Iva Knobloch Poradie kníh (chronologicky)

Kniha mapuje historii fenoménu zvaného Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV a Ú'LUV) v Čechách, na Moravě a na Slovensku v letech 1945 - 1989. Podílelo se na ní 28 autorů z obou států.

Souhrnná publikace vůbec poprvé představuje Svaz československého díla v průběhu třiceti let jeho existence, kdy výrazně modernizoval nejen oblast bydlení a architektury, ale také užitkových předmětů, hraček, grafického a výstavního designu. Jeho členy byli pokrokoví představitelé architektury a designu meziválečného Československajako Pavel Janák, Ladislav Sutnar, Hana Kučerová-Záveská a další. Mezi nejvýznamnější aktivity patří výstavba prvních československých funkcionalistických osad v Brně (Nový dům, 1928) a v Praze (Baba, 1932), zejména pak Dům uměleckého průmyslu v centru Prahy. Publikace seznamuje s projekty prostřednictvím renomovaných českých a slovenských autorů a názorně ilustruje vynikajícími dobovými fotografiemi od Josefa Sudka, Jaromíra Funkeho, Františka Illka, Alexandra Paula a dalších.

Publikace zachycuje vývoj prototypu „chytrého“ sedacího nábytku pro expozici Uměleckoprůmyslového musea v Praze ve firmě mmcité. Díky grantové podpoře Technologické agentury ČR se tým mmcité soustředil nejen na splnění požadavků muzejního provozu a zapojení nových technologií, ale také na inkluzivitu sedacího nábytku, která je v českých zemích (oproti například skandinávským) zanedbávána, protože objednatel na podobný vývoj a testování nemá prostředky. Projekt uvádějí historické reflexe vývoje odpočivného nábytku v expozicích (Iva Knobloch) a vývoje venkovního nábytku (Mariana Kubištová), které vycházejí z myšlenky vzájemného ovlivnění obou typů nábytku. Studie Ivy Knobloch a Mariany Kubištové jsou vůbec prvními příspěvky na uvedená témata v českých zemích.

Vývoj posledních desetiletí dává za pravdu všem, kteří v designérské tvorbě již dříve spatřovali důležitý integrující faktor moderní či postmoderní kultury a poukazovali na jeho zprostředkující roli mezi oblastí materiální každodennosti a světem umění. Jestliže se design stává předmětem široce založeného interdisciplinárního výzkumu, je tomu proto, že stále více je patrný jeho význam pro utváření předmětného světa jak v jeho praktických, funkčních aspektech, tak v jeho rétorice a estetických hodnotách.“ Publikace představuje dějiny designu v českých zemích prizmatem institucí, jež jeho vývoj ovlivňovaly (školy, spolky, výrobní podniky a družstva ad.), přičemž design chápe v širokém záběru designu interiéru, užitkových předmětů, průmyslového a grafického designu, módy a textilního designu, užité fotografie a designu nových hmot 20. a 21. století. Ve dvaceti kapitolách jsou zde instituce kontextuálně vztaženy ke stylovému vývoji designu souběžně s periodizací dějin výtvarného umění. Dílo představuje vůbec první systematické zhodnocení dějin moderního designu v českých zemích s takovýmto zřetelem a zároveň první komplexní uchopení dějin designu v jeho multidisciplinaritě. Rukopis publikace vznikl jako výsledek výzkumného grantu Uměleckoprůmyslového musea v Praze, které zapojilo do svého autorského týmu také externí spolupracovníky z dalších muzejních institucí a vysokých škol.

Václav Cigler (*1929) is an artist and designer renowned for his sculptures made from optical glass. His visionary technological thinking is also evident in the design of utilitarian glass, lighting systems, jewelry, and inflatable structures, which are contextualized within their historical framework. The emphasis is placed on drawing as a key to understanding the diverse body of Cigler's work.

Publikace shrnuje padesátiletou činnost předního českého grafického designéra a typografa a vedoucího ateliéru Grafického designu a vizuání komunikace Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Kniha je řazena chronologicky a ukazuje autorovy práce do školních let, přes celou řadu plakátů a tiskovin pro kulturní akce, až k velkým projektům začátku 21. století. Je zde dokumentována jeho úzká spolupráce s Bienále Brno, významnou mezinárodní přehlídkou grafického designu. V publikaci jsou otištěny Vaňkovy významné projekty, jako vizuální styl pražského metra, Československé obchodní banky i jeho podíl na vizuálním stylu Československých aerolinií. Řada knižních titulů dokumentuje Vaňkův přínos této oblasti. Je autorem grafického řešení stovek knih pro přední česká nakladatelství. Publikace dokumentuje i jeho známkovou tvorbu. Druhá část otiskuje jeho práce na tvorbě tiskových abeced, kterým se věnuje posledních deset let. Jsou zde zastoupena všechna jeho písma, jejich praktické ukázky, i skici dalších záměrů písmolijny Signature.

Projekt 1989 Diskuse 2014 se skládá ze dvou částí. Tou první je faksimile ineditního sborníku Diskuse 89, který je založen na prezentaci dvaceti autorů – architektů a designérů narozených mezi lety 1950–1960 (více jak polovina absolventů VŠUP, zaměřených zejména na tvorbu interiéru a nábytku). Editorem tohoto sborníku byl Jiří Pelcl, který reagoval na generačně pociťovanou frustraci z nedostatku setkávání, diskuzí nad profesionálními problémy, nespokojeností s podmínkami reálného socialismu. Sborník zároveň zachycuje impulzivní směřování k postmoderně, jež tato generace vnímá jako východisko z šedi, uniformity a anonymity veřejných i soukromých prostorů. Jednotliví autoři reprodukovali ukázky ze své práce a většina autorů z vnitřního přetlaku vyjádřila svoje postoje k soudobé situaci a formulovala svoje vize. Představuje jedinečný dokument doby. Autentické texty jsou cenným pramenem ke studiu postmoderny v užitém umění, designu a architektuře. Druhou část pak tvoří aktuální pohled těchto autorů z roku 1989 na současnou situaci a uplynulé čtvrtstoletí v designu i architektuře. Domníváme se, že tato publikace („časosběrný dokument“) pomůže zmapovat situaci jedné generace (i když neúplně a náhodně zastoupené), její postmoderní počátky v době rozkládajícího se socialismu, centrálně řízené výroby a trhu a postupnou změnu pozic v období „budování“ kapitalismu, demokracie a volného trhu. Grafické řešení Štěpán Malovec.

Prvotním cílem Družstevní práce bylo vydávat ve vysokém nákladu hodnotnou literaturu v kvalitním výtvarném zpracování a tak kultivovat vkus široké veřejnosti. Progresivní vizuální styl, který ji reprezentoval, prosazoval její ideje a propagoval její zboží, byl dílem designéra Ladislava Sutnara (1897–1976) v kongeniální spolupráci s fotografem Josefem Sudkem (1896–1976). Publikace vycházející k výstavě v pražském Uměleckoprůmyslovém museu pojednává o historii Družstevní práce, tvorbě Ladislava Sutnara a Josefa Sudka pro dp a její ediční aktivitě v kulturně-společenském kontextu dvacátých a třicátých let.