Kniha vrchních písařů (Š'-ťi) je klíčovým dílem čínské historiografie, pokrývajícím historii Číny od mytických počátků po stabilizaci říše za císaře Wua dynastie Chan (140-87 př. n. l.). Autor S'-ma Čchien (asi 145-86 př. n. l.) zkoumá otázky historie, spravedlnosti a rozhodování v těžkých situacích prostřednictvím zaznamenaných událostí a osobních poznámek. Český překlad představuje čtvrtý překlad do evropského jazyka, zachycující přibližně jednu čtvrtinu monumentálního díla a ukazuje specifickou kompozici čínského historického spisu, reflektující dobové představy o hierarchii. Obsahuje také známé příběhy čínského starověku, které se staly základem pro literární a filmová zpracování. Překladatelka navázala na práci českého sinologa Timotea Pokory (1928-1985) a zahrnula čtyři jeho překlady z rukopisů. Doprovází ho poznámky a podrobné komentáře, které zprostředkovávají pohled čínského čtenáře s odlišnou tradicí a filosofickým zázemím. Dílo tak ilustruje tradiční čínský přístup k textu, historii a světu. Rozsáhlá úvodní studie o počátcích čínské historiografie se opírá o nejnovější sinologické bádání a uvádí toto téma do českého prostředí poprvé. Kniha je doplněna rejstříky, mapami a obrazovými přílohami.
