viděli – a jaký doopravdy je? Jde o do krajnosti dotaženou radikalizaci islamismu či spíše brutální podobu islamizace extremismu? A z jaké perspektivy se nejlépe dobereme odpovědi? V kontextu IS západní média často zmiňují slovní spojení „kultura smrti“. Smrt, záhrobí a očekávaný konec světa hrají zásadní roli v rétorice IS, stejně jako v propagandě, kterou tak účinně ohromují Západ. Bez smrti a záhrobí, a to v mnoha jejich aspektech a rovinách vnímání, je zkrátka přemítání o IS předem odsouzeno k neúplnosti. Smrt „obětujícího se mučedníka“ IS na bojovém poli jako nepřekonatelná bojová taktika; smrt jako vysvobození pro Onen svět plný rajských příslibů v barvité a dramatické propagandě IS; nekompromisní hroboborectví jako radikální přístup k posledním věcem člověka; tedy smrt oslavovaná, zasazovaná do univerzálního kontextu apokalyptického boje sil Dobra a Zla, teologicky rozebírána v souvislostech mučednictví či umně propagandistiky ošetřená v mediálních vzkazech IS směrem na Západ – to vše, a mnohem více, rozebírá monografie editorů Ondřeje Beránka a Bronislava Ostřanského, vědeckých pracovníků Orientálního ústavu AV ČR.

Káhirský rodák Sun‘alláh Ibráhím je jedním z nejčastěji překládaných arabských spisovatelů. Svou absurdně laděnou novelou Komise, v níž se realistické a magicko-realistické prvky prolínají s metodami kinematografického stylu, vytyčil nový směr egyptské románové tvorby. Dějem novely je střet bezejmenného hrdiny s Komisí, jejíž jednání vychází z bizarních pohnutek a nemá žádný konkrétní cíl. Je synonymem překotného a nepřehledného vývoje Egypta v době prosazování „politiky otevřených dveří“, kdy bylo mnoho lidí donuceno hledat nový smysl života a přizpůsobit se novému hodnotovému systému, jenž je v knize symbolizován Coca-Colou. Komise je nadčasovou generační výpovědí, v níž Egypťan Sun‘alláh Ibráhím navázal na poetiku díla F. Kafky a na pozadí skutečných historických událostí vytvořil příběh charakterizovaný snovou atmosférou a hlubokou beznadějí.

Islámská čítanka je didaktickou příručkou, která na souboru reprezentativních a paralelně dvoujazyčných příkladů (zrcadlově česky a arabsky) představuje klíčové žánry i tematické segmenty této náboženské literatury. Vedle uvedení do lexikálních specifik daného písemnictví zahrnuje různě profilované ukázky ze středověkého kontextu (od hadíthů a koránské exegeze až k fatvám a teologickým traktátům) i z tvorby moderní a soudobé. Názorně tak přibližuje rozmanité proudy a tendence v islámu v jejich komplexnosti i nejednoznačnosti, jež zahrnují jak radikální sklony, tak i jejich liberálně a ekumenicky ukotvené protipóly. Tato publikace, v češtině bezprecedentní, je určena nejenom studentům arabistiky a islamologie, jimž arabsko-české podání umožní praktické seznámení se s různými žánry i polohami náboženského psaní muslimů, ale rovněž širšímu okruhu zájemců o islám.

Kniha se věnuje dějinám charity v islámu a upozorňuje i na negativní aspekty spjaté pouze s některými islámskými charitativními organizacemi, jejichž aktivity se točí zejména kolem džihádu a snahy o šíření islámu.

Během nemnoha let se islám ze vzdáleného a exotického předmětu rozprav odborníků a publicistů stal tématem vskutku celonárodním. Diskuse o muslimech často představují pouhou část širších střetů, bez jejichž mediálních i politických přesahů si současné dění dokážeme jen stěží představit. Pře o toto velké nadosobní téma přitahují dnes svou naléhavostí a nezřídka i vyhroceností pozornost velké části našich spoluobčanů. Kniha Stíny minaretů: Islám a muslimové jako předmět českých veřejných polemik editorů Ondřeje Beránka a Bronislava Ostřanského, vědeckých pracovníků Orientálního ústavu AV ČR, chce vydat jisté svědectví doby a zároveň nabídnout čtenářům sérii podnětných zamyšlení nad klíčovými oblastmi zdejšího střetávání i míjení se, pokud jde o islám. Představuje úvahy dvaadvaceti osobností (mj. akademiků, novinářů, politiků, a to muslimů i nemuslimů) o otázkách, jež v praxi vyvolávají nejčastější neshody, a pokouší se tak o inspirativní vhled do této bouřlivé a nejednoznačné problematiky.

Každý ví, co je to film. Ale jen málokdo si dokáže dopodrobna představit, kolik lidí a jak dlouhou dobu běžný celovečerní film pomáhá natočit a představit divákům. Víte třeba, co jsou to brunclíci, proč se píše tolik verzí scénáře a co přesně dělá paní, které se říká skriptka? Které triky v dnešní době vznikají před kamerou a které v počítači? Proč filmy potřebují své architekty? Komu se říká tajemným slovem cameo? Co má společného lokační skaut s členem skautského oddílu? Anebo, k čemu všemu je filmařům a jejich filmům užitečný filmový festival? Publikace, která volně navazuje na úspěšnou knihu Jak vznikl film (Argo,2017), bude vedle hlavního textu obsahovat opět také experimentální část plnou návodů připravených propagátorkou animovaných filmů Karolínou Čížkovou, která dětem i dospělým ukáže, jak si v domácích podmínkách natočit a rozšířit opravdový film. Kniha bude doplněna bohatými ilustracemi, jejichž autorem je opět Nikkarin. Kniha je určena pro zvídavé čtenáře od 8 let, ale i pro mnohem starší nebo pro celou rodinu.

Začátek roku 2011 přinesl do řady arabských zemí změnu v podobě svržení několika dlouhověkých a zdánlivě neotřesitelných režimů. Byla to právě éra těchto autokratických režimů, která definovala podobu velké části Blízkého východu mnohdy už od padesátých let 20. století a která po sobě zanechala nefunkční politické instituce, občanskou společnost a do značné míry i ekonomiku. Přes odstup dvou let je stále příliš brzy na definitivní názory o povaze a dopadech revolučních událostí. Snahou autorů této knihy je především popsat různé jevy a geopolitické změny, k nimž v souvislosti s revolucemi došlo. Zabývají se důvody, které vedly k pádu tří režimů v severní Africe, ekonomickými aspekty revolucí, vývojem politického islámu (v jeho liberálních i konzervativních podobách), dopadem událostí na regionální (Izrael, Turecko) i mezinárodní aktéry (USA, EU) a konečně i íránským vměšováním v Bahrajnu a postavením Saúdské Arábie. Vychází v edici 21. století.