Michal Kubát Poradie kníh

Focusing on presidential constitutional conventions, this research monograph explores their impact on the political systems of the Czech Republic, Slovakia, Hungary, and Poland. These unwritten rules of constitutional practice, rooted in political arrangements, influence the functioning and character of regimes. The study highlights the significant political implications of these conventions, making Central Europe an insightful case for understanding their role and effects in governance.

•Co jsou ústavní zvyklosti a proč jsou důležité? •Existují ve střední Evropě? A proč se tam o nich (ne)mluví? •Jak jsou pojímány v České republice? •Jak ovlivňují ústavní zvyklosti českou demokracii? •Proč se u nás týkají hlavně prezidenta? •A proč se některé prosadily, a jiné ne? Kniha je vůbec první českou ucelenou publikací, pojednávající o ústavních zvyklostech. Nabízí jejich systematický teoretický i empirický rozbor. Po teoretickém úvodu a krátkém exkurzu do středoevropských zemí se autoři přesouvají na území České republiky a vysvětlují, jak a proč se u nás ústavní zvyklosti vyvinuly a jak ovlivňují fungování českého demokratického režimu. Kromě těch etablovaných se věnují také pokusům prosadit některé další ústavní zvyklosti, které však nakonec neuspěly. Je pozoruhodné, byť ne překvapivé, že se české ústavní zvyklosti až na jednu výjimku týkají prezidenta republiky. Důvody jsou v knize popsány. Ústavní zvyklosti jsou mnohdy pojmem kontroverzním, nicméně často klíčovým, který je v každém případě dobré znát.

Giovanni Sartori (1924-2017) byl ikonou světové politologie. Zařadil se mezi zakladatele soudobé politické vědy, zejména pokud jde o její teoretické a konceptuální fundamenty. Bez jeho díla si nelze představit výzkum demokracie, diktatury, politických institucí, stran a stranických systémů, demokratických režimů apod. Sartori znal politiku jako málokdo. Politika byla jeho vášní, zkoumal ji náruživě, ale také s odstupem. Nikdy se jí totiž přímo neúčastnil, neváhal však vstupovat do vyhrocených politických debat. Kritizoval, hádal se, polemizoval, ale zároveň svým "myšlením proti" tvořil. Tato kniha analyzuje Sartoriho celoživotní vědecké dílo s důrazem na tolik v něm přítomnou polemičnost, která však vždy vyústila v něco nového. Představuje všechny Sartoriho hlavní teorie a koncepty, které byly velmi často výsledkem jeho nespokojenosti s existujícím stavem poznání a vzešly z úsilí o nalezení nápravy stavu věcí. Týká se to nejen příslušných tematických okruhů, které jsou tradiční a důležitou součástí výzkumu politologie či šířeji společenských a humanitních věd, ale rovněž politické vědy jako takové, jako celé vědecké disciplíny

Kniha se zaměřuje na marginální téma v politologickém výzkumu, a to studium politiky nejmenších evropských států s demokratickými formami vlády. Tento přístup může odhalit důležité aspekty a vztahy, které zůstávají v komparativní analýze větších států opomíjeny. Při zkoumání politiky malých států je důležité brát v úvahu jak prvky charakteristické pro suverénní státy (vnitřní i zahraniční politika), tak atributy typické pro komunální či regionální úroveň. Toto propojení různých rovin činí analýzu těchto států zajímavou a relevantní. Publikace je určena akademické veřejnosti se zájmem o komparativní politologii, politickou geografii a netypické aktéry v mezinárodním systému. Díky bohatému faktografickému obsahu jednotlivých případových studií je kniha doporučitelná i pro čtenáře zajímající se o historii, kulturu a politiku nejmenších evropských států. Tyto země, jejichž historické a politické formování bylo ovlivněno vývojem celého evropského kontinentu, představují unikátní relikty, což z nich činí fascinující objekty z pohledu politické vědy.

Poloprezidentský režim, přímá volba a pravidla hry. Kniha nabízí systematický rozbor českého demokratického režimu po zavedení přímé a všeobecné volby prezidenta v roce 2012. Autoři současný stav konfrontují s různými koncepcemi poloprezidencialismu, přičemž nabízejí vlastní definici a ptají se, zda se Česká republika v posledních letech posunula k poloprezidencialismu, nebo zda zůstává i nadále parlamentním režimem. Zvláštní pozornost je věnována otázce postavení prezidentů v české politice a společnosti se zaměřením na působení prvního přímo a všeobecně zvoleného prezidenta Miloše Zemana. Autoři docházejí k jednoznačnému závěru, že Česká republika zůstává parlamentním režimem, byť značně deformovaným a špatně fungujícím. Podrobně jsou rozebrány příčiny a následky tohoto stavu. Prezident Zeman v tom všem hraje důležitou a problematickou roli. Co je poloprezidentský režim? Proč je český režim parlamentní, a ne poloprezidentský? V čem spočívají deformace a potíže českého parlamentarismu a proč jsou tak vážné? Jaké postavení mají prezidenti v české politice a společnosti? Jak ovlivnilo zavedení přímé a všeobecné volby prezidenta českou politiku? Jakou roli v tom všem hraje prezident Miloš Zeman?

Populismus se v posledních letech stal jedním z klíčových konceptů politiky. Zejména volby do Evropského parlamentu v květnu 2014 se staly mezníkem, po kterém se z populismu stal skutečný celospolečenský fenomén. K pochopení úspěchu populistů v těchto volbách je však nutné nahlédnout do předchozích událostí, zejména je třeba zabývat se vztahem mezi nedávnou ekonomickou krizí a chováním populistů v jejím průběhu. Jak ukazují jednotlivé kapitoly této knihy, nová „vlna“ evropského populismu nebyla pouhou reakcí na ekonomickou krizi, ale byla rovněž podpořena úpadkem tradičních politických stran a jejich schopnosti nabídnout voličům atraktivní program. Tato kniha podává ucelený pohled na populismus ve zkoumaných státech. Předmětem výzkumu tedy nebyla jenom samotná populistická uskupení a jejich chování v době ekonomické krize, ale také politické prostředí jednotlivých zemí, v nichž tito populisté působí. V tomto ohledu publikace přináší specifický úhel pohledu na vnitropolitický vývoj v těchto státech (nejen) v průběhu ekonomické krize a napomáhá k pochopení celospolečenských procesů a změn, které tato krize přinesla. Kniha je určena jak studentům a akademikům s odborným zájmem ve studiu evropského populismu, tak širší čtenářské obci, která se chce dozvědět více o fenoménu, jenž v poslední dekádě výrazně proměnil evropskou politiku a hraje stále významnější roli v běžném životě každého z nás

Sborník příspěvků z oblasti komparativní politologie. Přináší texty, v nichž se čeští politologové mladší a střední generace zabývají vybranými aspekty české a středoevropské politiky. Jednotlivé stati analyzují různé stránky fungování českého politického systému. Sledují proměny české politické scény posledních let, zamýšlejí se nad rolí politických stran a prezidenta v naší společnosti, nad volebním systémem a jeho politickými důsledky či nad současnou politickou kulturou. -- Publikace vychází k životnímu jubileu sociologa a politologa Miroslava Nováka, k němuž se jako ke svému učiteli či významné autoritě oboru hlásí autoři jednotlivých příspěvků. Dílo M. Nováka připomíná stručný úvodní text.

Kniha nabízí systematický pohled na soudobý český parlamentní režim. Vysvětluje jak teoretický, tak i praktický kontext jeho fungování. Česká republika je zralá na reformu svého demokratického režimu. Český parlamentarismus je poškozen a dlouhodobě nefunguje, jak by fungovat mohl a měl. Jeho reforma je proto nanejvýš potřebná a měla by být uskutečněna. Ambicí knihy je navrhnout řešení, která by přinesla nápravu českého parlamentarismu.

Niniejsza publikacja jest próbą systematycznego opracowania ważnego fenomenu współczesnej polityki – opozycji politycznej. Autor stawia sobie za cel: po pierwsze – opisać najważniejsze istniejące podejścia i koncepcje opozycji politycznej, po drugie – przebadać tę problematykę pod kątem rozwinięcia i modyfikacji istniejących teorii. Ambicją pracy jest uzupełnienie istniejącej teorii własnymi spostrzeżeniami autora, nieraz polemicznej natury, a także przedstawienie propozycji rozwiązań wybranych problemów teoretycznych. Ze wstępu