Prečo je potrebné rozumieť tomu, čím je dnes umenie, a prečo sa táto úloha kladie mysleniu?... Najprv sa sústredím na situáciu filozofickej estetiky, ktorá má prostriedky, akými sa má táto exponovaná téma zdolať, a potom ukážem, že pritom sa v téme zjavujú pojmy, čo budú zohrávať hlavnú úlohu: návrat späť k hre, vypracovanie pojmu symbol, t. j. najmä jeho možnosti znovupoznať seba samých, a nakoniec slávnosť ako súhrn znovu nadobudnutej komunikácie všetkých so všetkými. Hans-Georg Gadamer
Výbor textů: soubor filosofických esejů jednoho z nejvýznamnějších představitelů filosofické hermeneutiky 20. stol. Vybral a uspořádal J. Sokol.
Šestý svazek z ediční řady Parva philosophica Problém dějinného vědomí obsahuje čtyři přednášky, které přednesl profesor Gadamer na Filosofickém institutu lovaňské univerzity v roce 1958. Zabývá se v nich problémem vztahů mezi dějinným vědomím, věděním a reflexí na jedné straně, a historickou skutečností samou, jež není jen jejich předmětem, nýbrž také základem a založením. Přednášky připravoval v době, kdy pracoval na svém nejzávažnějším díle Wahrheit und Methode.
Pojednání Pravda a metoda (1960) patří k zásadním dílům německé filosofie 20. století a významně přispívá k otázce humanitních věd. „Metoda“ v názvu naznačuje, že dílo vzniklo v kontextu 50. a 60. let, kdy se projevilo poválečné okouzlení technologií a víra v pokrok, což ovlivnilo novopozitivistické teorie vědy. Gadamerova rozprava o metodě vychází z odlišné tradice a obohacuje Heideggerovu myšlenku filosofické hermeneutiky. Zkoumá „hermeneutickou zkušenost“, dějiny a živé bytí v tradici, přičemž přenáší filologický výklad do filosofického myšlení. Největší přínos spočívá v spekulativním nároku, kdy na otázku rozumění odpovídá rozkrýváním jeho spekulativního rázu a důsledků pro hermeneutickou praxi. Zdůrazňuje časový odstup, popisuje hermeneutický kruh a hájí produktivitu před-rozumění a dialektiku předsudků. Vyzývá k nemetodickému rozumění a pravdě věcí, čímž se staví proti formalismu a představě svobody jako osvobození od tradice. Obhajuje rozumění jako výsledek dialekticko-spekulativní součinnosti, která se snaží vyjasnit smysl tradice a autority. Tváří v tvář napětí mezi metodou a pravdou se přimlouvá za návrat k hloubce filosofie, jejímž středem je hra s řečí, která se týká pravdivosti obsahů, jež nás oslovují.
O autor centra-se no Protágoras, no Fédon, na República e no Filebo de Platão e nos três tratados morais de Aristóteles para mostrar a continuidade essencial da reflexão platônica e aristotélica sobre a natureza e o bem. Ao fazer isso, Gadamer, além de dar um exemplo de sua arte interpretativa, dá ao leitor uma imagem mais clara da dimensão ética de sua própria filosofia e das implicações práticas da teoria hermenêutica.
Druhý svazek Gadamerova projektu filosofické hermeneutiky shrnuje texty zveřejněné po prvním vydání Pravdy a metody v roce 1960. Gadamer reaguje na kritiku své knihy, historicky prohlubuje a analyticky zpřesňuje klíčová místa prvního svazku. Mezi hlavními podněty byly veřejné diskuse s představiteli metodologické hermeneutiky, jako jsou E. Bett, E. D. Hirsch jr. a H. Albert, a také debaty s J. Habermasem a dalšími o univerzalitě hermeneutiky. Gadamer se zabývá otázkami vztahu mezi hermeneutickou zkušeností a metodickým poznáním, poměrem k řeči a tradici, výkladem pojmu „předsudek“ a vztahem ke kritice ideologie. S odkazy na historické prameny a argumentační figury nabízí konkrétní důkazy pro základní teze univerzální hermeneutiky. Zkoumá pojetí „zkušenosti“ a „zakoušení“ jako procesy, které přesahují subjektivitu a stávají se „děním“ a „událostí“. Nakonec představuje univerzální pojem „rozumění“ jako jednotu rozumějícího a rozuměného, což zahrnuje vyhlížení a pohlížení rozumějícího na svět, které se plynule přetváří v prohlížení sebe samého.
Sborník textů ke starořecké kosmologii (1. Charles H. Kahn, 2. G. E. R. Lloyd, 3. Hans-Georg Gadamer, 4. Jan Patočka, 5. Friedrich Solmsen) sestavil a předmluvu napsal P. Rezek.
This volume presents six lively conversations with Hans-Georg Gadamer (born 1900), one of the twentieth century's master philosophers. Looking back over his life and thought, Gadamer takes up key issues in his philosophy, addresses points of controversy, and replies to his critics, including those who accuse him of having been in complicity with the Nazis. A genial and direct conversationalist, Gadamer is here captured at his best and most accessible. The interviews took place between 1989 and 1996, and all but one appear in English for the first time in this volume. The first three conversations, conducted by Heidelberg philosopher Carsten Dutt, deal with hermeneutics, aesthetics, and practical philosophy and the question of ethics. In a fourth conversation, with University of Heidelberg classics professor Glenn W. Most, Gadamer argues for the vital importance of the Greeks for our contemporary thinking. In the next, the philosopher reaffirms his connection with phenomenology and clarifies his relation to Husserl and Heidegger in a conversation with London philosopher Alfons Grieder. In the final interview, with German Nazi expert Dorte von Westernhagen, Gadamer describes his life
In the years shortly before and after the publication of his classic Truth and Method (1960), the eminent German philosopher Hans-Georg Gadamer returned often to questions surrounding religion and ethics. In this selection of writings from Gesammelte Werke that are here translated into English for the first time, Gadamer probes deeply into the hermeneutic significance of these subjects.