Václav Soldát Knihy

Slušné chování by měl ovládat každý, alespoň natolik, aby nevypadl mezi lidmi jako naprostý buran. Jak toho docílit snadno a rychle, čemu se vyhnout a co mít naopak na mysli, o tom všem je kniha Václava Soldáta, kulturního sociologa, který po roce 1989 jako jeden z prvních poskytoval nově vznikajícím firmám a institucím kurzy slušného chování a vystupování. I díky němu se tak z bankovních úředníků stali špičkoví pracovníci a mladí podnikatelé vylezli z montérek, aby se oblékli do obleků. Kniha je navíc obohacena o četné příběhy, se kterými se autor za svoji praxi setkal, a které čtenáře nejen pobaví, ale i poučí.

Scénárista, režisér a publicista Václav Soldát se dlouhodobě pohybuje v uměleckém prostředí, ať už se jedná o hudbu, literaturu, divadlo nebo film. Díky tomu je jeho adresář plný jmen významných osobností české kultury, z nichž většina jsou dodnes jeho dobří přátelé. Kromě nich se však živě zajímá i o celkové dění v oblasti kultury a zábavy. Výsledkem je tato kniha rozhovorů, v nichž jednotlivé osobnosti prozrazují, jak se dostaly ke své profesi a jaké byly jejich životní i profesní osudy. Nenaleznete v ní však jen známá jména, ale také jména těch, kteří jsou v umění jaksi upozaděni, ale bez nichž by se žádné ve skutečnosti nekonalo.

Zábavní umění nedělají jenom lidé na jevišti, ale i ti v zákulisí, nazývaní někdy také "dělníky zábavy”. Podobným mužem byl také Václav Soldát, kulturní sociolog, který za svůj život prošel nebývalým množstvím profesí, které se všechny točily právě kolem zábavy. Hrál v amatérském divadle, staral se o zábavu turistů v ČEDOKu, byl úředníkem ve státní správě starajícím se o kulturu a jako takový se dokonce stal i poradcem na ministerstvu. Mezi tím pořádal slavné plesy Květů, Mladé fronty, měl na starosti program v populárních Klubech mladých, účastnil se jako režisér a scénárista řady akcí včetně několika módních přehlídek, jezdil s řadou umělců na "šňůry”, kde se o ně staral. Setkal se tak s řadou významných osobností v začátcích jejich kariér, třeba s Petrou Černockou, Petrem Novotným a Fešáky, F. R. Čechem a řadou dalších. Tato kniha popisuje v zajímavém průsečíku jeho zážitky z uměleckého a politického prostředí minulého režimu a připomíná v pozoruhodném úhlu, co všechno se v této éře mohlo, nemohlo, i jak se na podobné věci chodilo "oklikou”. Témata bere s nadhledem. Minulý režim nechválí, ani nehaní, ale popisuje věci tak, jak je zažil a jak byly. Jeho kniha je tak nejen osobní výpovědí se vzpomínkami na řadu významných osobností, ale cenným dokumentem doby.