Norbert Schmidt Knihy

Představit osobnost a dílo Friedhelma Mennekese v širším výběru jeho klíčových textů českému prostředí je podstatné hned v několika ohledech. Tento originální stavitel mostů mezi různými světy, a to nejen mezi světem umění a světem náboženství, přináší podnětné impulsy do různých prostředí. Prvně český čtenář získá podrobný náhled do výjimečného světa umění německé kulturní metropole v Kolíně nad Rýnem v posledních více než dvaceti letech. Mennekesův projekt Stanice umění u Sv. Petra se stává místem dalekého vyzařování a to nejen v rámci Spolkové republiky, ale i do zahraničí: USA, Španělsko, Polsko, Irák, Rakousko aj. Mnohé z „mennekesovských“ metod dialogického přístupu mezi starým a novým uměním, respektive dočasné instalace současného umění do historických budov, jsou východisky a referencemi kvality pro podobné současné pokusy jak v církevní oblasti, tak v oblasti muzeologie a galerijního provozu. F. Mennekes je proto vyhledáván jako expert nejen v univerzitním světě, ale i ve světě současných galerií a muzeí. První část výboru obsahuje mj. úvahu o možnostech působení "nového umění" v tradičním sakrálním prostoru, studii Rubens a jezuité, polemický Dopis znepokojenému katolíkovi, rozhovory s Josephem Beuysem a Christianem Boltanskim či texty o Francisi Baconovi, Young-Jae Leeové, Anishi Kapoorovi, Martinu Creedovi, Jamesi Lee Byarsovi a Eduardu Chillidovi.

Kniha vypráví jedinečný příběh, který se odehrál v komunistické minulosti, ale jeho vzkříšení a pokračování probíhá v současnosti. Dokumentární snímky českého fotografa Petra Neuberta a dalších, včetně Martina Anderleho, se setkávají s texty odkazujícími na místní historii a dramatický osud faráře Josefa Toufara. Ten byl v lednu 1950 unesen komunistickou Státní bezpečností, brutálně mučen a zavražděn. Fotografie a texty autenticky informují o událostech, kterých se široká veřejnost nemohla zúčastnit, jako je exhumace na ďáblickém hřbitově v listopadu 2014, antropologický výzkum ostatků, výroba kovové schrány pro mučedníka a budování hrobu v číhošťském kostele. Kniha také zachycuje radostnou třídenní slavnost v Číhošti v červenci 2015, kde byl P. Toufar slavnostně pohřben za účasti církevních a veřejných představitelů a mnohatisícového davu poutníků. Editorem je Miloš Doležal a knižní grafiku upravil Luboš Drtina. Obsahuje texty, promluvy, reflexe, úvahy, modlitby a básně autorů jako kardinál Dominik Duka, biskup Jan Vokál, historik P. Tomáš Petráček a další.

Starým mistrům se věnuje již druhá publikace vydaná Národní galerií Praha. Tentokrát v ní čtenáři najdou nejen odborné statě, ale také literární reflexe z pera dvacítky osobností kulturního a společenského života. Svůj osobní pohled na staré mistry nabízejí malíř, básník, spisovatel, novinář, divadelní dramaturgyně, botanik, literární kritik a teoretik, historik, filozof a teolog nebo noční hlídač v galerii.

Sborník studií, esejů a úvah, dokumentů a fotografií o kostelech sv. Martina v Dolním Městě, sv. Jiří v Řečici a sv. Markéty v Loukově vychází z mezioborového setkání Podlipnické kostely – minulost bez budoucnosti?, které se konalo roku 2022 na Hradě Lipnici. Konference si kladla za cíl rekapitulovat dějiny, referovat o současnosti a načrtnout další možné perspektivy tohoto mimořádně autenticky dochovaného souboru gotických staveb, které v uplynulých letech nepřehlédnutelně vstoupily do povědomí veřejnosti právě pod nově vzniklým pojmem podlipnické kostely. Publikaci uzavírá oddíl podávající zprávu o činnosti Přátel podlipnických kostelů. Tu dokládá také bohatá obrazová složka knihy, zahrnující jak nové snímky Petra Neuberta, tak archivní fotografie a reprodukce plakátů z uspořádaných akcí

Mimořádnou událostí Smetanovy výtvarné Litomyšle v roce 2016 bude umělecká intervence v kryptě litomyšlského kostela Nalezení sv. Kříže. A to hned ve dvojím smyslu. Nepromění se totiž jen podzemní sakrální prostor, ale i vystavené unikátní umělecké dílo. Svůj dočasný domov zde totiž nalezne Madona z Osíka, nejstarší dochovaná řezba na našem území. Autorem výstavy je architekt Josef Pleskot, ten však neupravil jen „výstavní prostor“, ale opatřil vzácnou sochu i novou tváří, kterou sám navrhl.