Vilém Závada Poradie kníh (chronologicky)

Rozsáhlý výběr z celoživotního básníkova díla. Výbor je členěn do 5 oddílů, které sdružují autorovu osobitě hořkou milostnou poezii, meditace nad osudem člověka 20. století, básně věnované rodnému Ostravsku, přírodní lyriku i autobiografické výpovědi.

Někdy se anděl na nás hněvá anděla máme každý svého a naděje má z buku křídla a srdce z dřeva lipového. Nové souborné vydání sbírek Chyba broskví a Oříšky pro černého papouška. Druhé vydání.

Výbor, přibližující občanskou tvář Dykových veršů z různých tvůrčích období, byl sestaven ze sbírek Satiry a sarkasmy, Pohádky z naší vesnice, Prohrané kampaně, Lehké a těžké kroky, Noci Chiméry, Anebo, Okno, Poslední rok, Domy, Devátá vlna. Uspořádal, doslov a ediční poznámku napsal Eduard Petiška; úvod Vilém Závada.

Výbor z milostné poezie Viléma Závady obsahuje vybrané básně ze sbírek "Panychida", "Cesta pěšky", "Hradní věž", "Město světla", "Polní kvítí", "Jeden život", "Na prahu", "Živote, díky". Výbor uspořádal sám autor.

Poetismem ovlivněná básnická sbírka J. Seiferta je přepracovanou verzí knihy "Na vlnách TSF", v níž autor vyjadřuje svůj obdiv k civilizaci a exotismu.

Vzájemná korespondence Viléma Závady a Vojtěcha Martínka

Na náměty českých a slovenských pohádek Boženy Němcové.

Výbor ze sbírek Panychida, Siréna, Cesta pěšky, Hradní věž, Povstání z mrtvých, Město světla, Polní kvítí, Jeden život, Na prahu a Živote díky.

Výbor z celoživotního básnického díla zasloužilého umělce vychází k jeho 75. narozeninám. Doslov Vilém Závada.

Sbírka básní V. Závady, je celoživotní bilancí, ohlédnutím za prošlými léty i lyrickým vyznáním vděčnosti životu a tvořivé lidské práci.

Národní umělec shrnuje v knize podstatný výběr ze svých článků a projevů o rodném kraji (Krajina mého srdce), z úvah o poezii (Jak pracuje básník) i z různých literárních studií a vzpomínek na své literární počátky i přátele (Životy a díla, Vzpomínky), kde se představuje jako poučený a citlivý vykladač předních českých básníků (např. Jungmanna, Máchy, Nerudy, Vrchlického, Březiny, Neumanna, Dyka, Wolkera) a vnímavý přítel velikánů české poezie (např. Hory, Nezvala, Branislava, Halase, Hrubína) - a připojuje rozhovor o své generaci (Nechtěl bych nikdy zůstávat stranou). Publikace shromažďuje práce z časopisů, novin a knih od r. 1935 do r. 1975.

Fotografická publikace vznikla na počest 30. výročí osvobození a přibližuje život Prahy a Moskvy.

soubor Wolkrových básní (obsahuje např. básně Dívka, Nemocný, U rentgenu, Epitaf, Umírající…) a dopisů jeho přítelkyni Máni Koldové z doby, kdy vážně onemocněl a byl převezen do sanatoria v Tatranské Poljance

Výbor z veršů významného českého básníka, novináře a politika.

Básník Iwaszkiewicz (nar. 1894) patřil s Tuwimem, Słonimským, Wierzyńským a Lechoněm k polské avantgardní skupině „skamandritů“, sdružené po první světové válce kolem časopisu Skamander. Je znám jako autorlyricko-psychologických románů. Výbor obsahuje meditativní poezii, jejímž myšlenkovým základem je oscilace mezi životem a smrtí, cítěná na pozadí opěvované rodné země.

Tři výrazné sbírky básníkovy tvorby (Panychida, Cesta pěšky, Hradní věž): první, básnická prvotina z r. 1927, zahrnující verše věnované rodnému Ostravsku, verše o bolestech a stínech života, druhá s verši vracejícími se k rodné zemi, přírodě, s verši, v nichž básník zápasí o vlastní poznání, o vztah k životu, člověku a v nichž se hlásí k národní víře i k životním kladům; třetí, vrcholná, za níž byl autor poctěn národní cenou, s verši tíhnoucími k optimismu a monumentalitě, s verši zamýšlejícími se nad negativními otázkami civilizace a kladoucími zásadní otázky o životě a smrti.

+ 32 barevných příloh a 12 stran pro cizojazyčné texty krajina Ostravska očima Antonína Gribovského

Výběr z milostné poezie československého spisovatele Viléma Závady.

Básník ve svých básní vzpomíná na dětství, prodchnuté touhou poznávat i na život v dospělosti.

Výbor, vydávaný k básníkovým pětašedesátinám, je pořízen ze sbírek Panychida, Siréna, Cesta pěšky, Hradní věž, Povstání z mrtvých, Město světla, Polní kvítí, Jeden život.

Básnická sbírka, ve které se autor vrací k rodnému Valašsku.

Svazek obsahuje nejpodstatnější část Píšova literárněkritického díla tohoto období. Kromě vybraných statí z knih "Soudy, boje a výzvy" a "Směry a cíle" přináší studii "Jiří Wolker" a řadu časopiseckých článků, napsaných vletech 1922-1930, v nichž se autor zabývá významnými literárními zjevy dvacátých let, ať již je to J. Hora, K. Teige, B. Václavek, V. Nezval, J. Seifert či J. Durych. Publikace podstatně přispívá k poznání naší literatury aliterární kritiky mezi dvěma válkami.

Kniha Job je jednou z hebrejských biblických knih přejatých křesťany a zařazených do Starého zákona a je obecně považována za jednu z nejtěžších, je těžko odhadovat jakými osudy a proměnami prošla v průběhu věků, než byla upravena v nám dostupný tvar. Toto vydání přeložili a přebásnili Vilém Závada a Stanislav Segert a tak se před námi rozvíjí příběh Jóba, vedoucího svou při s lidmi i Bohem, příběh, který je nadčasový.

Soubor třiceti pohádek, v nichž Václav Říha (Tille) (jeden z našich největších sběratelů pohádek) zachytil kouzlo a poezii myšlení lidu, jeho fantazii, důvtip a smysl pro dobro a spravedlnost.

Ve sbírce se projevují základní rysy Závadovy osobnosti a tvorby: pevné spojení s rodným krajem Ostravskem, uvědomování si bolesti a víra v život.

Výbor z poezie básníka z nejmilejších, doplněný úvodní studií, stručným životopisem, výňatky z korespondence a fejetonů, bibliografií, dokumentárními fotografiemi a kresbami. Vydavatel: Československý spisovatel - Praha, 1965.

Bibliofilní vydání básně „Moře“, v níž se básník obdivuje moři hovořící jazyky lidskými i andělskými, zdobené zlatými plážemi a opálenými dovolenkáři. Neprodejný tisk k Vánocům 1962.

Svazek obsahuje kromě menších lyrických básní také dvě obsáhlejší skladby, v nichž básník bilancuje svoji životní cestu.

Průřez životní tvorbou básníka, jehož dílo je silně poznamenáno osudy a událostmi naší doby. Ukazuje poctivou cestu autora od tragického pocitu marnosti a lidské osamělosti k vyjádření hluboké životní radosti, lásky k člověku a rodné vlasti. - Doslov: A. M. Píša: Poezie Viléma Závady.

Výbor z díla, v autorově vlastním uspořádání. Obsáhlý výbor z básnických sbírek Závadových "Panychida" (1927). "Siréna" (1932), "Cesta pěšky" (1937), "Hradní věž" (1940), "Povstání z mrtvých" (1947) a "Město světla" (1950) ukazuje růst a zrání básníka monumentální obrazotvornosti od jitřivé a tragické melancholie k životodárné vyrovnanosti. (Databáze Národní knihovny ČR)

Almanach mnoha známých i méně známých českých básníků, který uspořádal Vilém Závada.

Sbírka, nazvaná podle závěrečné básně, obsahuje Závadovy verše z poslední doby, částečně již známé z novin, časopisů a růz. sborníků. Básně jsou rozděleny do několika tematicky příbuzných oddílů, mezi nimiž je však vnitřní souvislost. Od Města zlata (odd. 1.) přichází básník přes skončenou válku a oslavu míru (odd. 2.) k dělníku a zvl. horníku, Ostravě, jejím šachtám a lidem (odd. 3.), aby hned zas zachytil přírodu a její věčnou změnu(odd.4.)a přesoslavu ženy a ženství (odd. 5.) se dostal až k vysněnému Městu světla (odd. 6.).

Již v "Panichidě" odhalil Závada kořen své vnitřní krise a světobolu nové generace, vysílené a churavé Evropy. V "Siréně" (1. vyd. 1932) promlouvá ještě tíživěji onen smutek, kterým reagovala poesie na prozatímní a tísnivou dobu druhého období. Také Závadovi stála v hlavách na začátku života válka a přítomný permanentní a latentní válečný stav vyjádřil Závada v této knize velmi naléhavě. V jeho eruptivních verších jako by promlouvalo nejen vnitřní napětí básníkovo, nýbrž i drsná výbušnost jeho rodného ostravského kraje. (Bedřich Václavek.)

Básnická sbírka vydaná krátce po skončení druhé světové války. V naléhavých textech se vyrovnává s hrůzami uplynulých let a s duchovní krizí člověka.

Básně z let těsně před okupací a z prvého roku okupace, vydané po prvé 1940 a tehdy poctěné národní cenou, svědectví doby a autorova těžkého překonávání pesimismu. Pesimismu nebo světobolu, kterýmžto staromódním slůvkem by se podle B. Polana ještě slohověji vyjádřil charakter autorova oposičnictví proti životu, jež v závěru knihy se však rozjasňuje verši: Však srdce // které až na smrt trpívá // přesladký úsměv na rtech má // a ve tmě zářívá.

Po závěrečné, nejrozsáhlejší básni nazvaná sbírka poezie, která vyšla poprvé v r. 1937 a svým rozhodným, citově vroucím vyznáním lásky k rodné zemi a jejímu dělnému lidu byla předznamenáním i prvním výrazným rysem básníkovy podoby, jak ji dnes zná nejširší veřejnost.

Ve sbírce se projevují základní rysy Závadovy osobnosti a tvorby: pevné spojení s rodným krajem Ostravskem, uvědomování si bolesti a víra v život.

Útlá básnická knížka shrnuje Závadovy verše, otiskované porůznu v novinách a časopisech od r. 1950, kdy vyšla básníkova poslední sbírka "Město světla." Ve zbírce se projevil – a schematismus, rétoričnost a didaktickou přímočarost do Závadových veršů vnesl – silný vliv poúnorových požadavků na socialisticky orientovanou tvorbu.