Jakub Potůček Knihy

Veletržní palác (1928) je jedna z nejzajímavějších raně funkcionalistických staveb Prahy realizovaná podle projektu architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse. Publikace věnovaná jeho osudu provází čtenáře historií Pražských vzorkových veletrhů, představuje architektonickou soutěž na vytvoření velkorysé čtvrti „Veletržní City“, ukazuje vývoj veletržních aktivit v rámci paláce. Sleduje i pokusy o vybudování nového veletržního areálu v 50. letech 20. století a v závěrečné části připomíná navrhované varianty obnovy po požáru v roce 1974, kdy díky iniciativě architektů ze Stavoprojektu Liberec se podařilo palác uchovat a po zdlouhavých diskuzích bylo v roce 1980 rozhodnuto, že bude přidělen Národní galerii v Praze, aby zde pak v roce 1995 vytvořila sídlo pro své sbírky moderního a současného umění.

Katalog výstvay k celoživotnímu architektonickému dílu manželů Elly a Oskara Oehler.

Kniha, vydaná v ediční řadě Slavné stavby nakladatelství Foibos Books nás na 192 stranách seznamuje s více než 90 osobnostmi žijícími a působícími na Praze 10, seznámí nás s místy, kde žili, působili i tvořili. Budeme se moci blíže poznat život herců, spisovatelů, architektů, umělců, ale i lékařů, továrníků a dalších osobností z Prahy 10. Mezi představovanými osobnostmi jsou například bratři Čapkové, Olga Scheinpflugová, Miroslav Horníček, František Filipovský, Ella Nollová, Fráňa Šrámek, Josef Váchal, Jindřich Waldes. Publikace je rozdělena do 7 vycházkových okruhů, zastavení, a v každé z nich představí nejen osobnosti, ale i budovy, ve kterých žili či další významné stavby. Vycházkami nás provází Básník a Malá slečna, který ji seznamuje s geniem loci těchto míst. Publikace je doplněna mapami s okruhy vycházek, stovkami kreseb, historických i současných fotografií staveb a míst tak i fotografiemi osobností.

Publikace vyšla k výstavě konané v Muzeu východních Čech v Hradci Králové v září 2013 až lednu 2014.

Průvodce výstavou se zaměřuje na sledování vztahu mezi výtvarným uměním a hudbou od renesance až po současnost. Jeho cílem je poukázat na námětovou šíři a v průběhu času měnící se přístupy umělců tvořících v kontextu tohoto tématu. Účelem není komplexně či průřezově podchytit vizualizaci hudby nebo podat v případě moderního umění souborný historický přehled o tvůrčí práci se zvukem. Pro jednotlivá umělecká období byly vybrány dílčí motivy poskytující hlubší pohled na zvolenou problematiku.

Doprovodná publikace k výstavě Devětsil 1920–1931 přináší osm syntetických studií s bohatým obrazovým doprovodem, které mapují aktivity avantgardní skupiny Devětsil, činné v Praze a Brně ve dvacátých letech 20. století. Na příkladech z jednotlivých oborů – výtvarného umění, architektury, fotografie, filmu, divadla a typografie – je zde představena poetika tehdejší tvorby orientované na moderní svět a progresivní proudy světového umění. V české a anglické jazykové mutaci vydala Galerie hlavního města Prahy.

Publikace představuje část bohaté tvorby Jindřicha Freiwalda, žáka Jana Kotěry, jehož architektura se pohybuje na pomezí florální secese a geometrické moderny. Již během studií realizoval hotel Start v Hradci Králové. V Praze – Karlíně spolupracoval se stavitelem Jaroslavem Böhmem, přičemž se zaměřil na architektonickou stránku významných staveb. Publikace se věnuje obytným koloniím, rodinným domům, vilám a nájemním domům, ale také projektům bankovních budov, spořitelen a divadel. Mezi jeho významné realizace patří legendární kino Aero a prodejna automobilů stejnojmenné značky. Čtenáři budou mít možnost poznat městské obytné kolonie a domy v Praze, Hradci Králové, Pardubicích, Kolíně a Sušici, stejně jako některé ze spořitelen a bankovních domů, které Freiwald navrhl. Velkým tématem jeho tvorby jsou divadelní budovy, kde nemá mezi českými architekty konkurenci. Postavil tři novostavby: Jiráskovo divadlo v Hronově, Divadlo Karla Pippicha v Chrudimi a Městské divadlo v Kolíně. Příběhy z jeho života a díla, doplněné odbornými komentáři a mnoha obrázky, přinášejí zajímavé poznání osobnosti významného tvůrce moderní české architektury a jeho pozoruhodných staveb.

Mezi 48 městy kraje jsou městečka s několika stovkami respektive o něco málo více než tisícovkou obyvatel. Autorský tým Jakub Potůček (editor), Vladimíra Paterová, Petra Machová a Jan Tlučhoř píše o sedmi z nich. Na 128 stranách slovem i bohatým obrazovým materiálem představuje architektonické a kulturní bohatství Pilníkova, Stárkova a Železnice s jejich městskými památkovými zónami, dále Janské Lázně, Miletín, Pec pod Sněžkou a Vysoké Veselí, ve kterých jsou taktéž mnohé architektonické hodnoty, o nichž se jistě rádi také něco zajímavého dozvíte. Publikace o těchto malých městech nazýváme Městečka na dlani ....a název jsme si vypůjčili z románové prvotiny Jana Drdy Městečko na dlani odehrávající se v městečku Rukapáň. Věříme, že Vás zaujme svědectví o tom, kolik bohatství z dědictví našich předků se vejde na pomyslnou dlaň. (Janské Lázně, Miletín, Pec pod Sněžkou, Pilníkov, Stárkov, Vysoké Veselí, Železnice)