Joseph Zobel Poradie kníh (chronologicky)

Le roman semi-autobiographique caribéen qui explore les relations raciales changeantes dans la Martinique coloniale du début du XXe siècle. Suivant la tradition de Black Boy de Richard Wright, le roman semi-autobiographique de Joseph Zobel, Rue Cases-Nègres, raconte le passage à l'âge adulte de José, un jeune garçon confronté à des questions de pouvoir et d'identité dans la Martinique coloniale. Alors que José passe de l'enfance à la jeunesse et des plantations rurales à l'urbanité de Fort-de-France dans sa quête de mobilité sociale, il est témoin et lutte contre les diverses manifestations de la suprématie blanche, à la fois subtiles et ouvertes, qui vont modifier le cours de sa vie. Son alliée dans cette lutte est sa grand-mère, M’man Tine, qui combat sa propre lassitude pour libérer au moins un enfant du village de la plantation, une rue de terre bordée de cabanes de travailleurs de la canne à sucre. L'œuvre maîtresse de Zobel est un puissant témoignage de la vie au XXe siècle en Martinique.

Dějištěm tohoto značnou měrou autobiografického vyprávění černošského autora je ostrov Martinique. Na osudech hlavního hrdiny, černošského chlapce, poznáváme ubohé živoření antillských domorodců, formálně sice zbavených otroctví, jejichž páni však, bílí, "si zachovali všechno to,co mělo připadnout černochovi jako odškodné za útrapy, které snášel v době obchodování s černochy. A tak mohou bez obav černochy dál odstrkovat, podrážet jim nohy, štvát na ně psy, týrat je po žalářích, neboť již déle než století udržují černochy v úmorném hladu a strachu, což obojí však nezpůsobuje rychlou smrt" (str. 293). Chlapcova babička pracuje do úpadu, aby její Jozé nemusil od dětství dřít v "dětských partách" na třtinovém poli. Matka má ruce zkrvavené, než udělá Jozé maturitu. Jozé, citlivý a přemýšlivý, poznal nespravedlnost kolonisačního vykořisťování: nikdy se "nestane krysou", nikdy se neodrodí svému lidu. Ačkoli Zobel "neukazuje svým černým krajanům jasné východisko z koloniál. útlaku", je jeho kniha "bojovnou, vášnivou kritikou vydřidušského panství francouz. kolonisátorů". (Z předml.)