Ralf Dahrendorf Knihy

Autor vychádza z východiska, že každá spoločnosť je založená na konflikte v medziľudských vzťahoch, a že kooperácia a solidarita nie sú prirodzené vlastnosti človeka, a preto musia byť vynucované normami a inštitúciami, a že každá spoločnosť drží pohromade len pod vplyvom nátlaku systému. Dahrendorfovým hlavným záujmom je analýza príčin a dôsledkov premien modernej spoločnosti. Vychádza z toho, že konflikty sú zdrojom sociálnej zmeny a sú neodstraniteľnou súčasťou spoločenského života. Vývojom k modernej spoločnosti od tradičnej spoločnosti a jej triednych konfliktov poukázal na nový konflikt v modernej spoločnosti a to konflikt rozdelenia životných šancí. R. Dahrendorf rozoznáva 2 konflikty: 1. Triedny konflikt v spoločnosti práce 2. Nový konflikt v spoločnosti informácií

Autor vychází z konkrétních událostí, spojených s pádem komunistických režimů ve východní Evropě a odhaluje anatomii revolucí, jejich paradoxy, složitosti a perspektivy.

Světově známý sociolog, novinář a politik se vrací ke svému dětství a k začátkům své novinářské, vědecké i politické kariéry. Nejedná se o klasickou autobiografii nejen proto, že vyprávění končí ještě před autorovým věkem třiceti lety, ale také protože se Dahrendorf nesnaží svůj život podávat jako jeden souvislý příběh, jehož jednotlivé kapitoly na sebe harmonicky navazují. Dahrendorf, který strávil velkou část života v anglosaském prostředí, pochází z významné hamburské sociálnědemokratické rodiny. Velkou část knihy věnuje právě svým německým kořenům, otci, který byl poslancem říšského sněmu, odpůrcem a vězněm nacistického režimu a posléze významným politikem poválečného Německa, a svému mládí v pohnutých třicátých a čtyřicátých letech 20. století. Prozrazuje ale rovněž mnohé ze zákulisí univerzitního a politického života prvního desetiletí západoněmeckého státu, tedy života, jehož se sám velice aktivně účastnil. Přes záměrně mozaikovitý charakter Dahrendorfových vzpomínek se jedná o strhující vyprávění, v němž nechybí vážné momenty (včetně těch, kdy jde doslova o život), a autor čtenáře na mnoha místech překvapí schopností sebeironie a anglickým humorem.

Nastínění současných problémů světových dějin Autor, žijící a působící dnes ve Velké Británii, náleží k nejvýznačnějším politologům současnosti. Je reprezentantem jejích liberálních proudů. V této knize se zabývá dosud teoreticky nezpracovaným obdobím dějin nejnovějších - totiž obdobím pádu komunistického bloku po tažení proti Iráku. Berlínská zeď a její odstranění slouží mu jako symbol této hluboké proměny. Vedle pádu komunismu považuje za význačný faktor určující současné dějiny též rozvoj islamismu a konfrontaci Západu s ním. Široká informovanost a vhled do hloubky problémů současného světa charakterizují soubor těchto studií, jejichž společné vydání se stalo událostí pro všechen západní svět, jak se to projevilo v řadě vydání v nejrůznějších jazycích.

Autor se zamýšlí nad hrozbami a nebezpečími, jimž jsou vystaveny moderní liberální demokracie a které vyplývají ze soudobých procesů "globalizace " ekonomiky a politiky, z "modernizace" společnosti a kultury a z "europeizace" původně rozděleného kontinentu. Ptá se, jak lze zachovat či zavést svobodu v dnešním nepřehledném a rozkolísaném světě, kde se kromě jiného rozmáhá regionalismus, nacionalismus a separatismus, kde převládá sklon k politickému autoritářství a apatii občanů a kde dochází k postmoderní relativizaci mravních norem a tradovaných institucí.

Autor v knize zkoumá, jak se chovali intelektuálové v době totalitních režimů 20. století, vystaveni pokoušení nacismu a komunismu. Tak jako všichni lidé mají i veřejně činní vzdělanci na vybranou – podlehnout svodům a připojit se k mocným, ať už z přesvědčení, nebo z oportunismu a kariérismu, anebo lákavé píšťalce nesvobody odolat. Dahrendorf si pro svou studii zvolil generaci narozenou v letech 1900–1910 a ptá se, jaké kvality museli tito lidé mít, že dokázali v čase nesvobody odolat. K takovým osobnostem s čistým štítem patří pro Dahrendorfa ve zkoumané generaci Raymond Aaron, Isaiah Berlin, Karl Popper, Norberto Bobbio, Jan Patočka, Teodor W. Adorno, Hannah Arendtová, Theodor Eschenburg. Tyto osobnosti autor považuje za nezpochybnitelné členy jím stvořené Societas Erasmiana, tedy intelektuálů jdoucích ve šlépějích humanisty Erasma Rotterdamského (1465–1536). V knize najdeme i portréty „kandidátů“ této společnosti, Dolfa Sternbergera, Sebastiana Haffnera, Gola Manna, Marion Dönhoffové a Ernsta Glaesera, ovšem opominutí nejsou ani tzv. „zahraniční členové“, tedy ti, kteří osobně v diktatuře nežili, ale velmi jasně ji dokázali popsat, například George Orwell. A pak jsou podrobeni zkoumání „odmítnutí kandidáti“ – Jean-Paul Sartre, Robert Havemann. Je to zkoumání zasvěcené, poučné a poutavé.

This is the first history of the LSE, one of the most famous academic institutions in the world. Ralf Dahrendorf, a former Director of the School, provides a comprehensive account of its first century, enlivened by his own personal insights. The story of the individuals who played a role inthe LSE's history is interwoven with the development of the social sciences in the twentieth century and an assessment of the LSE's world-wide links and influence.

The fall of the Berlin Wall in 1989 marked the end of Europe's division into East and West, leading to a transformed world that contrasts sharply with the preceding forty years. This new Europe raises numerous questions about its future direction and implications. Are we witnessing the end of an era without a clear replacement for the previous dismal way of life? What impact will a market economy have on the social fabric of Central European countries, potentially enriching a few while impoverishing many? How can the rule of law be established in this evolving landscape? In this insightful work, Ralf Dahrendorf, a prominent European scholar, explores these pressing issues. He interprets the developments in East Central Europe not as a triumph for either of the opposing social systems but as a preference for an open society over a closed one. Dahrendorf highlights the ongoing challenge of balancing economic growth with social justice while creating genuine democratic institutions. This humane, skeptical, and anti-utopian book serves as a manifesto for radical liberalism, emphasizing that the social entitlements of citizenship are as crucial for progress as opportunities for choice. It offers a thoughtful analysis of change and geopolitics, pointing toward a new political framework for the twenty-first century.

This volume presents Homo Sociologicus, originally part of the Essays in the Theory of Society, featuring a new introduction by the author from its 1973 release. The work explores sociological concepts and theories, providing insights into social behavior and the role of individuals within society. It serves as a significant contribution to the understanding of social structures and interactions, making it a valuable resource for students and scholars of sociology.

The book presents Ralf Dahrendorf's influential Reith Lectures, focusing on the concept of new liberty and the need to adapt liberalism to address modern societal challenges. Through insightful exploration, Dahrendorf engages with contemporary issues, aiming to reshape liberal thought for a changing world.