Michal Mareš Poradie kníh

Je masová imigrace prospěšná, nebo škodlivá? Jaké jsou její ekonomické dopady? Přináší mohutný proud přistěhovalců pro naši společnost obohacení, nebo úskalí, nebo dokonce nebezpečí? Proč se někteří přistěhovalci úspěšně neintegrují? Znamená multikulturalismus příjemné soužití kultur, nebo je rozbuškou k devastaci a konfliktům? Je masová imigrace zdrojem prosperity Evropy, nebo si zaděláváme na kulturní války nebývalého rozsahu?

Tento svazek přináší texty Michala Mareše z Dnešku a Svobodných (tj. Lidových) novin z poválečné doby. Svazek je nazván podle série reportáží z Dnešku Přicházím z periferie republiky, titulem Mareš odkazoval ke své knižní prvotině. Jedná se vůbec poprvé o kompletně sebrané reportážní texty Michala Mareše z let 1946-1948, doplněné dosud netištěnými strojopisy z Marešovy pozůstalosti. Tematicky se věnují nejen odsunu Němců, ale hlavně poválečnému rabování, gestapáckým metodám novodobých národních správců, a především velmi kriticky zhodnocují chování poválečné společnosti. Původní Marešovy texty jsou pak doplněny bohatou dobovou diskuzí nad tématy, které reportáže otevíraly. Pro vytvoření mozaiky nejrůzněji názorově postavených textů zde najde čtenář též zaslané a publikované dopisy z dnešku, které jsou doplněny nejrůznějšími reakcemi dobového tisku i stenografickými záznamy ústavodárného Národního shromáždění.

Marešovy paměti zpřítomňují tragický a často až neuvěřitelně dobrodružný osud česko-německého intelektuála: od angažování se v řadách radikální levice (účast na povstání spartakovců v Berlíně 1919 a revolučních dnech v Hamburku 1921) přes novinářskou činnost doma i v Mussoliniho Itálii, působení ve francouzské cizinecké legii, odboj v době okupace a pronásledování gestapem, zatčení agenty NKVD až po sedmiletý pobyt v komunistickém kriminálu. Ve svých pamětech vykresluje také řadu pozoruhodných portrétů osobností české kultury, s nimiž se stýkal, např. Bohuslava Martinů, E. A. Longena, Jaroslava Haška, Karla Poláčka ad. zdroj: Prostor

Bájami opradení, obávaní, idealizovaní i zatracovaní Rómovia sú možno jedným z posledných nepochopených národov na svete. Prežili tisícročia, ale ich dejiny sú ešte vždy záhadou. Asi dvanásť miliónov ich žije roztrúsených po svete, ale ich jazyk stále nemá uzákonenú písomnú formu. Po roku 1989 Isabel Foncesová cestovala po východnej Európe a žila s Rómami. Zdieľala s nimi každodenný život, zapisovala si ich príbehy i pokusy zaradiť sa do spoločnosti... V podmanivom opise veľkej menšiny bez vlastného štátu sleduje príbeh Rómov od ich exodu z Indie, cez obdobie zotročenia kniežatami stredovekého Rumunska, masakrovanie nacistami, ich nútenú asimiláciu pod komunistickým režimom až po súčasnosť.