Magdaléna Platzová Poradie kníh

Exploring the life of Felice Bauer, the first fiancée of Franz Kafka, this novel delves into their complex relationship and the emotional turmoil that inspired Kafka's poignant "Letters to Felice." Through intimate insights and historical context, the narrative reveals the struggles of love, creativity, and the impact of Kafka's literary genius on their lives. The story intricately weaves personal letters with the challenges of their engagement, offering a deep understanding of both Felice and Kafka's world.

Československá socialistická republika, rok 1989. Magdaléně je čerstvých 17 let, chodí do 4.B na pražském gymnáziu, touží po lásce, ale ještě víc po tom žít ve svobodné zemi. Bojí se policejních obušků, ale přesto chodí demonstrovat a Václav Havel je jejím hrdinou. Pak přijde Sametová revoluce. “Máme holý ruce” je autentický deník studentky z doby převratu, ale zároveň i historický román, ve kterém jsou popsány události tak, jak se skutečně staly.

Druhá strana ticha je román o konkrétních výzvách současného světa. Je o tom, o čem se mezi manželi nemluví. O tichu mezi člověkem a Bohem. O různých způsobech bezdomovectví, ať už v luxusních domech s bazénem nebo ve výklencích domů a na lavičkách v parcích. Je o místech, kde jsme vyrůstali a která se stávají domovem až potom, co jsme je opustili. O nenápadném počátku stárnutí a vnitřní prázdnotě, která bolí. Je také o jednom skutečném evropském městě se dvěma řekami, jednou zelenou a druhou modrou.

Nový román Magdalény Platzové vypráví o idealistech z konce 19. století a o těch dnešních, kempujících v ulicích Manhattanu. Příběh se odvíjí od nezdařeného atentátu na pittsburgského podnikatele z přelomu 19. a 20. století Johna C. Kolmana. Devatenáctiletý útočník Andrej B. stráví následných čtrnáct let v nejtěžším žaláři, svého snu o svobodném člověku se ale nevzdá. Po propuštění se stane jednou z nejoriginálnějších postav amerického anarchismu. V roce 1919 jsou anarchisté ruského původu z Ameriky deportováni, Andreje a jeho životní souputnici Luisu čeká hořké zklamání v porevolučním Rusku, pak útěk do Berlína a nakonec exil ve Francii. V Evropě po první světové válce si státní aparáty přehazují nepohodlné jedince jako horké brambory, za povolení k pobytu se platí duší. Anarchista je též román o muži ve stínu ženy, o lásce jako závislosti, lásce až za hrob. O dospívání a stárnutí, o životě na Manhattanu. A také o tom, že když se někdo někoho pokusí zabít, je s ním v jistém smyslu spojen navždycky.

Set against a backdrop of political upheaval, the narrative explores the lives and passions of individuals involved in radical movements, ranging from early anarchist plots to the contemporary Occupy Wall Street protests. As characters navigate their convictions and relationships, the story delves into the complexities of love intertwined with activism, showcasing the personal sacrifices and struggles faced by those who dare to challenge the status quo.

"Toník" je knížka o tom, co fascinuje každé dítě. O tajemství. Co z příběhu Toník zažil, co se mu zdálo a co si vymyslel? A potká ještě někdy Lauru? Versailleská zahrada, kde se spolu skamarádili, začíná tam, kde končí svět tak, jak ho známe. Skutečných světů je spousta, píše v knize Magdaléna Platzová. S tím, jak dospíváme, jako by pro většinu z nás zůstal jen ten jediný, všednodenní. Možná nám ale jen schází strýc Artur a teta Aurora. Klíč k jiným světům, který by nám od nich přišel poštou na dobírku tak jako Toníkovi.

Autorka románu Aaronův skok předkládá čtenářům novou knížku povídek, jejichž hlavním tématem jsou mezilidské vztahy a dějištěm celá Evropa. Vypravěči jsou muži nejrůznějšího věku i založení. Autorka citlivě popisuje detaily, které mnohdy určují velké životní posuny, obtížnost dorozumění ve věcech vztahů, drobná bolestivá tajemství i skryté rány, jež se nevysloveny pod povrchem nehojí a mohou zraňovat i ty, které zraňovat nechceme. Každá z povídek působí dojmem dokonale vyhlazeného oblázku: pevného, tvarově vybroušeného, s pevným jádrem.

Aus der Perspektive der 88-jährigen Prager Künstlerin Kristýna wird die Geschichte ihrer jüdischen Freundin Berta Altmann erzählt. In den Zwanziger- und Dreißigerjahren war sie eine vielversprechende, aufstrebende Malerin, die in den Kreisen von Oskar Kokoschka, Alma Mahler und Paul Klee verkehrte. 1942 wurde sie nach Theresienstadt, später nach Auschwitz deportiert, wo sie 1944 starb. Ein israelisches Filmteam, das einen Dokumentarfilm über Berta drehen möchte, befragt Kristýna zu ihrer gemeinsamen Vergangenheit. Auch ihre 24-jährige Enkelin Milena entwickelt immer mehr Interesse an der Geschichte der Großmutter und schließt sich dem Filmteam an. Zwischen ihr und dem Kameramann Aaron, der Tschechen wie Deutsche zuerst pauschal verurteilt, entwickelt sich eine zarte Liebesbeziehung. Peu à peu wird die Mitschuld Kristýnas an Bertas Deportation aufgedeckt. Ein packendes und beeindruckendes Zeitporträt, das die Perspektive der Enkelgeneration nicht außen vor lässt. Die Figur Berta Altmann orientiert sich am Leben der Malerin Friedl Dicker-Brandeis, die in Theresienstadt Kinder zum Malen angeleitet und ermutigt hat. Zeugnis geben davon über 4.000 Kinderzeichnungen, die bis heute erhalten sind.

Píše se rok 1991. Devatenáctiletá dívka z Prahy, která má za sebou "maturitu, půlroční studium v Americe, neúspěšné přijímací zkoušky na vysokou školu a první lásku", získává stipendium na anglickou internátní školu, založenou známým indickým 0losofem. Rozhodující rok svého života stráví v komunitě, kde se mají studenti a učitelé navzájem osvobozovat, zbavovat strachu a společně "rozkvétat v dobru". Každodenní zkušenost je však pro mnohé z nich jiná. Přátelství, různé podoby lásky (i její nedostatek), společný život s lidmi z různých koutů světa, cesta do Indie a také "učení" zakladatele školy to vše hrdinku zasáhne v nejcitlivějším okamžiku, na prahu dospělosti. Poprvé čelí osamělosti, strachu ze smrti a ze života. Poprvé si klade otázku, na niž nezná odpověď a která se po návratu do Prahy promění v dlouhé a bolestivé tápání: jak má žít? Návrat přítelkyně není příběh, ale cesta. Trvá tři roky, vede přes hodně zemí, lidí a také knih. Na jejím konci nečeká odpověď jen její náznak.