Umanutý živel české umělecké scény v osobitém rozhovoru. Výtvarník a sochař Krištof Kintera patří mezi naše nejznámější a nejúspěšnější současné umělce. Jeho sochy, objekty a koláže zobrazují svět kolem nás naprosto originální a současně velmi přístupnou formou. Jak se v průběhu let vyvíjela Kinterova tvorba a co všechno ji ovlivnilo? Rozhovor vedený Petrem Vizinou mapuje nejen dílo a osudy nekonvenčního výtvarníka, ale také vývoj české umělecké scény od 90. let až po současnost.
Čtvrtou a prozatím poslední knihou edice ilustrovaný Český Laozi/Lao-c´, která představila velké české překlady Tao te ťingu, je původní překlad Rudolfa Dvořáka z roku 1920, s výtvarným doprovodem Krištofa Kintery. Tao–tek–king/Lao-tsiova kanonická kniha o Tau a ctnosti byla vydána u příležitosti Kinterovy výstavy Neuropolis uspořádané v Galerii Zdeněk Sklenář – Schönkirchovský palác v Praze ve dnech 25. 8. – 7. 11. 2020. Všech tisíc exemplářů obsahuje na obálce originální vstup Krištofa Kintery. Kniha je věnována profesoru Oldřichu Královi (1930–2018), který edici řídil a 13. září 2020 by oslavil devadesáté narozeniny. Výtvarné zpracování vychází z bibliofilie TAO, kterou v roce 2015 vydala Galerie Zdeněk Sklenář v počtu šedesáti čtyř exemplářů, z nichž každý obsahuje originální výtvarné vstupy Krištofa Kintery.
Kniha proměn (nebo taky album soch, kreseb, nápadů, nálezů, instalací) současného českého umělce a aktivisty Krištofa Kintery provede čtenáře podiv(uhod)ným světem, ve kterém žijeme – novou přírodou i zmutovaným městem a krajinou. Nic si o tom nemyslet je kniha k listování, přemýšlení, ušklíbání, pomrkávání, chechtání, protestování, posuzování, kritizování... Nehybné se dává do pohybu a věci začínají mluvit. Dochází k podivným proměnám, tajemným přesunům, nejasným zvratům. Řeční tu spoustu hlav najednou a promlouvají věci jindy pohozené a bez života. Debatuje se tu a filozofuje výkřiky, plky, náhlými nápady i praotázkami. Cíl je jasný: přijít tomu na kloub. Tento obrazový sumář nápadů a realizací Krištofa Kintery je osobitý i formou – kniha s autorským zásekem na obálce!
Vydáno u příležitosti stejnojmenné výstavy konané od 11.11.2023 do 11.2.2024 v zóně 8smička v Humpolci. Náš svět je elektrosvětem. Jen stěží si ho lze bez všudypřítomné, a přitom téměř neviditelné a neslyšitelné elektrické energie představit. Je tajemná, nepostradatelná, smrtelně nebezpečná i životně důležitá a začínábýt i inteligentní. Projekt Volt-Age nabízí prostřednictvím spolupráce skupiny umělců a dvou praktikujících odborníků vhled do elektrizujícího světa magické energie. Výstava spojuje několik autorů, kteří k sobě mají blízko nejen proto, že dlouhodobě spolupracují na mnoha projektech a sdílejí společné prostory ateliéru, ale propojuje je i samotný fenomén elektřiny, jenž prostupuje tématy jejich tvorby. Klíčovou roli v projektu Volt-Age hraje setkání a spolupráce umělců se dvěma svéráznými postavami, které jsou svázané s Humpolcem a jeho blízkým okolím, a díky své profesi a vášni jsou spjaté s údržbou a montáží vysokonapěťové sítě. Oba svůj život zasvětili elektrickému proudu, napětí a jeho bezpečnému rozvádění až do našich domovů. Kamil Machyán, místní elektrikář, již od dětství posedlý sbíráním izolátorů vysokého napětí a František Daněk, principál a strůjce kolosálního Muzea izolátorů a bleskojistek poblíž nedaleké Obrataně.
Po Lubomíru Typltovi, Vladimíru Ambrozovi a Davidu Černém vychází u nakladatelství BiggBoss další umělecká monografie, kterou je tentokrát Fatal Banal Krištofa Kintery. Jak by se dalo očekávat od tohoto umělce tvořícího často nestandardními postupy za nestandardních podmínek, i tato autorská publikace, která má v kontextu jeho díla sehrát roli jisté přehledové monografie, je zcela neortodoxním ohlédnutím za doposud realizovaným dílem. Autorem koncepce primárně obrazové knihy je sám Krištof Kintera, o doprovodný text se postaral teoretik umění Ondřej Chrobák. Pomocí volné obrazové skladby je na více než 760 stranách představeno Kinterovo dílo ve vzájemných více či méně konkrétních asociačních vztazích, a s jistou nadsázkou by se dalo říci, že Kintera společně s grafickým Studiem Breisky sestavili zcela jedinečnou obrazovou báseň.
Rozsáhlá a výpravná publikace vydaná k příležitosti výstavy v pražském Rudolfinu v roce 2017.
Krištof Kintera (1973) je znám nejen jako výtvarník, ale také jako kurátor a člen uskupení Skrytá tvůrčí jednotka. Určující je jeho schopnost reagovat na problémy doby, dnes již emblematická jsou díla Plumbař, Mluviči, Spotřebiče nebo nedávná upomínka sebevrahům Z vlastního rozhodnutí - Memento mori. Přesvědčivost a naléhavost Kinterovy práce má původ v jeho neúnavném dialogu s každodenností, ve vytrvalém ohledávání vztahu zjevného a skrytého a odhalování absurdity ve zdánlivě samozřejmých situacích. Monografie, uvozená studií Karla Srpa a doplněná Kinterovým rozhovorem s Marianou Serranovou, shrnuje umělcovu samostatnou tvorbu od poloviny 90. let do současnosti, představuje autorův široký záběr jdoucí od akcí ve veřejném prostoru až po jeho kontinuální reflexe média sochy. Samozřejmostí je stručná biografie a soupis samostatných i skupinových výstav. Kniha vychází ve dvoujazyčné podobě (česko-anglické).
