Kari Hotakainen Knihy

Kari Hotakainen patrí k najvýznamnejším a najpopulárnejším fínskym spisovateľom. Venuje sa poézii, próze, literatúre pre deti, dramatickej tvorbe pre divadlá, televíziu a rozhlas. Hotakainen je známy najmä svojím ironickým humorom a bohatým rytmickým jazykom. Za divadelnú hru Punahukka (Červený vlk, 2005) získal autor prestížnu Cenu Severskej drámy 2006. Názov hry je dôvtipný a symbolický. Nepríjemnou chorobou zvanou červený vlk trpí ruské dievča Kaťa, nemanželské dieťa slušného (a už nebohého) Fína. Pricestovala do Fínska a chce pochopiť, kde sú tie úspechy a blahobyt fínskej spoločnosti. Hľadá a nenachádza. Pre Fínov boli vždy vzťahy s východným susedom zvláštnym kameňom úrazu. Hotakainen využíva tento vzťah ako zrkadlo, v ktorom sa reflektujú sami Fíni. Ústrednými otázkami sa stávajú viera a život bez viery, osamelosť, úsilie odlúčiť sa a silná potreba byť v kolektíve, v rodine, v spoločnosti. Hra mala prvú premiéru v roku 2005 na scéne helsinského divadla KOM.

Kniha o slávnom komikovi nie je len klasickým životným rozprávaním o tomto slávnom zjave nemej grotesky, prináša nekonvenčný portrét nie priamo osobnosti Bustera Keatona, ale skôr pohľad naňho ako fenomén, fenomén čias v ktorých pôsobil, aj tých ktoré žijeme my....

Neznámy Kimi Räikkönen je príbeh človeka pochádzajúceho zo skromných pomerov, ktorý prerazil až na vrchol nezvyčajnej profesie jazdca formuly 1. Okrem Kimiho v tejto knihe prehovoria jeho matka, brat, manželka a dôverní priatelia. K slovu sa dostanú aj ďalší jazdci formuly 1, šéfovia tímov, mechanici, kondičný tréner, manažéri aj celkom obyčajný fanúšik F1. Dočítate sa veľa o jazdení, rodine, dôvere, voľnom čase a o dramatických okamihoch v doterajšom živote zaujímavého mladého muža. Neznámy Kimi Räikkönen je nespútaná, humoristická a zároveň dojemná kniha. Odhalí svet rýchlosti aj pre tých, ktorí sa o motoristický šport nezaujímajú. Nájdete tu aj množstvo doteraz nezverejnených fotografií z rodinného archívu Kimiho Räikk?nena. Dozviete sa, čo hovorí človek, ktorý zvyčajne nehovorí, a čo si myslí človek, o ktorom mnohí vedia, ale málokto ho pozná.

Een man heeft zijn vrouw geslagen, waarna zij vertrekt met hun kind. De man wil alles doen om haar terug te krijgen. Haar droom is steeds geweest om in een vrijstaand huis te wonen. De man wil haar droom, kost wat kost, realiseren. Hij gaat hiervoor heel, heel ver....

Dystopický román Příběh Kariho Hotakainena nás uvádí do ne tak vzdálené budoucnosti, vlastně na mnoha místech světa již žité pesimistické současnosti… Ze života se díky plnohodnotné globalizaci stala jedna velká reality show s pravidly boje kdo s koho. Po vynuceném vysídlení venkova, který se změnil na rekreační zónu, přichází do města obrovské množství lidí. Jelikož bytů je i přes rozsáhlou výstavbu zoufalý nedostatek, nezbývá než příchozí dočasně ubytovávat, kde se dá — na ubytovnách, po sklepích, ve vyklizených a narychlo přizpůsobených obchodních centrech, ve stanových či kontejnerových městečkách. Spěšně ustavený tým akademicky vzdělaných lidí dostane za úkol vymyslet mechanismus, podle nějž se bude rozhodovat, kdo má nárok na dekret a kdo se i nadále bude muset spokojit s matrací v hromadném útočišti. Oním mechanismem se podle pracovní skupiny má stát „příběh“. Naději na byt bude mít jen ten, kdo přijde s co nejzajímavějším a nejbarvitějším životem. A proč zrovna příběh života? Protože v dnešním světě musí všechno mít svůj příběh. Bez pořádné storky se nedá prodat ani pár obyčejných ponožek nebo pytlík mrazených masových kuliček. Zdá se, že společnost se místo pohybu vpřed vrací tak trochu na samý začátek. Vede z bludného kruhu cesta ven? Je taková cesta vůbec možná, nebo má v sobě civilizace zabudovaný reset? Tohle je vážně zasraně dětinská doba.

Román Chrám svatého Izáka zastihuje dva muže -otce a syna -na cestě k vzájemnému pochopení, která trvá již bezmála čtyřicet let. Ovdovělý muž prodělá mozkovou příhodu a v nemocnici se jen obtížně zotavuje -mysl se mu vrací zmateně, s bolestnými vzpomínkami, a blízkost smrti v něm probouzí touhu sblížit se se synem, s nímž se v den manželčina pohřbu definitivně rozešel kvůli názorům na Boha a víru. Syn pracuje jako zlatič na kupoli chrámu svatého Izáka v Pe­trohradu, kde vrcholí přípravy na velkolepé oslavy tří set let od založení města. A právě do Putinovy říše se otec vydá, aby se ještě jednou jako zapřisáhlý ateista pokusil přesvědčit syna o své pravdě...

Román, druhá část volné trilogie nejúspěšnějšího finského autora Kari Hotakainena, tentokrát čtenáře pozve na cestu. Příběh začíná zdánlivě jednoduše: generální ředitel významného průmyslového koncernu má krátce vystoupit v televizi a objedná si řidiče, který pracoval pro jeho otce, aby jej zavezl do hlavního města. Cesta je dlouhá, času na přemýšlení a přemítání nahlas habaděj. Jak se ředitel a jeho řidič blíží k cíli, vydáni napospas osudu a vtahováni do soukolí vzájemných vztahů, sympatií i antipatií, vykání se mění v tykání, napětí a nervozita stoupají… Kniha poukazuje na zásadní myšlenkové rozdíly mezi lidmi a vnuká nám otázky po smyslu a povaze bohatství, společenského postavení a moci. Jak je u Hotakainena zvykem, nechybí velký pozorovací talent, smysl pro humor a cynismus. Samozřejmostí je také ostrý pohled na zdánlivě neslučitelné souvislosti a tak např. švédský film Láska je láska o homosexuálním vztahu dvou dospívajících maloměstských dívek je pro jednoho zpodobněním odvahy a zbabělosti, pro druhého záminkou k manipulaci. Dojdou hlavní postavy nakonec katarze, využijí cestu ke změně svých názorů a postojů, či budou pokračovat ve vzájemném zneužívání a důrazu na vlastní zištnost? Otevřou se „božímu slovu“, nebo zůstanou uzavřeny v bezpečných hranicích svého zažitého chování? Mají vůbec nějakou šanci?

A true and witty satire on family, society and justice from one of Finland's most acclaimed writers.

In siebzehn Kurzgeschichten erzählt Pete aus seinem Leben und nimmt dabei kein Blatt vor den Mund. Frech, witzig und gnadenlos ironisch zieht er über seinen Stiefvater her, philosophiert über die Bedeutung des jugendlichen Oberkörpers und zeigt, wie schwierig es ist, anders zu sein als all die anderen, die auch nur anders sein wollen. Aus Wirklichkeit und Surrealem entsteht ein rauer Stoff, an dem man sich reiben kann.

Raimo wohnt in Helsinki, ist arbeitslos und liebt Filme, in denen die Waffen sprechen und die Frauen schweigen. Da liest er in der Zeitung, dass Coppola die Dreharbeiten zu Der Pate nach Finnland verlegt. Raimo möchte unbedingt dabei sein. Auf ziemlich unkonventionelle Art versucht er, das Team auf sich aufmerksam zu machen und strapaziert dabei so manche Nerven.