Lubomír Novotný Poradie kníh

Volné pokračování mimořádně úspěšné publikace Jiřího Fialy Olomoucký pitaval přináší třicet poučných příběhů z dějin zločinu a trestu, tentokrát ze širšího regionu střední Moravy a také z pera dalších autorů (jiří Lapáček, Lubomír Novotný, Kamila Holásková, Michal Folta). Kniha obsahuje kapitoly z kriminální historie města Olomouce, ale odkrývá nám události spojené se zločinem a jeho potíráním i v jiných místech regionu – v Litovli, Přerově, Prostějově nebo Mohelnici. Přibližuje vznik a fungování uničovské šatlavy nebo místa šternberských popravišť. Čtenář se seznámí s prvním zaznamenaným případem regionální kriminální historie, kterým bylo ublížení na zdraví (rozuměj nakládačka) prvnímu olomouckému biskupovi Janovi rukama biskupa pražského Jaromíra. Autoři popisují dramatické události spojené s ubodáním českého barytonisty německým nacionálním fanatikem, s vraždou mladé matky a dvou dětí sovětským vojákem nebo (z doby nedávné) s komplikovaným pátráním po vrahovi středoškolské učitelky angličtiny.

V září 2022 uplyne 50 let od smrti Františka Doležela (1900–1972), prostějovského rodáka, jehož profesní život byl spjatý s Olomoucí. Doležel, známý jen mezi zájemci o moderní dějiny, je spojen s vyšetřováním pokusu o atentát na tři nekomunistické ministry, známým jako krčmaňská aféra, která v roce 1947 rozvířila politickou atmosféru. Jako olomoucký státní zástupce byl pověřen vyšetřováním a po únoru 1948 strávil sedm let ve vězení, žijíc až do své smrti jako „bývalý člověk“. Vyrůstal v Prostějově, studoval na c. k. státním gymnáziu a bojoval na italské frontě i na severní Moravě. Publikace přináší pohled na jeho dětství, justiční kariéru, odboj během druhé světové války a každodenní život na střední Moravě. Doležel, ač málo známý, patří k důležitým osobnostem poválečného období, prokázal odvahu v boji proti nastupující komunistické moci. Kniha se zaměřuje na jeho zápasy v kontextu olomoucko-prostějovského regionu a na celostátní události, které s ním souvisejí. Neopomíná ani období jeho vazby a výkonu trestu v letech 1948–1955, stejně jako jeho život po propuštění až do rehabilitace v 90. letech.

Publikace představuje profesní i soukromý život slavisty a překladatele Bohuše Vybírala, dlouholetého ředitele Studijní (Univerzitní) knihovny v Olomouci.

V roce 1883 vyšel první díl cyklu, který se stal významným kamenem v procesu formování moderního českého národa. Dílo, na němž se podílely významné osobnosti českého písemnictví a výtvarného umění, seznámilo čtenáře s historií, krajinou, městy a architektonickými památkami jedné z klíčových územních jednotek habsburské monarchie. Cyklus, vydávaný v letech 1883–1908, představoval kulturní místopis a díky nákladnému uměleckému vydání plnil i estetickou funkci. Autoři analyzovali tento monumentální pramen z přelomu 19. a 20. století a zkoumali, jak jednotliví přispěvatelé vnímali krajinu – zda jako historici, romantické postavy, národní bojovníky či přírodovědce. Zajímalo je, zda sledovali primárně přírodní výtvory, lidi, architektonické památky nebo průmysl. Dále se zabývali tím, jak přispěvatelé analyzovali své poznatky a jaké významy jim přisuzovali. V neposlední řadě se soustředili na to, jak tvůrci využívali znaky historického narativu při formování kolektivní identity a jaké stereotypy a mýty ovlivnily národní identitu. Kniha obsahuje také rozsáhlou obrazovou přílohu, která dokresluje stovky lokalit Českého království doby fin de siècle.

Výpravný katalog výstavy Sbohem, monarchie. Habsburské mocnářství 1804–1918 pořádané k 100. výročí založení ČSR. Cílem autorů bylo přiblížit čtenářům na základě bohatého fondu Vědecké knihovny v Olomouci pest¬rost rakouské (rakousko-uherské) říše, mnohotvářnost, ať již národnostní, náboženskou, geografickou, kul¬turní nebo politickou, správní, státoprávní a historickou, a to především hlasem dobových knižních dokumentů. Čtenáři se mohou seznámit s tím, co chtěly elity 19. století vypovědět o sobě, o svých zemích, národech, svých panovnících, svých tradicích, dějinách, jazyku. Zeměpisné atlasy, bedekry, oslavná panovnic¬ká alba, výroční alba, školní popisy zemí, fotografické přehle¬dy a zajímavosti z mocnářství, statistické ročenky, národopisné črty, kartografické dokumenty, noviny, ilustrované žurnály, ale i archivní prameny poskytují určitý vhled do veřejných poměrů v mocnářství. Je to samozřejmě pohled, jenž měl osvětlovat tu méně problémovou tvář, pohled, jenž měl rozhádaným současníkům ukázat, že neexistují mezi nimi jen rozpory, ale i významné vazby, jež trvají stovky let a mají hluboké kořeny. Druhá část katalogu je tvořena obrazově-slovním pojed¬náním o nejsilnějším svorníku mocnářství, tedy habsbursko-lotrinské dynastii. Ta je krom jiného přiblížena i několika desítkami portrétů panovníků, jejich manželek, arcivévodů, arcivévodkyň a významných politiků a vojevůdců všech národů mocnářství.

Obrázková publikace zachycuje podstatné momenty tzv. dlouhého 19. století, jež ovlivnily vývoj habsburské monarchie, podílely se na jejím rozpadu a následném vzniku samostatného československého státu. Tento proces je ukázán na příběhu fiktivní postavy Řehoře Ignáce Hallirzka, narozeného roku 1800 v Olomouci. Řehoř Ignác Hallirzek (1800–1918) byl osobou, jejíž dlouhý život, profese prodejce tvarůžků, společenské kontakty, nabyté zkušenosti a cestovatelské zážitky umožňují zachytit jak podstatné momenty z dějin, tak zkušenosti jeho obyvatel. Pomocí obrázků a textů jsou s lehkou ironií zachyceny nejen příběhy „velkých dějin“, ale i Hallirzekovy každodenní starosti a zážitky s běžnými lidmi přibližujícími svět, v jakém žili naši předci.

Kabinet regionálních dějin při Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Kniha připomíná kauzu věnovanou událostem dnes známým pod názvy krčmaňská aféra či krabičkový atentát, která po několik měsíců hýbala politickým děním třetí republiky. Na jejím počátku stálo odeslání tří balíčků s výbušninami ministrům Drtinovi, Zenklovi a Masarykovi v září 1947. Publikace přináší dosud nejobšírnější analýzu dodnes neobjasněné kauzy. Čtenář se jeho prostřednictvím seznámí s hlavními protagonisty doby i mezinárodním kontextem. Jedna z hlavních vyšetřovacích verzí případu směřovala do Krčmaně a Olomouce, proto je silně akcentována regionální linie s výraznými politiky i státními úředníky, stejně jako s běžnými lidmi, kteří se do příprav či vyšetřování atentátu nějakým způsobem zapojili. Součástí publikace je řada reprodukcí z dobového tisku, které umožňují vytvořit si představu o tom, jak byla aféra v letech 1947 a 1948 vnímána veřejností.

Dejiny slovenského umenia sa začali písať dávno pred prvou písomnou zmienkou. Svedčia o tom praveké pamiatky hmotnej kultúry z nášho územia, ktoré majú charakter umeleckej tvorby, úžitkového umenia alebo umeleckého remesla, od paleolitu až po záver doby bronzovej. Diela anonymných dávnovekých tvorcov prekvapujú modernosťou, remeselnou kvalitou, umeleckou presvedčivosťou. Sú dokladmi bohatej výmeny kultúrnych hodnôt v priestore pravekej Európy. Objavná publikácia, vybavená bohatým poznámkovým aparátom a množstvom pôsobivých ilustrácií, rozširuje sumu poznania o prehistorickej minulosti Slovenska.